Velkochovy změnily svět. Hledá se cesta zpět

Velkochovy změnily svět. Hledá se cesta zpět
téma z tisku

Odhlédnu od různých názorů na složení stravy, jaké by mělo být, i když se od toho odvíjí pohled na téma, které uvedl Deník ve středu 13. srpna 2014. Vegetariánům vadit pohyby na trhu masa nebudou, zastánci raw food (syrové stravy) to budou vidět jinak, stejně tak jako ti, kteří hovoří o biopotravinách či naopak ti, kteří říkají, že právě tento pojem je jen záležitostí nových marketingových strategií.

V každém případě asi lze proti sobě postavit domácí zvíře, které běhalo na dvorku a dostane se na pekáč při přípravě nedělního oběda (dodnes při každé příležitosti vzpomínám na chuťový zážitek u tety v Bílém Potoce, když se z řečeného pekáče linula vůně ještě předtím, než se maso z mladého kohoutka, který ještě ráno pobíhal s ostatními slepicemi na trávě před stodolou, objevilo na starém modrotiskovém talíři), a zvířaty, které svůj život prožily v prostředí potravinářského průmyslu (stresu omezeného prostoru, stravy podporující především množství, nikoli kvalitu jejich tělesné hmoty), který je limitován, jako každý jiný obor podnikání, na prvním místě ziskem.

Článek v Deníku sleduje změnu stravovacích návyků ve srovnání se staršími generacemi a množství vyrobeného masa a jeho spotřeby u nás a ve světě. Dnešní Čech zkonzumuje za rok přes 77 kg masa, což je více než dvojnásobek roční spotřeby v roce 1948. Zvyšující poptávce odpovídá proměna drobných chovatelů dobytka v průmyslové producenty. Romana Šonková z mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farmin (Soucit ve světovém zemědělství) řekla časopisu: "Na světě je chováno 60 miliard hospodářských zvířat. Většina z nich svůj život prožije v intenzivních velkochovech, kde se bere jen malý ohled na jejich přirozené životní potřeby a pohodu." Odjinud víme, že nejen etická stránka věci, ale i kvalita produktu, tedy masa, které jíme, je výsledkem tohoto přístupu. V Německu vydaném Atlase mase se říká, že 88 procent prasat se poráží na jatkách deseti velkých korporací. Největší z nich, brazilská JBS, denní porazí 70 tisíc prasat a 85 tisíc kusů skotu.

Důsledkem průmyslové výroby je mizení tradičních plemen domácích zvířat, na pokraj vyhynutí se dostala třeba kráva česká červinka, podobně je to s valašskou obcí. Velkovýroba se pak promítá nejen do vlastní výroby, ale i do spotřeby vody, emisí, výroby pesticidů, dusičnanů v povrchových a podzemních vodách, fosforu v podzemních vodách, emisí čpavku a skleníkových plynů (oxidu dusičitého, metanu, oxidu uhličitého) atd., do ekonomiky rozvojových zemí (např. evropští spotřebitelé využijí z kuřat prsní řízky a zbytek masa se pod cenou exportuje do Afriky, kde z toho důvodu krachují kuřecí farmy, např. v Ghaně nebo Beninu). 

Vojtěch Kotecký z hnutí DUHA či Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství vidí cestu v menších chovech farmářů a poukazují i na to, že právě tyto chovy utvářejí po staletí českou krajinu.

Článek na celou stranu je doprovozen grafy, statistikami a mapkami spotřeby masa v světě, nápadná je strmá křivka vzestupu spotřeby drůbeže, která se blíží spotřebě vepřového (v prognóze 2019 na dvojnásobek oproti roku 1995), zatímco hovězí a telecí mírně stoupá a skopové zůstává takřka na stejné úrovni.

https://www.denik.cz/ekonomika/velkochovy-zmenily-svet-hleda-se-cesta-zpet-20140813.html
https://www.facebook.com/ZrusmeVelkochovy
https://biospotrebitel.cz/chci-znat-bio/alternativni-zemedelske-systemy/ekozemedelstvi/praxe-v-ekologickem-zemedelstvi-chov-zvirat
https://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFJ1BPOU/$FILE/velkochovy_sablona.pdf