Třetí symfonie Dmitrije Šostakoviče

Třetí symfonie Dmitrije Šostakoviče
díla ruské moderní hudby

Třetí symfonie Es dur, op. 20, ruského (sovětského) skladatele 20. století Dmitrije Šostakoviče má podtitul „Na První máj!“. Podobně jako druhá symfonie se jedná o experimentální záležitost, v níž první část je orchestrální věta a ve druhé, Finale, se bezprostředně přidá pěvecký sbor. Dílo bylo provedeno Lenigradskými filharmoniky a Akademickou sborovou kapelou pod taktovkou Alexandra Gauka 6. listopadu 1931 v Domě kultury Moskva-Narva. Reakce byly pozitivní, partitura byla po dvou letech vytištěna. V roce 1932 dirigoval dílo Leopold Stokowski ve Spojených státech, ovšem bez závěrečného sboru. Následná uvedení narážela často na neporozumění, symfonie byla označována jako propagandistické dílo, dokonce i skladatel Sergej Prokofjev jej komentoval slovy o dvojím hlasu, v Sovětském svazu bylo dílo uvedeno pouze dvakrát, teprve v šedesátých létech.

Symfonie trvá zhruba 25-30 minut, tempově ji lze rozdělit do čtyř úseků označených jako 1. Allegro – Allegretto, 2. Andante, 3. Largo, 4. Moderato „Poprvé na Prvního máje“. Jsou použity verše Semjona Kirsanova, který pěje chválu na První máj.  Interpretace je problematická. V dopise Boleslavu Javorskému píše Šostakovič, že skladba vyjadřuje „ducha pokojného budování“, na druhé straně je hudební materiál povětšinou temné atmosféry. Na rozdíl od Druhé symfonie, komponované atonálně, je toto dílo veskrze tonální. Přesto je dílo experimentální, neboť témata neuvádí klasickou formou, nýbrž jako persifláž a karikaturu. Symfonie začíná klarinetovým sólem, vzápětí doprovázeným akordy v pizzikatu. Později se rozvíjí do klarinetového dueta, zapojují se další dechové nástroje, smyčce, přicházejí dynamické vrcholy, nové motivy, charakteristické rytmické figury, harmonické skrumáže, další a další kombinace rytmické i melodické, střídají se nálady, břeskné trubky jakoby oznamovaly lidovou zábavu, jednotlivé motivy se znovu a znovu proplétají, vrcholí a zklidňují se, zazní melodie v jednotlivých nástrojích, houslích, a hudba se opět vrací ke kakofonickým rytmickým figurám, až skončí v basovém tónu tuby a úderu činelů. A pak následuje intráda dechových nástrojů a v posledních zhruba pěti minutách slavnostní nástup sboru. Jeho zpěv tvoří grandiózní finále.

https://de.wikipedia.org/wiki/3._Sinfonie_%28Schostakowitsch%29
https://www.youtube.com/watch?v=F31YwZZGlW4
https://www.youtube.com/watch?v=mv-XaxRXeLk