Cyklostezka kolem Zebína

Na posledním zasedání před volbami, v září 2014, rozhodlo jičínské zastupitelstvo o realizaci cyklostezky z Jičína do Železnice, jejíž trasa je v projektu vyznačena mimo jiné jabloňovou alejí kolem vrchu Zebín a posléze za tímto kopcem po trase historické cesty, na jejímž konci před tím, kdo se po ní vydá, se přímo před zraky zjeví monumentální kostel sv. sv. Jiljí v Železnici, což je unikátní pohled, který neumožňuje příchod z žádné jiné strany. Přesněji řečeno, jičínské zastupitelstvo rozhodlo o tom, že zamítne revokaci již předchozího svého rozhodnutí tuto cyklostezku vybudovat. Návrh na ni, který jsem podal, podpořili pouze tři další zastupitelé z jednadvaceti.

V diskusi, která předcházela, zazněly argumenty, proč cyklostezku v této podobě nedělat, tyto názory, jejichž výměna proběhla po internetu, byly před zasedáním vylepeny na dveřích Porotního sálu jičínského zámku. Mimo jiné se pokoušely vyvrátit argumenty příznivců té podoby cyklostezky, s jakou se počítá, mj. že cyklostezka byla takto dlouhou dobu plánována, že se odlehčí už realizované cyklostezce v jednom pruhu lipové aleje z Jičína do Valdic, že její realizace podpoří nejen cyklisty, ale i inlinisty, případně postižené vozíčkáře, kteří se na zpevněné ploše nebudou bořit do bláta. A především pak skutečnost, že na cyklostezku byly získány již peníze z evropských fondů.

Jedním z důvodů, proč jsem podal návrh na změnu rozhodnutí, byla skutečnost, že v průběhu procesu byla změněna podoba plánované cyklostezky, především bylo rozhodnuto o asfaltovém povrchu. S tím se ovšem nemohu a nechci ztotožnit. Nedávno jsem byl v nově vybudovaném areálu Domu přírody v Horce nad Moravou nedaleko, prakticky na okraji Olomouce, který se nachází v krajině mokřadů Litovelského Pomoraví. Viděl jsem na videozáznamech, jak se bagry při budování některých tamějších objektů bořily do bláta nad nepevným podložím. Nicméně podloží cesty vycházkového okruhu kolem celého areálu bylo zpevněno a adjustováno zdusaným jemným štěrkem (mlatem) a ačkoli na některých místech kolem jsou vidět podmáčené louky, které ke krajině patří, my jsme chodili po suchu. Poznamenávám, že v areálu je zároveň půjčovna kol, takže se s cyklisty počítá. Jeden řečník při zahájení (myslím, že to byl náměstek ministra životního prostředí) poznamenal, že dnešní společnost není příliš ochraně přírody nakloněna, že mnohdy přesně nevíme, co máme chránit, ale chraňme to úzkostlivě, protože za pár let by také mohlo být pozdě.

Měl bych ještě na vysvětlenou říci, že já sám jsem příznivec cyklostezek, což jsem několikrát vysvětlil, v přírodě také každé zvíře má "svou cestu", sloni jinou, tygři jinou, myši jinou, cyklostezky nejen odlehčí automobilové dopravě, ale mají i svou kulturní hodnotu. Jičín je unikátní tím, že můžete kolem města projet po spojnici dvou návrší, které zde jsou, totiž Šibeňáku a Čeřovky, a - vedle praktického účelu třeba cesty do práce - se těšit z krásy krajiny, která mimo jiné je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí u nás vůbec (CHKO  Český ráj byl vyhlášen v roce 1955).

I tento argument obhájci cyklostezky smetli ze stolu s poukazem, že nebude krajinu nijak narušovat, že vlastně za pár let nebude vidět atd., stejně jako jiný, že totiž cyklostezka patří jako paralelní linie vedle silnice či vodního toku, jako to vidíme v Holandsku, ale i jinak po celém světě. Starosta MVDr. Jiří Liška už po první větě Marcely Burešové, která na zastupitelstvu v diskusi vystoupila, její slova překvapivě neomaleně utnul (znám ho jinak jako člověka, který se naopak chová velmi zdvořile) s tím, že si měla přečíst noviny. Několik zastupitelů poznamenalo, že pročítat do podrobnosti podklady, zvláště když se jedná o další změny, na které nikdo nebyl upozorněn, není vždy reálné, a tento postup je přinejmenším nekorektní.

Názory na věc samozřejmě mohou být různé, přesto mi připadá podivné, že úřednice z odboru životního prostředí, která by měla hájit přírodní bohatství, naopak horuje pro asfaltovou in-line dráhu v klidové zóně, alespoň podle názoru mého a řady dalších Jičíňáků, stejně jako pro ni horují takřka s fanatickým leskem v očích někteří další. Záměrem tohoto příspěvku není nic jiného než shrnout internetové příspěvky kulturní veřejnosti, která se ozvala proti budování cyklostezky mezi Jičínem a Železnicí v této podobě. Jsou to názory jičínských spolků Jičínská beseda, Volše, ČSOP Křižánky - Jičín, Jana Šorfa, organizátora petice, ale i např. Osamy Okamury, který už kdysi chtěl vybudovat v Jičíně, ve valdštejnském areálu ve městě, Eurouniverzitu, či Jaromíra Gottlieba, autora studie Jičín - město čtyř krajin. Tito lidé, kterým záleží, na rozdíl od mlčící většiny, na ...., označil Jiří Liška v tisku za (ekologické) aktivisty, což je rafinované vyzávorkování právě proto, že "aktivisté" jsou dnes považování prakticky za škůdce a zábrany pokroku.

Zde tedy je sumář textů z mejlů, řadu dalších jsem pro přehlednost vypustil.

Hynek Zlatník, 4. 9. 2014

Vážení zastupitelé,
zaznamenali jsme ve svém okolí nesouhlasné i pohoršené reakce na záměr vyasfaltovat cestu jabloňovou alejí a loukou shora od zahrádek na Žabínku směrem k Cidlině a Zebínu, zatímco mnozí z Vás o tomto záměru nevědí nebo mají neúplné informace. My jej považujeme za natolik závažný a nevhodný zásah do přírodního prostředí a krajiny v bezprostřední blízkosti Jičína, že jsme se rozhodli zaslat Vám tuto veřejnou výzvu.

Provádění liniové stavby ve volné přírodě považujeme za velmi nestandardní přístup k výjimečným hodnotám, které jsou deklarovány v územním plánu města Jičína, a domníváme se, že i přes pokročilou fázi přípravy by tento projekt měl byt přehodnocen.

Text výzvy najdete v příloze. Děkujeme Vám za to, že se tímto problémem budete zabývat.

S pozdravem

Hynek Zlatník
za o.s. Volše Jičín

příloha

Jičín, 04/09/2014

Vážení zastupitelé,

jsme vysoce znepokojeni záměrem vyasfaltovat jabloňovou alej a část louky od zahrádek na Žabínku směrem k mostu přes Cidlinu a dále k Zebínu. Tento záměr je podle našich kusých informací skryt pod využití dotace na cyklostezku.

Dle našeho názoru je takový záměr v příkrém rozporu s cíli současného územního plánu, který deklaruje ochranu přírodních a krajinářských hodnot na území města v souladu s koncepcí čtyř krajin kolem Jičína.

Jak jsme zjistili, mnozí z vás o tomto záměru nevíte. Jeden zastupitel přednesl poměrně chabé až demagogické argumenty pro asfalt, přitom upozornění na krajinnou a přírodní hodnotu tohoto prostoru ignoroval. Jiný zastupitel nevěděl, pro koho se toto dílo má vlastně vytvořit a považoval je za mrhání veřejnými prostředky, třetí nevěděl o asfaltu, přestože by tato oblast měla spadat do jeho kompetence, a ostatní buď nevěděli nic nebo se upřímně lekli. To nepovažujeme za právě odpovědný přístup.

Území kolem Žabínku a Cidliny, bezprostředně přiléhající k Jičínu, je velmi cenným příměstským přírodním prostorem s nespornou přírodní i krajinnou hodnotou. Je to prostor odnepaměti využívaný k procházkám volnou přírodou, zónou odpočinku a oddechu od civilizačních prvků. Poskytuje dnes již vzácnou možnost procházet se přírodními cestami mezi stromy nebo loukou. Liniová stavba s asfaltovým povrchem by jej zcela znehodnotila. Můžeme následně uvažovat o snížení kvality života ve městě, ale i hodnoty navazujících přírodních prostorů a nevratném poškození součásti toho, čím se Jičín chlubí – přístupu do přírody s možností pohybu ve stavbami nezasažené přírodě v bezprostřední blízkosti města.

Nezaznamenali jsme k tomuto záměru žádnou veřejnou debatu, jinak bychom již zřetelně dali najevo nesouhlas s takovým zásahem. O asfaltovém povrchu také nikdy nejednala Komise pro životní prostředí a ekologii. Reakce občanů Jičína na tento záměr, které jsme zaznamenali, byly velmi rozpačité až přímo odmítavé. Objevila se i otázka, co je skutečným smyslem či důvodem takového technického řešení. Zdá se, že Jičíňané mají cit pro hodnotu, kterou tento prostor má, a pramálo pochopení pro asfalt.

Umísťování dopravních staveb tohoto typu do přírodního prostředí je nelogické, dnes již nemoderní (cyklostezky se umísťují většinou paralelně k jiným liniovým stavbám) a nákladné. Obyčejný přírodní povrch (např. mlat), který by tento prostor unesl, je zhruba o třetinu levnější a mluví pro něj v tomto konkrétním případě i jiné argumenty, například blízkost chovu koní na Zebíně, způsob využití okolních pozemků a konfigurace terénu. Netřeba však zdůrazňovat, že se vzhledem k přítomným hodnotám musí jednat o řešení citlivé a koncepční.

Krajina kolem Jičína, včetně souvisejících unikátních krajinných kompozic, je velmi cenná a činí Jičín zajímavým a svébytným. Stejně tak i přírodní hodnoty, které se nacházejí v bezprostředním okolí města, jej činí zajímavým a přitažlivým a zvyšují kvalitu života ve městě. Je na nás, abychom chránili a zachovávali to, co je u nás hodnotné a odlišné oproti jiným místům.

Domníváme se, že při realizaci tohoto záměru by došlo k nevratným škodám na unikátním příměstském prostoru Jičína, aniž by to bylo skutečně nutné či potřebné. Byli bychom neradi, kdyby takový zásah byl spojený s obdobím Vašeho zastupitelování.

Rádi bychom Vás vyzvali, abyste tomuto zásahu z titulu své pozice zabránili.
Děkujeme Vám za veškerou snahu, kterou v tomto ohledu vyvinete.

S pozdravem

Hynek Zlatník
za o.s. Volše Jičín

Pavel Kracík, 5. 9. 2014
Vážení,
s velkým znepokojením jsme se dozvěděli o záměru realizovat plánovanou cyklostezku mezi Jičínem a Železnicí v úseku relativně zachované přírodní krajiny - luk a ovocných alejí u Bílého mlýna, Želváku a Kamenice  - v podobě asfaltové komunikace. Realizace tohoto zbytečně tvrdého kroku by podle našeho názoru měla za následek degradaci krajinářských a přírodních hodnot, s nimiž je navíc počítáno v přijaté koncepci "Jičína-města čtyř krajin". Plánovaný záměr proto pokládáme za velmi nešťastný a plně tak sdílíme stanovisko občanského sdružení Volše. Krajinnou hodnotu diskutovaného prostoru podtrhuje mimo jiné skutečnost, že se tato oblast pro své kouzlo a nedotčenost opakovaně stávala námětem výtvarného ztvárnění řady významných umělců (linoryty Anny Mackové, akvarely Jindřicha Procházky, olejomalby Vladimíra Studeného atd.). Citlivý a dostačujícím řešením by byla např. vyspádovaná (tj. rozumně odvodněná) šotolina či obdobný, pouze hutněný povrch, který přirozeněji zapadne do krajiny a dokonce nesníží zásadně plochu vsaku dešťových vod.

S pozdravem za Jičínskou besedu
Pavel Kracík

ČSOP Křižánky, 5. 9. 2014
Vážení zastupitelé, připojujeme se k  výzvě o.s. Volše i Jičínské besedy týkající se budování cyklostezky mezi Jičínem a Železnicí v podobě vyasfaltované komunikace.
Nebudu ve svém dopise již opakovat argumenty o.s. Volše a Jičínské Besedy, se kterými se plně ztotožňujeme, ale prosím Vás, aby jste věnovali pozornost ještě několika dalším postřehům:
Kromě této cyklostezky je v Jičíně plánována další její část a to po pravém břehu rybníka Šibeňák, pokračující směrem k valdštejské Loggii.
Zde je (bohužel podle nepodložených informací) naplánována až 4 m široká asfaltová komunikace, pro jejíž vytvoření bude nutné vykácení značné množství zeleně. Z hlediska svého vzdělání v oboru zoologie upozorňuji na to, že již bylo ( informace AOPK ČR) zjištěno, že mnozí obratlovci (obojživelníci či plazi) jsou zabíjeni na asfaltovém povrchu cyklostezek,  zatímco pouze zpevněný povrch z přírodních materiálů jim nevadí (vytváří nerovnosti, ve kterých se mohou skrýt). Tento argument zdůrazňuji mimo jiné proto, že v obou plánovaných úsecích cyklostezky se vyskytuje např. chráněný slepýš křehký a ropucha obecná.
Za velmi problematické považuji (a doufám že v tomto případě nemám k obavám důvod) osvětlení cyklostezek veřejným osvětlením. V době, kdy se v celém světě mluví o nutnosti bojovat proti tzv. "světelnému smogu", je jakékoliv rozšiřování osvětlení do volné krajiny trestuhodné.
Domnívám se, že jediná skupina, která bude profitovat z dalšího vytvoření asfaltové komunikace v okolí Jičína, je nevelká část občanů věnující se inline bruslení. I když nemám nic proti tomuto sportu, mám pocit, že pro ně již bylo vytvořeno několik vhodných míst (asfaltované cesty v  Lipové aleji,  za hřbitovem,  z Robous k zahrádkářské kolonii). Na druhou stranu existuje velký počet lidí, kterým asfaltový povrch pro trávení volného času nevyhovuje (pěší turistika, běh, jízda na koni, procházky se psem, cyklisti na horských a teréních kolech). Prosím, ponechte krajinu průchodnou pro nás pro všechny.
Prosím Vás, aby jste při svém rozhodování bojovali proti znehodnocení barokní komponované krajiny, myšlenky  "města čtyř krajin" i posledních přírodních míst přímo v srdci Jičína.

Mgr. Petra Zíková, ZO ČSOP Křižánky - Jičín

Jan Šorf, 7. 9. 2014

Dobrý den,
posílám v příloze moje vyjádření k plánovaným asfaltovým cyklostezkám, projektu revitalizace náhonu a k pokáceným bukům červenolistým v Libosadu.

S pozdravem
Jan Šorf
občan Jičína

Před několika dny jsem dostal e-mail od pana Zlatníka. Jak jsem pochopil, má jít jedna asfaltová cyklostezka od zahrádkářských kolonií k Zebínu a druhá od Šibeňáku k Libosadu. Předně si musíme uvědomit, že takový zásah by znehodnotil ráz krajiny. Jičín se udává jako „Město čtyř krajin“, do kterého zasahují jazyky zeleně (biokoridory). Připomeňme si „barokně komponovanou krajinu“ a snahy vévody Valdštejna a hraběte Schlika. Ano, dodnes existuje plynulý přechod do krajiny. Dalo by se říci – od asfaltu, přes štěrk k polní cestě.

Další aspekt spočívá ve využívání cyklostezky. V případě dostatečně široké cyklostezky nevylučuji její zvýšené užívání množstvím čtyřkolek a automobilů, které by v této lokalitě nikdo nekontroloval. Jiný problém hovoří o rozmisťování lamp veřejného osvětlení v krajině, které vedou buď k přímému ohrožení života živočichů, nebo zvýšenému stresu na ně. Souhlasím s ČSOP Křižánky připomínající nebezpečí nočního svícení.

Slyšel jsem i názory, že cyklostezky budou sloužit jako příjezdové cesty k plánované zástavbě a novému golfovému hřišti pod Zebínem. O zavedení inženýrských sítí podél jejich okrajů a vybudování tak důležité infrastruktury uvytipovaných lokalit. Tyto výroky není radno brát na lehkou váhu v kontextu již zmíněného golfového hřiště, které jitří silné emoce mezi obyvateli Jičína.

Vyjadřuji se i k revitalizaci náhonu rybníka Kníže.Viz diskuze:https://diskuze.jicin.cz/viewtopic.php?f=2&t=37

 Protože se mi nelíbí rozsah plánované obnovy (pokáceno by bylo 150 stromů z 207), vytvořil jsem petici, pod kterou se mi podepsalo 95 lidí. Ačkoliv toto číslo není nijak závratné, má vysokou vypovídací hodnotu. Podepisovali se mi v aleji: chodci, turisté, cyklisté, zahrádkáři a běžci. Mimo již zmíněného jsem se bavil se zahrádkáři z přilehlých zahrádek, kteří jsou současnou situací hrubě nespokojeni.Při silném větru jim padají do zahrad silné větve, některé stromy jsou v havarijním stavu.Žádnou kompenzaci nikdy od města nedostali a ani stromy nikdo neošetřoval vyjma pokácení havarijních dřevin a ošetření jednoho jasanu.

Text petice

 „My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme podpisem pod touto peticí svůj nesouhlas se záměrem Odboru životního prostředí města Jičín, který podal žádost na Operační fond Životní prostředí „Prioritní osa 6.3 – obnova krajinných struktur“, provést obnovu aleje ke koupališti Kníže, která se nachází mezi zahrádkami Kometa a Žabínek, protože projekt počítá s vykácením 150-ti stromů z celkového počtu 207 stromů, což činí (po zaokrouhlení) 73 % celé aleje a nově vysázených dřevin by bylo pouze 139 (po zaokrouhlení) 67%.

Navržené území se nachází u náhonu rybníka Kníže - dějiště prusko-rakouské bitvy ze dne 29. Června 1866. Kromě toho jde o území mimořádně biologicky významné (biotop zpěvných ptáků a menších savců, relikt lužního lesa), rybníkářsky (ukazuje zbytek zaniklé hráze rybníka, kterou nechal postavit Jakub Krčín) a současně je hojně navštěvované turisty a občany města Jičína, nacházejícím zde místo odpočinku.

Na takto významném území musí být zájmy ochrany přírody nadřazeny. Naším cílem je proto nedopustit nevratný zásah do přírody a krajiny. Plánované kácení by totiž ohrozilo množství podzemních a povrchových vod u náhonu, snížilo biodiverzitu, zmenšilo množství dřevin a listové plochy, zhoršilo kvalitu vzduchu, zvýšilo riziko pádu zbylých 57 solitérních stromů a mohlo způsobit nájezdy vandalů, kteří vyhledávají velké množství nově vysazených stromů.“

Podle mého názoru tkví řešení situace v těchto bodech:

1. Vytvořit pracovní místo pro arboristu/stromolezce, který by každý rok po období vegetačního klidu (5 měsíců v roce) ošetřoval po celém městě dřeviny. Odstraňoval suché větve, prořezával, snižoval výšku jednotlivých stromů a zvyšoval tak bezpečnost kolemjdoucích.

2. Ustanovit pracovní skupinu ohledně aleje. Skupina by byla tvořena z dendrologů, ornitologů, ochránců přírody, občanů, zahrádkářů, zastupitelů a médií. S cílem projít jednotlivé stromy a najít rozumný kompromis mezi všemi stranami. Datum setkání by byl předem dán přes sdělovací prostředky, aby se mohli jednotliví účastníci přijít.

3. Ustanovit podobnou skupinu pro cyklostezku, kdy by se vyjádřila i Kbelnice a Železnice, jichž se budoucí cyklostezka má také týkat.

Na závěr se vyjadřuji k pokácení buků červenolistých. Tvrdil jsem, že po ořezání stromů by znovu obrazily. Odborníci tvrdili, že už neobrazí, protože se jedná o šlechtěnce (kultivary) buků lesních a u nich tato schopnost není. U jednoho z nich se opak ukázal pravdou. Z pařezu stromu s lepší prognózou obrazily nové výhonky. Jsem pro jeho zachování a ohrazení plůtkem, aby nedocházelo k jeho poškozování. Z pařezu může vyrůst kvalitativně hodnotný strom. Podal jsem i podnět na OI ČIŽP – podezření z pochybení u tohoto stromu. Přikládám i fotky výmladků na následující straně…

V následujících dnech odešlu petici proti kácení u náhonu příslušným orgánům.

(na adrese diskuse nachází cela řada dalších formulací Jana Šorfa)

Jaromír Gottlieb, 13. 9. 2014
Vážení zastupitelé města Jičína,
 současný a poměrně prudký spor o vyasfaltování cesty mezi Jičínem a Železnicí mě přiměl vyjádřit a poslat Vám svůj náhled na věc z hlediska priorit územně plánovacího podkladu "Jičín - město 4 krajin".
S pozdravem  - Jaromír Gottlieb ‌

příloha

Vážení zastupitelé města Jičína,

dovoluji si vám zaslat své vyjádření stran připravované cyklostezky Jičín – Železnice jakožto autor studie Jičín – město čtyř krajin. Z celého náhle eskalovaného sporu je těm, kdo jej sledují, zřejmé, že oběma  stranám jde o prospěch města a jeho obyvatel a že předmětem sváru je ve skutečnosti pouze navržený asfaltový povrch předmětné cesty. Jelikož se v podstatě jedná jen o technickou stránku věci, věřím, že tento problém bude ještě posouzen a nakonec vyřešen a že v iniciativě neziskových organizací a občanů, kteří se postavili proti asfaltu, ale smysl projektu spojit Jičín se Železnici podporují, bude přitom rozeznána cenná partnerská pomoc městské samosprávě v jejím nelehkém úkolu nacházet při plánovaných realizacích optimální řešení.

Důvod, proč reaguji, je ten, že nyní prosazovaný záměr je považován za realizaci vycházející  z konceptu Jičína - města 4 krajin. Pokud by tomu tak bylo, jde o značné nedorozumění. Ta studie důsledně poukazuje na  fakt, že na vícero místech „vstupuje“ hluboko do městského organismu Jičína přírodně  i kulturně neobyčejně cenná okolní venkovská krajina; zdůrazňuje, jak je tento jev již vzácný a jak by mělo být s tou hodnotou uvážlivě nakládáno. Vyasfaltovat cestu v jednom z těchto prostorů, kde v tomto provedení nikdy nebyla, a nazvat to rekonstrukcí, je z hlediska tohoto konceptu něco protikladného a politováníhodného. Je to naopak  „vstoupení“ města (městského prvku, prvku městské infrastruktury) do volné krajiny. Je  to její výrazné a bohužel už nevratné poměštění.  Takováto realizace totiž de facto předjímá vcelku logický zájem, aby napříště došlo k ještě větší urbanizaci  tohoto prostoru, tj. aby tato cesta byla jednou i osvětlena, opatřena odpadkovými koši, parkovými lavičkami, nejrůznějšími informačními cedulemi a nikdy nechybějícími dětskými koutky - „rádoby atraktivními hřišti“, přestože dnešní děti už zpravidla nesvedou vylézt na strom...

Chtěl bych upozornit na trojí aspekt závěru této studie.

 1/ Je to předně přesvědčení, že unikátní hodnota jičínské dispozice se bude postupně umenšovat a zanikat, pokud nebude včas zpracován obsáhlý projekt jejího uchopení, nezbytně obsahující i 5 dílčích projektů pro jednotlivé vstupy z města do jeho okolí a příslušné krajinné koridory.  V těchto projektech by daná problematika měla být řešena koncepčně, s širokým záběrem na zohlednění zájmů městské infrastruktury i obyvatel, a to s výhledem na jejich potřeby v řádu desetiletí. Měly by být například při tom promyšleny a anticipovány legitimní potřeby příštího Jičína propojit jednotlivé části/čtvrtě/ svého hvězdicovitě formovaného města navzájem, kteréžto komunikace musejí těmito koridory projít, měla by být  anticipována i dopravní situace, kterou do blízkosti města vnese realizace rychlostní silnice R 35 –  a to vše tak, aby mohla být minimalizována případná negativa, v neposlední řadě proto, aby Jičín dopředu, a nikoli ex post, vůbec věděl, jaké ze svých specifických nároků má  při plánování těchto staveb uplatňovat a důsledně hájit.(!)  Faktem je, že realizace nevratného, třeba i drobného projektu uskutečněného bez všech těchto analýz, představuje vždy vážné riziko, že příštím řešitelům bude vnucena situace, která omezuje jejich jiná, pro město a jeho občany mnohem vhodnější, koncepčnější řešení.

2/ Dále je to přesvědčení, že tento velký projekt (byť by se reálně uskutečňoval dlouhodobě a po etapách),  má být podepřen výsledky široké diskuse mezi samosprávou a občany, ale i diskuse mezi samosprávou Jičína se samosprávami okolních obcí, aby nalezená řešení měla podporu celé  komunity, žijící v Jičíně a jeho okolí.  Předpokládá se přitom, že v rámci toho  - řečeno pro příklad – by proběhla debata i se zástupci „inlajnistů“, zda je z nějakého důvodu nutné, aby bruslili právě do Železnice, a byl by s jejich účastí vybrán prostor pro jejich aktivity vhodný jak z hlediska jejich, tak i města, a ten by byl také v rámci tohoto projektu realizován.  Nedošlo by tudíž k nynější situaci, kdy se mnozí občané tomuto způsobu využívání stávající cesty brání, nikoli proto, že by svým sportujícím spoluobčanům adekvátní prostředí nepřáli, ale proto, že společné užívání tohoto území nemůže nebýt kolizní. Je jistě vždy nešťastné, když jsou samosprávou prosazovány projekty, které nejrůznější skupiny občanů staví (a přitom zcela zbytečně) proti sobě.

3/ Nakonec je to přesvědčení, že Jičín, mající dosud unikátní hodnotu své specifické sídelně-krajinné dispozice, by měl nalézat a realizovat řešení podobně unikátní, inovantní, která by měla mít ambici být v tomto ohledu vzorem i pro jiná sídla v republice. Z tohoto hlediska se jeví vyasfaltování jedné z cest, která z něho míří do cenné krajiny jeho okolí jako řešení silové, málo vtipné, možná dokonce již zpozdilé vzhledem k nejnovějším trendům, které jsou dnes v provedení povrchů komunikací procházejících územími parků, obor i volné krajiny mnohem ohleduplnější k danému přírodnímu prostředí.

Vážení zastupitelé, uvědomuji si, že potřeba zohlednit koncept Jičín – město 4 krajin je jen obecně zmíněna ve schváleném územním plánu, ale k jeho důsledné realizaci se město programově nikdy nezavázalo a že tedy dané závěry akceptovat nemusí. Chtěl jsem jen upozornit, že v těchto závěrech je obsažen zcela jiný přístup k předmětnému  kulturně historickému dědictví, ze kterého  vyplývá i zcela jiný postup při hledání potřebného konsensu.

V úctě a s pozdravem Jaromír Gottlieb

Jičínský deník, 14. 9. 2014

Jičín – O tom, že radnice s chutí staví cyklostezky, není pochyb. Doposud šlo vše víceméně hladce, avšak nyní vedení města čelí střetu s částí veřejnosti. Důvod? Plánované vyasfaltování pěšiny podél Cidliny ve směru na Zebín (u „Bílého mlýna"). Úsek má být součástí cyklostezky Jičín – Železnice.

Protestující se jednak staví proti záměru samotnému, jednak kritizují radnici, že plán vyasfaltování jabloňové cesty utajovala před veřejností. První ohlasy do redakce Deníku dorazily od občanského sdružení Volše a Jičínské besedy.

„Liniová stavba s asfaltovým povrchem by prostor zcela znehodnotila. Můžeme následně uvažovat o snížení kvality života ve městě, ale i hodnoty navazujících přírodních prostorů a nevratném poškození toho, čím se Jičín chlubí – přístupu do přírody s možností pohybu ve stavbami nezasažené přírodě v bezprostřední blízkosti města," rozepsal se za sdružení Volše Hynek Zlatník.

„Realizace tohoto zbytečně tvrdého kroku by podle našeho názoru měla za následek degradaci krajinářských a přírodních hodnot, s nimiž je navíc počítáno v přijaté koncepci Jičína – města čtyř krajin," stojí v dopisu Pavla Kracíka, šéfa Jičínské besedy.

K protestu se také připojila Petra Zíkova ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky a následně i aktivisté Jan Šorf a Osamu Okamura. Všichni apelují na zastupitele, jejichž veřejné zasedání se uskuteční příští týden ve středu, aby záměr přehodnotili a plán pozměnili.

Radnice pod tlakem

Starosta Jiří Liška věří, že zastupitelé své dřívější usnesení nepřehodnotí. „Myslím si, že bychom podceňovali zastupitele, kdybychom si mysleli, že tehdy nevěděli, o čem hlasují," říká.

„O cyklostezce se hovoří už dva roky a věc proběhla médii. Teprve teď vystoupila skupina lidí, o které si upřímně nemyslím, že představuje většinový názor," argumentuje místostarosta Petr Hamáček. „Když asfaltovou cyklostezku schováme do jabloňového sadu, nenarušíme krajinný ráz."

Projekt původně počítal s hrubým asfaltovým povrchem, radní však poté – prý na jaře 2013 – zvolili hladký povrch. Rada to vysvětluje tím, že odborný posudek shledal hrubý povrch nevhodným. „Nijak jsme se tím netajili, vyšla řada článků," ujišťuje radní Ladislav Brykner.

Vladimíra Smolíková z odboru životního prostředí věří, že stezka dojem z krajiny nepoškodí. Při šířce cesty prý zůstane v místě dostatek travnaté plochy, navíc asfalt bude před zrakem pozorovatele ukryt v jabloňové aleji. „Domnívám se, že je nutné odlehčit lipové aleji – právě asfaltové pěšině. Údržba této cesty v lipách by pak měla být jednodušší. Zachovávat zde přírodní povrch se nedaří, a proto lidé často využívají cestu mimo vlastní alej," doplňuje Vladimíra Smolíková.

Předpoklad nákladů na výstavbu je šest milionů korun. Město se uchází o čtyřmilionovou dotaci.

Jan Jireš

Eva Bílková, 17. 9. 2014
Vážení zastupitelé města Jičína,
rozhodli jsme se také vyjádřit svůj názor na vybudování asfaltové stezky mezi Jičínem a Železnicí.

S pozdravem
Eva Bílková, Robert Smolík
členové Občanského sdružení Lodžie

příloha

Vážení zastupitelé,
 

dovolte, abychom k vzniklé situaci připojili svůj hlas i my, členové Občanského sdružení Lodžie. Domníváme se, že  je v něčem analogická se situací, kterou důvěrně známe.
Protože i my jsme byli v pozici několika "aktivistů", kteří v  polovině 90. let městu zhatili získání investice. Tenkrát šlo o investora, který chtěl vytvořit Valdštejnův zábavní park. Byli jsme proti tomu projektu z přesvědčení, že objekt Valdštejnské loggie je jedinečnou památkou, která má mít úplně jiné postavení - že je to architektonický šperk, který je chloubou tohoto města, a z toho důvodu  také má být úplně jinak prezentován, má být veřejnosti přístupný a má sloužit Jičínu a jeho návštěvníkům kulturně diametrálně jinak! Nyní se naše stanovisko potvrzuje a město musí vidět fakt, že díky tomuto "zmaření" a rovněž díky jeho následné péči o tuto unikátní valdštejnskou památku je nyní Jičín se svou Lodžií a Libosadem spojován s císařskou zahradou zámku Neugebäude  u Vídně, s Prahou a tamějším Valdštejnským palácem,  s realizacemi manýristických zahrad v Itálii a nikoli s Libereckým Babylonem, westernovými městečkem u Boskovic a Jurskými parky v blízkém i dalekém okolí.
Domníváme se, že nynější situace je v tomto ohledu shodná a že občané, kteří nechtějí asfalt

k Železnici, také nechtějí kazit městu jeho slibné projekty a komplikovat mu práci, ale že podobně jako my kdysi vidí unikát tam, kde ho mnozí nevnímají, a že už doba několika příštích let jim může dát za pravdu.
Chápeme, že ve Vašich očích je srovnávání Lodžie a pěšiny naprosto neadekvátní, ovšem v polovině devadesátých let mnozí viděli Lodžii  jen jako ruinu bez  potenciálu. Domníváme se, že hodnota pěšiny v aleji je investice, kterou oceníme za dalších deset let, investice pro další generaci Jičínáků, kteří,  až budou všude jen asfaltové cesty, půjdou s údivem bosi pod rozkvetlými jabloněmi a poznají ve svém srdci, co je to domov.
Jsme přesvědčeni, že na asfaltu, se jim to těžko zdaří.

 

S  úctou a pozdravem

 

Eva Bílková, Robert Smolík

členové Občanského sdružení Lodžie

 

Ladislav Brykner, 19. 9. 2014

https://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/286557-jicinska-radnice-chce-asfaltovou-stezku-do-zeleznice-zmenu-nepripousti/

Láďa Brykner

Jaroslav Krejcar, 19. 9. 2014

Vážení diskutující, také vážení všichni, kterým toto téma pouze plní emailovou schránku. S dovolením opomenu snahu kohokoliv dělat z čehokoliv volební téma. Nevím, zda byla na zastupitelstvu zmíněna fakta, která jsou dle mého názoru klíčová.

RM 20/3/2013 vybrala projektanta lidem milého projektu, zápisem RM zadala projekt 2km /3m cyklostezky s povrchem nezpevněným.
Projekt 04/2013 zpracovala f. PRODIS za vítězných 41 tisíc samozřejmě v minimálním rozsahu ve stupni pro ohlášení stavby (DOS)
Plánované těleso cyklostezky předtím nebylo územně umístěné, tzn. byl přeskočen jedno veřejnoprávní správní procesí.
O obnovu stávající komunikace se nejedná, nyní jak je známo je zde pěšina a na povolování staveb, jejich umísťování zde máme platné zákony a normy.
13/11/2013 odmítlo město poskytnout dokumentaci žadateli dle Z106/1999 s odůvodněním, že s tím nesouhlasí autor a podléhá autorskému právu. Po urgenci nechalo nahlédnout ovšem bez možnosti kopírování.
16/9/2013 jsem požádal radního o zaslání PD v PDF, nebo odkazu na projekt, abych si ho mohl prohlédnout. Také marně. Mnoho lidí z této diskuze totiž netuší, jak projekt vypadá.

Kupí se mi v hlavě mnoho jiných otázek, které mě trápí, jako např.:

Proč je každému projektu z dotace přidána jakási původně nechtěná hodnota, něco navíc, co nikdo nepotřebuje, nechce ?
Proč se z bohulibé opravy památky vyklube nepotřebný megalomanský technologický park s podzemními sály ?
Proč se z potřebné opravy koupaliště se vyklube největší pletichářský podnik v historii Jičína (důkazy existují) ?
Proč jsou u projektů z veřejných a dotačních financí upírána práva veřejnosti na maximální informovanost, když by tomu mělo být přesně naopak ?

ZA SEBE děkuji pánům zastupitelům Čelišovi, Matějkovi, Lisému, a Wildovi, že veřejnost i úřad. Přes všechny „neprůstřelné“ argumenty dotačních procesů, rychlosti a bezpečí cyklistů, pohodlí bruslařů, se rozhodli, odvážili vzít v potaz přírodu, názor těch lidí, kterým kromě rychlosti průjezdu krajinou záleží také na její ochraně, na vzhledu nejhezčího přírodního okolí města.

Přes tento spor o asfaltový povrch jsem moc rád a děkuji za práci, troufám si říci dokonce pracovitost všech zastupitelů i rady v aktuálním složení. Ač se mnou nemusíte souhlasit, pro mě osobně coby člověka mimo politiku, nastal zjevný a citelný posun správným směrem. Nedokážu si představit, jak by vypadal rozpočet města, pokud by bylo pokračováno stylem Global Recources, PIIS, Geosan, Directa, Interprojekt, atp. atp.

Za sebe považuji tuto cyklopřestřelku za uzavřenou. Nebude to první a věřím, že ani poslední cyklostezka kolem Jičína, ať nezpevněná, nebo asfaltová.

Jaroslav Krejcar

Luděk Havel, 19. 9. 2014

Dobrý den,
bohužel musím začít tím, že jsem byl velice zklamán účastí (lépe řečeno neúčastí) zastánců "neasfaltového" řešení cyklostezky na zastupitelstvu. Takto se o důležitou věc nebojuje. To byly předem složené zbraně.

Další výtka z pohledu zastupitele, který váhá a není vnitřně přesvědčen, že asfalt je to nejlepší řešení, směřuje k tomu, že sice bylo řečeno "asfalt NE", ale nebyl ani náznak "jak ANO". Pokud takový zastupitel má volit mezi jasným řešením v podobě asfaltu, které je navíc podporováno většinou lidí (jsem totiž už podle reakcí okolí přesvědčen, že při referendu by se většina přiklonila k asfaltu) a na druhé straně nejasnou vizí rozprostřenou do škály variant od pěšinky až po mlatový povrch, rozhodne se přesně tak, jak se rozhodla většina zastupitelů (zvláště, pokud je to umocněno hrozbou ztráty dotace). Z těch, co hlasovali pro revokaci usnesení, se k tomu navíc čelem jasně postavil pouze Jirka Wilda. Ostatní poměrně trapně hledali omluvu, proč asfalt v minulosti podpořili, nebo se nevyjádřili vůbec.

Na druhou stranu je pro mě nepochopitelné, proč úředníci odmítali poskytnout informace o projektu. To je ale bohužel pozůstatek minulé doby, kdy tento přístup byl vedením města vyžadován. Když se na mě obrátil Hynek Zlatník s prosbou o materiály, sehnal jsem mu vše, co potřeboval. To je podle mého princip demokracie. Obě strany musí mít veškeré informace a je jen na nich, jak s nimi naloží.

Poslední poznámka je k jednomu z povzdechů Jardy v závěru jeho mailu. Asfalt není nechtěná hodnota, co nikdo nepotřebuje. Je jen spíše nevhodná.

Zdraví Luděk Havel

Pavel Kracík, 19. 9. 2014

Dobrý den,
dovoluji si reagovat na e-mail pana Havla:

1) Většina z nás je zaměstnána, tzn. že máme pevnou pracovní dobu. Pokud bychom chtěli navštívit jednání zastupitelstva, ve většině případů to znamená vzít si den, popř. půl dne dovolené, což nebývá vůbec jednoduché. Když jsem chtěl např. v loňském roce navštívit jednání kulturní komise, abych blíže představil a vysvětlil svůj návrh změny pravidel udělování Ceny města Jičína, znamenalo to pro mne vzít si v mém pražském zaměstnání celý den dovolené a ještě o ní v poměrně dlouhém předstihu požádat zahraničního zaměstnavatele. Většina odpůrců asfaltu nejsou zaměstnanci města, kteří mohou na jednání zastupitelstva či komisí přijít v rámci své pracovní doby.

2) Není pravda, že bylo řečeno pouze "Ne asfaltu", aniž by se objevil jakýkoliv náznak jak ano. Většina vyjádření odpůrců asfaltu obsahovala alternativní návrhy, o kterých jsme chtěli diskutovat. Některé návrhy byly dokonce i velmi kompromisní (minerální beton), abychom nemohli být nařčeni, že zastáváme pouze extrémní řešení. Paradoxně právě tato vstřícnost jednat o různých, vhodnějších formách a společné nalézt nejschůdnější variantu pro obě strany byla odpůrcům asfaltu nakonec předhozena a obrácena proti nim jakožto projev nekonzistentnosti jejich stanoviska. Vize tedy nebyla nejasná, naopak, v základních rysech byla velmi přesná, ovšem na rozdíl od většiny zastupitelů tu existovala snaha jednat a společně nalézt její konkrétní finální podobu.

3) Klíčovým shledávám fakt, že kromě několika čestných výjimek jako je pan Luděk Havel, Jiří Wilda a někteří další bohužel nikdo jednat nechtěl. Prohlášení zástupců Rady města na tiskové konferenci minulé pondělí toho byla neklamným důkazem. Zástupci laické i odborné veřejnosti, mezi něž patří např. Eva Bílková, Karel Chutný, Vladimír Úlehla, Petr Krupka, Jaromír Gottlieb, Robert Smolík a další, a z nichž mnozí reprezentují početné jičínské spolky, byli s despektem označeni za několik jedinců, kterým to vadí, a aktivisty. Co mne osobně mrzí nejvíce, je smutná skutečnost, že tato slova s pejorativním zabarvením překvapivě zazněla i od politiků, u nichž by to nikdo nečekal. Za situace, kdy se snažíte konstruktivně přispět svými oborovými znalostmi a otevřít diskusi, ale druhá strana reaguje pouze tímto způsobem, nemá podle mého soudu smysl chodit na jednání zastupitelstva, neboť se dočkáte pouze dalších urážek. To, jakým tónem bylo na středečním jednání zastupitelstva jednáno s paní Burešovou, mě v tomto přesvědčení jenom utvrzuje.

Závěrem bych jen dodal, že hovořit o složených zbraních je minimálně předčasné. Mění se pouze kolbiště a způsob boje.

S pozdravem a přáním příjemného dne

Pavel Kracík

Vynechal jsem řadu dalších textů - pro nadměrnost celého souboru. Nicméně je jedna zajímavá věc, že kromě vyjádření Luďka Havla a odkazu Ladislava Bryknera se vlastně nikdo ze zastupitelů, ač byli osloveni, k problematice písemně nevyjadřoval. Že by přece jen nastávající volby?