Claes Oldenburg

Claes Oldenburg                              
Výtvarné umění 2. pol. 20. století

Claes Oldenburg patří vedle Andy Warhola a Roy Lichtensteina k nejvýznamnějším americkým, a spolu s anglickým nedávno zemřelým Richardem Hamiltonem ke světovým umělcům, kteří zformovali styl nazývaný již v době vzniku, tedy od poloviny padesátých a na začátku šedesátých let, pop art. Umělec švédského původu proslul především svými plastikami z „obyčejného“ materiálu, tedy nikoli z materiálů „ušlechtilých“, jak by se patřilo na „vážné“, „vysoké“ umění. V tom právě spočívá onen postoj. Pop art pracuje s motivy nikoli výlučnými, uzavřenými jen ve „světě umění“, nýbrž reaguje, podobně jako později ještě výrazněji třeba „arte povera“ („chudé umění“) na náš svět. Odkazuje na ikony, dnes přítomnými v médiích, ve filmu a populární hudbě.

U prací Claese Oldenburga se jedná především o jeden starý „fígl“, který známe už z doby renesance, kdy Francois Rabelais napsal proslulý román o obrech Gargantua a Pantagruel, totiž, že změní perspektivu pohledu na věci tím, že je prostě zvětší. U Oldenburga tak najdeme obrovský kornout zmrzliny na střeše domu, „létající“ kuželky v parku, obří třešinku na špičce čajové lžičky nebo několikanásobně velký krumpáč v parku u břehu řeky. Efekt spočívá právě v onom „přenosu“, „ozvláštnění“. Věci běžné potřeby (či „spotřeby“) jsou vystaveny našim zrakům, mnohdy mimo galerijní prostor, jehož nový kontext zároveň vytvářejí.

Odpich umělce do velkého světa umění možná způsobilo, možná jen potvrdilo Oldenburgovo seznámení s Allenem Kaprowem, považovaným někdy za zakladatele konceptuálního umění (dělal divadelní happeningy) v polovině padesátých let. Obří předměty nicméně vytvářel už před tímto setkáním, ono směřování spočívalo tedy spíše v tématice, na kterou se výtvarník zaměřil. Teprve v tomto akordu dostává Oldenburgův impuls plný smysl. Nezmínil jsem ještě materiál, který tvůrce používá, rovněž odporující „tradičnímu“ pojetí „trvalého“ a esteticky „vysokého“ materiálu, ono by ale i prakticky bylo dost komplikované, posadit třeba ten kopec zmrzliny na mrakodrap v Kolíně nad Rýnem, kdyby byl z žuly. Pak bych neměl zapomenout ještě uvést, že Oldenburg svá díla prezentuje často jako díla společná se svou manželkou Cosje van Bruggenovou (třeba webové stránky mají rovněž společné).

Přehled prací si můžeme najít na odkazech zde pod textem. Z novějších věcí se mi líbí třeba „Obrácený límek a kravata“ (Inverted Collar and Tie) v Mohučské ulici před finančním ústavem DZ-Bank ve Frankfurtu nad Mohanem z roku 1994. Já už bych rád poznamenal jen jednu věc. Totiž, abychom nezaměňovali termín pop art se dnes používaným výraz pop kultura. Někomu to může připadat jako banalita či naopak samozřejmost, považuju to ale za dost zásadní věc.

https://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=330
https://www.oldenburgvanbruggen.com/largescaleprojects/spitzhacke.htm
https://www.oldenburgvanbruggen.com/
https://www.artcyclopedia.com/artists/oldenburg_claes.html
https://www.artsconnected.org/artsnetmn/whatsart/oldenb5.html
https://portalenportalen.blogspot.com/2010/01/claes-oldenburg.html
https://www.kunst-im-oeffentlichen-raum-frankfurt.de/de/page152.html?id=68
https://oldenburgvanbruggen.com/largescaleprojects/invertedcollarandtie.htm
https://www.youtube.com/watch?v=RPL38rkbCJw
https://www.youtube.com/watch?v=QBngNSkFgKk&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=hx38g_IWdls&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=KKnZWtNzW3U&feature=related