Zkušenost exilu / Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu
27.11.2017 01:05Zkušenost exilu /
Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu
Památník národního písemnictví / letohrádek Hvězda
Jsme zvyklí hovořit o exilu jako o odchodu obyvatel naší země do ciziny. Je to pochopitelné, naším domovem je primárně naše země a tedy i úhel pohledu na jakoukoli problematiku se bude odehrávat v úhlu pohledu, určeném z místa „tady a teď“ směrem k horizontu, tak jak to vnímáme v krajině každodenního života (a i krajině doslovně). Na druhé straně stačí být nějaký čas v cizině (už to slovo nám samozřejmě dává právě zmíněné významové souřadnice), abychom pootočili tuto perspektivu a začali vnímat věci i v jiných kontextech.
Kdysi jsem četl jakousi studii, která akcentovala skutečnost, že celé dvacáté století bylo stoletím, ve kterém bylo charakteristické opuštění vlasti v životní dráze mnoha umělců, sám jsem někdy takřka před dvaceti lety, když jsem psal pro jednu německou galerii text o českém Devětsilu, uviděl souvislosti zprostředkování ruského umění pro Čechy (v tehdejším Československu samozřejmě) přes další centrum, jímž byl Berlín (v „učebnicích“ se o tom prakticky nemluvilo, zdůrazňovala se pouze linie Moskva-Praha-Paříž).
Nedávno jsem se znovu vrátil k Romanu Jakobsonovi, který byl jedním z těch, kdo v životě prošel řadou zemí a Československo pro něj znamenalo místo, kde – v kontextu Pražského lingvistického kroužku – zahájil svou vědeckou dráhu později světově uznávaného lingvisty, sémiotika a literárního vědce. Jakobson nebyl „emigrant“, alespoň do té doby, než musel uprchnout před Hitlerem (přes Skandinávii) do Spojených států. Ruský exil nicméně byl významným fenoménem v historii a projekt, jehož leták se mi dostal do ruky, byl z mého pohledu mimořádnou záležitostí – právě pro tento úhel pohledu.
Subjektem, který se do tohoto tématu pustil, byl Památník národního písemnictví, a to ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, Národní galerií v Praze a Národním filmovým archivem. Výstava, která byla k shlédnutí od 16. 6. do 29. 10. 2017 v pražském letohrádku Hvězda, byla součástí projektu podpořeného MK ČR v rámci programu NAKI II, což je Program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022.
Leták, provedený ve třech jazykových mutacích (čeština, ruština, angličtina), informuje o scénáři výstavy i o bohatém doprovodném programu a jeho součástí je i pozoruhodný obrazový materiál.
Scénář zahrnuje šest bodů:
I. Příběh emigrace. Ruské revoluce 1917, Občanská válka a československé legie, Emigrace v ČSR
II. Nový domov / Každodenní život. Příjezd, Spolkový a společenský život, Církev, Sport, Výchova a vzdělávání
III. Ruský Oxford. Představitelé technických, přírodovědných a společenských věd, Archeologický ústav Kondakova
IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem. Svaz ruských výtvarných umělců, Karáskova galerie, Sbírka Slovanského ústavu, Ukrajinské studio výtvarných umění
V. Paměť exilu: knihy a literatura. Ruské kulturně-historické muzeum, Ilustrátoři, literární život. Poustevna básníků a A. Bém, M. Cvetajevová, Ukrajinská poezie
VI. Na jevišti a před kamerou. O. Gzovská, Kačalovci, Pražská skupina MCHT, M. Čechov, J. Nikolská, Emigrace ve filmu.
K doprovodnému programu patřily Tematické vycházky, koncert Roses / Dakh Daughters (UA) v Divadle Archa, Tematické večery v Malé vile PNP (Výtvarné umění ruské emigrace v meziválečném Československu, Dům ruského exilu A. Solženicyna v Moskvě či křest publikace Běloruká emigrace v meziválečném Československu. Součástí projektu byla též literární soutěž na téma Inspirace odlišností: moje setkání s jinou kulturou.
Z obrázků mě zaujaly Děti z ruské mateřské školky v Moravské Třebové na procházce z 1. pol. 20. let 20. století, Ruská emigrantka na kurtech na vltavském ostrově v Praze z roku 1928 či Dopis redaktora kulturní rubriky deníku České slovo, básníka Josefa Hory literárnímu historikovi Alfredu Bémovi.
Část letáku byla použita rovněž jako plakát, jak je zřejmé z webových stránek projektu věnovaných. Na těchto stránkách je rovněž řada podstatných dalších informací o projektu, včetně filmu o výstavě. V něm se například dozvíme právě o námětu, který jsem zmínil, totiž o ruské komunitě v Moravské Třebové, čítající na pět set lidí. Z materiálu NFA je zde zmíněn i film o baletce Jelizavetě Nikolské a dalších souvislostech, např. herci Michailu Čechovovi, synovci slavného spisovatele. Hovoří se také o pražské epizodě Marie Cvetajevové.
https://www.youtube.com/watch?v=dLZ4QV83RhA
https://www.filmovyprehled.cz/cs/kalendar/detail/zkusenost-exilu-filmova-prehlidka
———
Zpět