Zaha Hadid

Zaha Hadid patří k nejtalentovantovanějším a nejinovativnějším architektkám současnosti. Radikálně boří konvenční představy a stavební formy. Jako první žena vůbec obdržela v roce 2004 Pritzkerovu cenu, nejvýznamnější ocenění architektů na světě.

Narodila se 31. října 1950 v Bagdadu, v roce 1977 ukončila studium architektury na renomované Architekcural Association (AA) v Londýně. Stala se členkou „Office for Metropolitan Architecture“ a založila v roce 1980 svou vlastní architektonickou kancelář, přičemž se zprvu takřka výhradně soustředila na teorii. Začala vyučovat na AA, je rovněž na katedře na „Graduate School of Design“ na Harvardově universitě a hostující profesorkou na Vysoké škole pro výtvarná umění v Hamburku. Od roku 2000 je profesorkou na Istitutu architektury na Univerzitě užitého umění ve Vídni a řídí tam „studio-hadid-vienna“.

Ještě než si otevřela vlastní studio, vzrušovala Hadid svými neobvyklými návrhy veřejnost. Stále ještě imponují koncepty směřující k budoucnosti, s nimiž chce utvářen budoucnost lidí. Neustále posunuje Zaha Hadid hranice architektury a městského designu. Její práce experimentují s novými koncepty, existující krajiny prostoru v jejím vizionářském úsilí. Svými představami nekonvenčníh stavebního umění signalizuje zrušení prostoru a zároveň novou definici svých realizovaných forem. Plynulé formy zprostředkovávají tomu, kdo je zažívá, nový neznámý zážitek prostoru. Její koncepty odporují představě ideální formy, jak organizovat prostor. Navzdory všem inovacím a pohledům do budoucnosti ale klade Hadid hodnotu na funkcionalitu. Ta je obsažena ve flexibilních členěních prostoru. Otevřenou strukturu prostoru lze proměnit jak v tradiční, tak moderní koncepty využití.

Dlouhou dobu byly návrhy Zahy Hadid pro potenciální stavebníky příliš vágní. Její skicy se, zdá se, obejdou bez pravých úhlů a jsou dech beroucí hrou šikmých ploch, ostrých hran stěn a do prostoru čnějících střech. Ji v roce 1983 udivila svým parkem pro volný čas a odpočinek „The Peak Leisure Club“ na horském svahu v Kongkongu. Přesto byla jejím prvním úspěchem, teprve v roce 1993, hasičská zbrojnice , navržená pro Witra-Werk v městě Weil am Rhein. Ta se stala stavbou známou po celém světě. V roce 2000 následoval návrh pro Science Center phaeno. Největší projekt Zahy Hadid pro Německo překvapuje svou svébytnou řečí formy a mimořádnou stavbou a dopomohl architektce k uznání na celém světě.

Mezitím se etablovala její londýnská kancelář. Její projekty Centra současných umění (Center of Contemporary Arts) v Cincinnati, Muzeum MAXXI (Národní muzeum umění 21. století, National Museum of 21st Century Arts) v Římě a Mind Zone v Millennium Dome v Londýně vzbudily zájem na celém světě. K jejím dalším pracím patří „Art und Media Zentrum“ v Düsseldorfu, výstavní pavilon video artu v Groningen, Cardiff Bay Opera House, skokanské můstky v Innsbrucku, Mostní pavilon v Zaragoze, obytné domy ve Vídni či ústřední budova BMW v Lipsku.

V současnosti pracuje Zaha Hadia na interiéru hotelu Puerta America v Madridu, mostu Scheich Zayer v Abu Dhabi a Guangzhou Opern Haus v Číně.

Překlad článku na adrese https://www.phaeno.de/hadid.html#c1708 . Zkráceno.