Je to taková ptákovina. Starej šlágr, muzikanti tomu říkají tzv. „vyšší populár“. Hrály to salónní orchestry. Protože v pravou chvíli miluju kýč, skladby jako je předehra k Básníkovi a sedlákovi či kankán z Orfea v podsvětí, Radeckého pochod či jiné skvosty, zahraju si i dnes...

Roark Bradford / Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti, Starej zákon a proroci Před několika měsíci jsme byli v Divadle Alfa na divadelním představení s názvem Královský poker aneb Černošský pánbůh a páni Izraeliti. Mám dojem dokonce, že jsem tady někde přičinil poznámku (nebo jsem jen o...

Kdysi mne v Holandsku fascinovaly v muzeu hudebních nástrojů hudební automaty ze začátku minulého století. Nejspíš asi ostatně každý někdy někde viděl nějaký hrací strojek či kolovrátek na pouti, dnes se to ostatně zase, v nostalgii starých časů, rozmáhá. Dvě či tři poslední...

Nu, říkal jsem si, to je pěkný název článku, v Instinktu 8. 12. 2011, a jeho obsah jakbysmet. Ne že bych zase až tak o tom přemýšlel, ale zajímalo by mě to. Je to jen marketingový tah a póza, bude se o mně psát a kšefty pofrčí, nebo to takto mladá dáma opravdu „cítí“? Možná je to trochu už pitomá...

Když se řekne „šafrán“, vybavím si nejdříve rčení „jako šafránu“ (něčeho je jako šafránu, tedy je to velice vzácné), přičemž si nevybavím samotný šafrán (možná právě proto, že je tak vzácný a nevzpomínám si, že by byl v babiččině kuchyni). Hned potom Jaroslava Hutku v šatně jičínského...

Jako student jsem shltnul pár klasických detektivek, možná deset, možná dvacet. Zajímavé na onom čtenářském zážitku bylo to napětí, které hnalo člověka dopředu, aby se dozvěděl, „jak to dopadne“, vlastně zcela opačné onomu směřování, které přináší čtenáři fajnšmekrovi daleko větší požitek, totiž...

Tento příspěvek nejspíš moc nebude o divadelních představeních (to množné číslo se mi líbí, protože se jedná o improvizace, takže každé z nich je jiné) třech výrazných osobností české jevištní a filmové scény, Josefa Poláška (bratrance Jiřího Čunka, herce HaDivadla, Husy na provázku, filmů...

Když se na konci šedesátých lét řeklo jméno Gainsbourg, každý jedním dechem doplnil křestní jméno Serge a zároveň název písně Je t´aime… moi non plus, která vyvolala skandál kvůli „obscénnímu textu“ a erotickým vzdechům (ale taková byla doba, když přišel na plátna oskarový film Ostře...

Obě mám rád. Každou z trochu jiných důvodů. Ty mohou být zřejmé i z posledních rolí, v nichž je můžeme vidět ve filmech, které přicházejí čerstvě do kin. První z nich, Meryl Streepová, hraje ve filmu Železná lady úspěšnou a kontroverzní (nebo spíš vyhraněnou, to slovo jsem...

Módní magazíny obvykle nečtu, dokonce je ani neprolistovávám. V magazínu Lidových novin Esprit se nicméně nevyjadřují pouze modelky, nýbrž i architekti, návrháři či vysokoškolští pedagogové. Jedno číslo (únorové 2012, s Kateřinou Winterovou, shakespearovskou herečkou Národního divadla a...