Večer ve stoje

06.07.2011 12:11

Správně by asi tento text patřil do hromádky s názvem „Muzika“, ale nechtěl jsem ho tam zařadit, protože o muziku jde jen tak asi napůl. Na závěr pondělního programu letošní Šrámkovy Sobotky Přemysl Rut jako jeden ze svých festivalových příspěvků (v úterý má přednášku k tématu festivalu, jímž je mýtus) se svou hudební suitou (Markéta Potužáková a další) vystoupil v pořadu Večer ve stoje aneb státní hymny. Nemohu v článku tohoto typu (který je zároveň prezentací téhož tématu jako pořad) dosáhnout takového efektu ani navodit takovou atmosféru, jakou v živém vystoupení hned během prvních minut umí navodit, a také navodil Přemysl Rut. Rut vytvořil „kabaretní“ a „vědecký“formát pořadu, v němž se zabývá určitou oblastí či okruhem písní mnohdy z nějakého staršího historického období, které interpretuje (zpívá a doprovází na klavír) a komentuje, takže je to tak napůl představení a napůl přednáška (protože to je obojí a zároveň není ani jedno z toho, pojmenoval jsem jej přívlastky kabaretní a vědecký v uvozovkách). Formát pořadu, který dramaturgicky dokonale vymyšlený a který je v určitém smyslu „na jedno použití“, totiž interpretační zběhlost, kterou disponuje, a způsob, jakým to dělá (svěží, aktuální, „kabaretní“, tedy i v tomto smyslu „živý“) Rutovi umožňuje „příliš se s tím nepárat“, tj. i v určitých místech tvořivě improvizovat, jak to ostatně je v tradicích, z nichž vychází (mám na mysli prostředí profesora Ivana Vyskočila, jeho textappealy a „nedivadelní“ principy). Nicméně, abych dokončil onu počáteční myšlenku: Z téhož důvodu mohu v tomto článku postupovat v zásadě podobně jako Rut, totiž odkázat na Wikipedii, kde je editována celá kategorie „hymny“ a zpracovány příběhy hymen jednotlivých států. V odkazech je několik položek, kde se dočteme historii a v audio formátech najdeme i jejich znění.

Jiří Voskovec hovořil o hymnách v souvislosti s „hovadností“, za jejichž projev je považoval. Když je srovnával s jinými projevy státní topornosti, totiž vlajkami, říkal, že jimi třepotá aspoň vítr. Také Přemysl Rut využil některé prvky komičnosti, zvláště u hymny bývalého Sovětského svazu, i když nešel s kritičností až tak daleko, tedy do satiry. Rutovy pořady jsou spíš zábavné, laskavé. Hned u první hymny, anglické, naznačoval podobnost motivů písní, jejich „všelidský“ rozměr, když do úctyhodné melodie implementoval naše Rožnovské hodiny. Podobně je pozoruhodné, že hymna Izraele má melodii, která je totožná se Smetanovou Vltavou, ač Izraelci sami poukazují na jiné kořeny. Aktivní muzikanti tohle vědí, nicméně „kulturněfilozofický“ dosah, který si uvědomíte, když si to opravdu zahrajete, je zajímavý.

Posluchači byli nadšeni. Jediné, co bych si v takovém pořadu přidal já, je stará carská hymna, Bože, ochraňuj cara. Ne proto, že by se mi líbilo samoděržaví (užili jsme si ho v jin podobě za čtyřicet let dostatek), ale že to je pozoruhodná melodie. Můj děda ji hrál na heligónku a úžasné bylo, jak dokázal vystihnout vedení basů (na několika místech, nejvýrazněji v přechodu do druhého osmitaktí). Našel jsem na webu její znění, ostatně Rusové mají neuvěřitelné stránky, věnované svým vlatním hymnám. Příznačné, že?

Večer neproběhl ve stoje, jak avízoval jeho název, ale, jak se patří na zábavný program, vsedě. Dokonce to byl jediný případ, kdy jsme nestáli ani u české hymny.

Odkazy a poslechy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hymny
https://hymna.cz/
https://hymna.ic.cz/

Hymny evropských států také např. pod stránkou
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hymna_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD

Ruská carská hymna Bože, cara chraň!
https://en.wikipedia.org/wiki/God_Save_the_Tsar!
https://de.wikipedia.org/wiki/Zarenhymne
https://www.hymn.ru/bozhe-tsarya-khrani.html
noty
https://www.hymn.ru/god-save-the-tsar/god-save-the-tsar-ru_translit-and-god-the-all-terrible.pdf

Šrámkova Sobotka
https://www.sramkovasobotka.cz/
Na těchto stránkách k letošnímu ročníku
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/sramkova-sobotka1/