Zámek Hluboká
20.08.2012 21:44
Zámek Hluboká
EXOD 2012
Neuvědomoval jsem si, že městečko a zámek Hluboká nad Vltavou jsou tak blízko z Českých Budějovic, prakticky „přes pole“, dostupné městskou dopravou. Je to pochopitelné, její obraz mám zafixován od školních let, nejen ony charakteristické rysy „tudorovské gotiky“, do jejíž podoby byl původně renesanční, později barokní zámek přestavěn (opět ona otázka „původnosti“) a kterou můžeme vidět třeba také u lednického zámku či u méně známého zámku ve Filipově (nedaleko Čáslavi, vypadalo to, že tu ještě před deseti lety zanedbanou takřka ruinu už nikdo nedá dohromady, nicméně se podařilo), ale i přístup z plochy parku (jen na to krátké stoupání z města jsem zapomněl, stejně tak jako širší krajinný kontext).
Kromě unikátní architektury je nejen pro mě zámek Hluboká především místem, které mělo zásadní význam při prezentaci výtvarného umění od poloviny minulého století. Zdejší Alšova jihočeská galerie je mimořádná - kromě proslulé kolekce gotického umění z jižních Čech – svou kvalitou i rozsahem výjimečnou sbírkou moderního a současného umění. Mnozí čeští umělci prezentovali přelomově svoje dílo na veřejnosti právě zde. Od devadesátých let je Alšova jihočeská galerie rozšířena i o další výstavní prostory, patří k ní i Wortnerův dům v Českých Budějovicích a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni. Po dopolední prohlídce zámku jsme se do Hluboké vrátili po obědě z Českých Budějovic znovu, velkou retrospektivu Františka Muziky, zahrnující vedle inzerované volné tvorby a scénografických prací i korespondenci s jinými významnými osobnostmi české kultury, jsme si nemohli nechat ujít.
Architekturu a sbírky snad nebudu v jakémsi přehledu komentovat, vše je v řadě odkazů na webu, interiéry jsem fotit nemohl, byť to bylo pochopitelně lákadlo velké. Nedivím se, že to tu je samý Japonec či turisté z jiných nejrůznějších koutů světa. Na „trhací“ mapce Českých Budějovic se dívám na rozvržení a nabídku a porovnávám s pohledem z věže zámku: směrem na východ těsně podél zámecké zahrady teče Vltava a za ní se nachází část zvaná Zámostí, směrem k jihozápadu se rozprostírá město, část Podskalí, kousek dál bývalá synagoga a menší Židovský (Podhradský) rybník, pod ním k jihu golfové hříště, a přes silnici na Prahu pak větší Munický rybník a u jeho břehu Zoologická zahrada Ohrada a Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.
Přece jen se ale k určitému komentáři, který jsem v předchozím odstavci odmítal, dostanu – prostřednictvím „sešitů“ (áčtyřkových pracovních dvojlistů), které jsou určeny, jak je někde i výslovně poznamenáno, „pro žáky I. stupně ZŠ“. Jeden má název Proměny zámku Hluboká, popisuje, co si můžeme přečíst i na Wikipedii, ale doplňuje reprodukcemi deseti akvarelů Karla Zenkera, který zámek zachytil po přestavbě. Druhý pojednává o Loveckém zámku Ohrada a ZOO, třetí Byl zámek Hluboká sídlem pro princezny? a čtvrtý Život ve sbírkách na zámku Hluboká.
Divadlo bylo oblíbenou kratochvílí dospělých i dětí. Šlechtické děti se rády účastnily představení jako diváci, ale někdy také jako účinkující. Pět schwarzenberských sourozenců předvedlo starověkou řeckou báji o princi Paridovi, který měl vybrat ze tří bohyní tu nejkrásnější a darovat jí zlaté jablko. Parida představoval princ Arnošt Ludvík, tři bohyně, jeho sestry, princezny Marie, Marie Františka a Marie Terezie. Dvouletá Marie Terezie byla krásnou bohyní Afroditou, která soutěž vyhrála. Nad soudem dohlížel jako bůžek lásky Amor – další bratr princ Adam František.
(text je doprovázen reprodukcí olejomalby)
https://www.zamek-hluboka.eu/
https://www.zamek-hluboka.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1mek_Hlubok%C3%A1
Moje fotky na Rajčeti
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Z_EXODu_2012_Zamek_Hluboka/
———
Zpět