Emauzský klášter

26.08.2011 02:31

Emauzský klášter
Pražské výlety v letním vedru

Nikdy jsem si ho vlastně kompletně nemohl prohlédnout. Za dob studií jsem párkrát procházel tím areálem, věděl jsem cosi o jeho poničení za druhé světové války a v Praze tenkrát neobvyklé modernistické rekonstrukci věží, ale dovnitř jsem se nikdy nedostal. A když jsem se nyní díval na výstavu pozdějších úprav do dnešní podoby a data toho všeho, co je možné vidět od znovuotevření v roce 1993 a osazení některými uměleckými objekty, včetně nedávného umístění Panny Marie Monserratské, tak jsem si říkal, tak to jsme sem přišli v pravou chvíli.

Klášter Na Slovanech či Benediktinský klášter Emauzy je jedním z těch míst, které vyzařují energii z hlubin dějin národa. Ty spoluutvářely. Při práci na několika článcích se souvisejícími tématy, především s návštěvou Svatého Jana pod Skalou (za téhož pražského pobytu, za něhož jsme se vypravili i do kláštera v Emauzích) jsem se trochu rozpomenul a trochu zagoogloval a vyhledal souvislosti benediktinů v Čechách, protože v tomto místě byli rovněž benediktýni, řád, který se na vytváření kultury v tomto prostoru ve své době podílel podstatnou měrou. V tomto případě se – z mého pohledu – propojuje neuvěřitelným způsobem řada témat v jedné podstatné souvislosti: „duchovní dějiny“ / „dějiny národa a státu“ / „poustevníci“ / „architektura“ / „krajina“ / „geologie“ / „jeskyně“ / „léčivá voda“. (Rozepsal jsem tento kontext zdánlivě trochu nelogicky, ale chtěl jsem akcentovat opravdu jednotlivá dílčí témata jako možný samostatný focus.)

Co si můžeme prohlédnout dnes? Krásný prostor barokního refektáře. Interiér kostela, jehož plné jméno je kostel P. Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů (sv. Cyril, sv. Metoděj, sv. Vojtěch, sv. Prokop). Císařskou kapli (v beuronském stylu). A především nástěnné malby v křížové chodbě, historicky velice cenné, přestože byly nesmyslným zničením kláštera při bombardování Američany v roce 1945 zásadně poničeny. Kostel působí poněkud stroze, důvody jsou v podstatě dva. První je brutální regotizace na konci 19. století, kdy sem přišli benediktinští mniši kongregace sv. Martina vyhnaní z kláštera v Beuronu v Německu. A druhým důvodem bylo zmíněné bombardování. Věže, které vypadaly docela podobně jako v jiném benediktinském klášteře, totiž v Rajhradě u Brna, vzaly za své a na jejich místě byly postaveny ony modernistické, které vytvářejí z Emauz nezaměnitelnou ikonu pražského nábřeží. Nicméně jak moderní výzdoba (z posledních let), tak panenka Maria Monserratská (z tohoto katalánského kláštera sem přišli mniši v roce 1636) stojí za vidění.

Tak to je vlastní návštěva. A pak tu je ještě ona mystika/magie geometrie pěti novoměstských kostelů založených Karlem IV., které tvoří pravidelný kříž. Severo-jižní rameno tvoří spojnice kostelů kostel sv. Kateřiny a kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi, západo-východní rameno kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého a Emauzský klášter, ramena se protínají v kostele sv. Apolináře. (Wikipedie)

Benediktinské opatství Emauzy / Klášter Na Slovanech
http://www.emauzy.cz/cz/index.php 
http://www.atlasceska.cz/praha/emauzsky-klaster-klaster-na-slovanech/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emauzsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
Z pověstí
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288627&mcp=&s=jpg&author=
Průvodce křížovou chodbou
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPage.do?id=183030&author=

Ještě Svatý Jan pod Skalou
http://www.svatyjan.cz/index_cz.htm (ještě jiná adresa, než jsem uváděl u článku o areálu ve Svatém Janu pod Skalou)

Něco z historie českých klášterů
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Ostrov
http://cs.wikipedia.org/wiki/Monte_Cassino
Klášter měl pozoruhodné dějiny. Monte Cassino bylo v historii několikráte zničeno. Za druhé světové války byl klášter spojenci srovnán se zemí, po válce znovu od základu vybudován a vysvěcen v roce 1964. Od benediktýnů se odvíjí i založení řádu cisterciáků, spojené pak s Bernardem z Clairvaux a velkou klášterní reformou, která ovlivnila podobu celého západního křesťanství. Cisterciáci dodržovali přísně asketickou Benediktýnovu řeholi (od slova regula), přísnější než řehole sv. Augustýna, v jistém smyslu zakladatele křesťanské církve (autor základních církevních definic). Heslo Benedikta bylo „Modli se a pracuj!“
http://cs.wikipedia.org/wiki/Cisterci%C3%A1ci
Dva nejstarší benediktýnské kláštery byly založeny v Praze. První z nich je spojen s bazilikou sv. Jiří na pražském hradě, kterou založil kníže Vratislav I. a kde nechal kníže Václav, který stavbu dokončil, pohřbít svou babičku Ludmilu. Vedle vznikl v roce 976 klášter z iniciativy Mlady, sestry knížete Boleslava II., která získala souhlas papeže ke vzniku pražského biskupství a prvního ženského benediktinského kláštera v Čechách a stala se jeho první abatyší.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD
Druhý, zřejmě nejznámější, je Břevnovský klášter, založený v roce 993 knížetem Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99evnovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
Mně tato historie zajímá nejen proto, že se tady formovaly základy české kultury, ale také proto, že zde vznikaly konkrétní památky související s mým „původním“ oborem, bohemistikou, tedy nejstarší památky literární: S Ostrovským klášterem je spojena Píseň ostrovská (Slovo do světa stvořenie) z druhé poloviny 13. století, se svatojiřským klášterem Kunhutina modlitba, zapsaná v Pasionálu abatyše Kunhuty, nádherného iluminovaného rukopisu (Kunhuta byla dcera Přemysla Otokara II.).
České kláštery benediktýnů
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_kl%C3%A1%C5%A1tery_benediktin%C5%AF

Fotografie z návštěvy Emauz na Rajčeti
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Praha_2011_Emauzy/

Zpět