Yes / Time and a Word
02.06.2014 14:14Yes / Time and a Word
alba progrockové skupiny
Na začátku roku 1970 se skupina shromáždila na farmě v Devonu a pustila se do práce na svém druhém albu. Znovu se ukázalo, že firma Atlantic Records není ochotná investovat do nahrávky příliš mnoho peněz. Naopak Roy Flynn, manažer skupiny, investoval velkou částku z vlastních zdrojů. V tuto dobu začala celá řada orchestrů spolupracovat s orchestry (Deep Purple, The Nice, The Moody Blues). I Yes se rozhodli jít touto cestou a nahrát album se smyčcovými nástroji (studenti Královské hudební školy) a několika dechovými nástroji. Tony Kaye a Peter Banks tímto nápadem nebyli nadšeni, protože to představovalo výrazné omezení role instrumentalistů. Vzniklo tak napětí, především mezi Banksem a zbytkem kapely.
Hudebníci opět nemohli soustředěně pracovat na albu, střídaly se koncerty a krátká turné. Jako producenta si vybrali Tony Coltona, zpěváka kapely Head, Hands and Feet a Andersonova přítele, zvukovým inženýrem byl Eddie Offord. Ten nebyl zodpovědný pouze za zvuk, s hudebníky se přátelil a přemlouval je k vegetariánství. Nové album mělo osm skladeb, z toho dvě coververze, No Opportunity Necessary, No Experience Needed od Ritschie Havense a Everydays od Stephena Stillse a dvě od Andersona ve spolupráci s jeho přítelem z dřívějšího hraní (u Warriors) Davidem Fosterem - Sweet Dreams a titulní Time and a Word, na kterých rovněž zpíval a hrál na kytaru, což se opět nelíbilo Banksovi. V No Opportunity Necessary, No Experience Needed je hudební téma obohaceno citátem titulní melodie filmového westernu The Big Country. Ve skladbě The Prophet cituje Tony Kaye téma z věty Jupiter z Planet Gustava Holsta. Time and a Word se vědomě odkazuje na song Beatles Hey Jude a Give Peace a Chance Johna Lennona, které oslovilo Andersona. Na album se nedostal song Andersona a Bankse Number 14 Bus.
V roce 2003 bylo album u Rhino Records remasterováno a znovu publikováno se čtyřmi bonusovými nahrávami (viz např. seznam na něm. Wikipedii).
Andreas Pläschke v recenzi na Babyblau-seiten říká, že distribuce alba nebyla jednotná, různily se některé skladby i podoba obalu v různých zemích. Později album vyšlo pohromadě s prvním jako dvojalbum s názvem Two Originals. Recenzent kritizuje „hudlání smyčců“ po monumentálním začátku varhan, čímž byla zničena originalita některých skladeb (podobně jako třeba u debutového alba Genesis). Jako příklad uvádí skladbu Everydays, kde něžný a zranitelný zpěv je smyčci posunut směrem ke kýči. Za nejsilnější čísla považuje The Prophet a Astral Traveller. Na albu se nachází řada charakteristických rysů hudby YES, např. prudké proměny lyrických a takřka atonálních pasáží.
info
https://de.wikipedia.org/wiki/Time_and_a_Word
https://www.babyblaue-seiten.de/index.php?albumId=284&content=review
———
Zpět