Trochu se vraždilo, trochu se kradlo…
31.01.2016 12:27Trochu se vraždilo, trochu se kradlo…
zhudebněné básně Františka Gellnera
Když jsem byl účasten na letošním koncertu Vladimíra Merty na literárním projektu Ars poetica, zpíval také texty českých básníků, především Viktora Dyka. Na Ars poetice to totiž chodí tak, že každý den je věnován jednomu básníkovi, a Merta se českému básníkovi „generace buřičů“ výrazně věnoval (na dvojalbu Struny ve větru je mu věnována velká část druhého disku, zatímco na prvním jsou především zhudebněny básně ze stejnojmenné sbírky Josefa Hory, podle něhož je celé album pojmenováno). Český tvůrce autorských písní má ale také v repertoáru písně Dykova souputníka Františka Gellnera a na večeru se mimo jiné zabýval úvahou o tom, jaký je rozdíl mezi písňovým textem a zhudebněnou básní.
Tvorba Františka Gellnera je rovněž dodnes velice aktuální z řady důvodů. Už úsečnost jeho veršů, na první dojem „nemetaforické“ sdělení (literární kritika hovořila o antiliterárnosti, vyplývající z vymezování se vůči symbolistické poetice předchozí generace, o boření konvencí vyplývající z životního pocitu) je blízké dnešní ještě více překotné, „zrychlené“ době, především ale břitký obsah, plný ironie (zmíněná vzpoura proti konvencím, za ironií se ale skrývá zároveň smutek) je v mnohém podobný dnešní společensky často eskalujícím okamžikům (byť je můžeme vnímat, nebo i jsou někdy jen povrchní, a u Gellnera je ona prostota zdánlivá, v dalších plánech nalezneme další významy). V každém případě obsahově bude podobný především protest, revolta, kritičnost. Nedávno jsem zde psal příspěvek o Sex Pistols, a právě pocit punku, byť vznikl v druhé polovině minulého století, se vrací, jak říkají některé komentáře. A Gellnerova anarchie a punk music mají dost společného, jak to ještě zmíním.
Zájem písničkářů o Gellnerovy básně ale není jen pro jejich vlastní tvar a výraz , ale i proto, že Gellnerovo dílo se samo pohybuje v blízkém kontextu jevištního provedení, kabaretů, kupletů komentujících společenské aktuality atd.. Sice ještě nebyl na světě pozdější interdisciplinární koncept umění, který zahrnoval a propojoval všechny jeho druhy (s tím přišel teprve Devětsil), přesto právě u Gellnera mají k sobě blízko literatura, hudba i výtvarné umění. Malířství v Mnichově, Drážďanech a Paříži dokonce studoval a kresby byla vlastně do značné míry básníkova obživa – v době, kdy pracoval v Brně v Lidových novinách jako karikaturista.
V české písničkářské scéně, ale i v rockové muzice narazíme na Gellnerovo dílo na každém kroku (tedy ovšemže spíš u těch písničkářů).
Jaromír Nohavica
Pravděpodobně nejznámější je zhudebnění titulní básně sbírky Radosti života Jaromírem Nohavicou, který na svých webových stránkách uvádí ještě pět dalších Gellnerových básní, což je – odhlédneme-li od krajově nejbližšího „kmenového“ básníka Petra Bezruče – nejvíc ze všech literárních textů: Sambo, Napsala mi psaní, Pod mrazivým sněhem, To je teď celá moudrost moje, V kavárně u stolku leccos se řekne. Výraz „titulní báseň“, který jsem použil, ovšem není zcela přesný. Jedná se o báseň, označenou ve sbírce číslem XIV (jednotlivé básně jsou bez názvu), která začíná veršem Drobty pod stůl nám hází osud a pokračuje (první sloka) ostatní vše je nicota. / Alkohol ještě je! Holky jsou posud! / jsou ještě radosti života!
U Nohavici nenajdeme ovšem jen básně z Radostí života (druhé Gellnerovy sbírky z roku 1903, tam patří Napsala mi psaní), ale i hned té první, Po nás potopa (1901, např. To je teď celá moudrost moje).
Na YouTube (to je mům princip poslechových článků, za nějž považuju i tento příspěvek, že vyhledávám, co je dostupné na netu, nikoli, co „mám doma“ na různých zdrojích), kupodivu příliš nenajdeme, ačkoli jinak tu je od Nohavici všechno možné. Z Gellnera jsem našel kromě Radostí života pouze píseň Pod mrazivým nebem, ovšem nikoli v interpretaci Nohavicovy, nýbrž kapely Mňága a Žďorp (zde)
Visací zámek
Je logické a srozumitelné, že Gellnerovy básně oslovily jednu z nejvýraznějších českých punkových kapel Visací zámek. Gellnerův anarchismus a anarchistický program punku mají podobné východisko a hudebníkům Visacího zámku, byť se v době, kdy vyšly na albu Three loch. Gellnerovy zhudebněné básně, od původního programu (podle znalců či fanoušků) poněkud odklánějí, moment nihilismu je jim u Gellnera velice blízký. Album je dokonce označováno jako „nejtvrdší“ v diskografii „Visáčů“, na Wikipedii se dočteme:
V roce 1992 vydává svou vůbec nejtvrdší desku Three locks, nabitou 18 skvělými písněmi. Úvodní Čekání otevírá ponuré, melancholické, agresivní prostředí alba, jež je kořeněno hořkou satirou, Morgensternovými básněmi (Píseň pro Žofii, Krkavec Rall) a počinem dekadentního básníka Františka Gellnera, Všichni mi lhali, který je možno považovat za vrcholový bod alba.
Tak asi není možné úplně souhlasit s tím, že Gellner je dekadentní básník, ale to není úplně rozhodující. Faktem je, že jedna Gellnerova báseň – Perspektiva – se dostává i na jedno z dalších albu Visacího zámku Jako vždycky (1994), kde se ocitá v sousedství se zhudebněnými verši Christiana Morgensterna Hymna šibeničníka a Nálada ve IV. kruhu a rakouského básníka Ernsta Jandla (vyšel u nás kdysi pěkný soubor textů Mletpantem), rovněž experimentujícího s jazykem (Myšlenka). Konstelace Gellner – Morgenstern je rozhodně zajímavá, a Morgenstern je oblíbeným básníkem kapely, jeho básně se totiž objevily hned v začátcích kapely, už na albu Start 02. Z Gellnerových básní zhudebnil Visací zámek rovněž Buď matko Boží pomocna z Radostí života.
Vladimír Mišík
Vladimír Mišík s houslistou Janem Hrubým zhudebnili báseň Pomalu v revolver se ztrácí víra. Najdeme ji na kompletu Déja vu (1976-1987) Box I. jako poslední, třináctou skladbu na prvním ze čtyřech alb Stříhali do hola malého chlapečka. Podobně jako u Visacího zámku či u Nohavici vzniká konstelace s kmenovým Mišíkovým básníkem Josefem Kainarem, z jehož díla pravděpodobně nejznámější Mišíkova píseň je.
Ostatní
Mohli bychom pokračovat. Jak zmiňuje příspěvek o zhudebněné Gellnerově poezii v časopise Instinkt (nedohledám teď to číslo, je to rok 2015), na první dlouhohrající desce Katapultu je píseň Miluju večerní nebe, na CE Radosti života Přetékající pohár, Písničkář Pepa Nos zase zhudebnil a nazpíval báseň To je teď celá moudrost moje, Všichni mi lhali, Babička Málková a Rum smutně pil pan ředitel. Bláznění vjelo do párů pod názvem Už tě nemám rád hrála pardubická punková formace Volant, skupina s názvem Hm zase Kuplet o ženské emancipaci (na jejich stránkách, ale i na YouTube najdeme i zhudebnění textů jiných českých básníků, Jiřího Wolkera či Antonína Sovy). Zajímavý je hudebně-literární projekt skupiny Allskapone´s z Karviné František Gellner bez hranic. Řadu z písní najdeme na albu Vzdušné mé vidiny nádherná těla (2013), na Bandzone cz. si můžeme poslechnout například známou Píseň zhýralého jinocha (Básně z pozůstalosti), Věci poslední (v orig. Poslední věci), Perspektiva (Po nás ať přijde potopa), Kočky mňoukaly na střeše (nalezneme ji např. ve výboru Vášeň, co do rána zchladne z Gellnerových sbírek Po nás ať přijde potopa a Radosti života i ze sbírky Nové verše a několik básní z pozůstalosti). Některé básně zhudebnili rovněž Pepa Nos či Jan Burian.
Je zřejmé, že zhudebněný Gellner by bylo přinejmenším pěkné téma na diplomku pro někoho, kdo je rozkročen na bohemistice a hudební vědě. Třeba se už píše, nebo někoho tento příspěvek popíchne.
Odkazy
František Gellner
na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Gellner
na Českém rozhlase
https://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/radosti-zivota-frantisek-gellner--759707
Dílo vyšlo nově i knižně v kritické edici
https://opicirevue.cz/obsah/gellnerovo-dilo-vyslo-v-kriticke-hybridni-edici/
Texty
https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/frantisek-gellner/pisen-zhyraleho-jinocha-basne-z-pozustalosti.html
https://www.cist.cz/Poezie/Potopa/radosti.htm
Muzikanti a muzika
Jaromír Nohavica, Radosti života
https://www.youtube.com/watch?v=Ezw9gexqA9k
Mňága a Žďorp, Pod mrazivým nebem, Nohavica, Gellner
https://www.youtube.com/watch?v=QXbz8x3HYPo
Vladimír Mišík
https://www.vladimirmisik.cz/diskografie/dejavu
https://www.youtube.com/watch?v=R4aVHo_kveQ
https://www.youtube.com/watch?v=tTWP6HZkYuA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ztracen%C3%BD_podzim
Skupina Hm
https://www.skupina.hm/php/texty.php?song=302
https://www.youtube.com/watch?v=aF1tuAhIKRw
Pepa Nos
https://www.youtube.com/watch?v=FDwhAffBKko
https://www.youtube.com/watch?v=fhoufWxOaGA
Nahrávky na YouTube nejsou žádná sláva, určitě by bylo zajímavé dát dohromady pořádné cédéčko všech interpretů, pak by se teprve rozsvítilo celé to téma.
———
Zpět