To jičínský stromořadí

To jičínský stromořadí pěkně zelený,
tam vždy na mě čekávalo mé potěšení.
Už tam nechodí, s jiným se vodí,
ať pánbůh potrestá holky nevěrný.

U kasáren pod lipami stojím na stráži,
moje milá se tam večer s jiným prochází.
Ať si ji má rád jinej kamarád,
mám hezčí holku v rezervě, tak se můžu smát.

Text téhle písně mi, coby muzikantovi, poslal před časem Stanislav Hylmar i se zapsanými notami. Na druhé straně listu bylo napsáno

Tak takhle se někdy bavím s kytarou. Tak mě velmi často napadá řad melodií. Protože jsem notový analfabet, tak se někdy k té melodii stvořím text – a tohle je ta nejstarší. A protože její tvorba odrážela realitu – tak ji pro sebe často si zazpívám dodnes.

Dojemné. Pana Hylmara, který letos v březnu oslavil devadesátiny, znám od malička – s jeho manželkou Jarčou kamarádila moje máma, jeden čas chodily spolu do práce, s jeho synem jsem chodil do stejné třídy, bydleli stejným směrem, jakým jsem chodil ze školy, kousek od náměstí. Dodnes si vybavím malé tabulky prosklených bílých domovních dveří. Po skoro padesáti letech, kdy Pak jsem ho potkával či s ním prohodil pár slov, vídával ho, když jeho žena zemřela a chodil turisticky oblečen zprvu sám, později se spřátelil s mou učitelkou tělocviku na Obchodní akademii v době, kdy mi nabídla, už coby kolegovi, možná vlastně ještě dříve, tykání, ale ačkoli jsem ho považoval, jako by prostě už tak nějak patřil k Jičínu, vlastně jsem ho blíže neznal. Teprve když moje matka zemřela, pozval jsem ho na posezení a dozvěděl jsem se mnohé, co jsem nevěděl. A stejně zdaleka ne všechno, že byl skaut, hrdina, co zažil za války a tak dále. Co si dnes můžeme přečíst v novinách či na stránkách Jičínské besedy. Jen jsem si uvědomil, že přežil všechny. To, že to je člověk odvážný, přitom skromný, jaký je kamarád, jak umí být zábavný atd., to mi docházelo postupně. To je důvod, proč jsem tady sebral alespoň pár odkazů a zveřejňuji dva dopisy, které mi napsal. Ten druhý souvisí s nominací na Cenu města Jičína. To, že ji nakonec dostal jeho kamarád, píše sám v dopise.

Vážený příteli,

v době mého léčebného pobytu v Deštné byl jsem překvapen telefonátem z Jičína. Byl jsem tázán, zda budu souhlasit se zařazením do navrhovaných osobností města. Těmi osobnostmi jsou nyní mí přátelé prof. Kvaček a prof. Úlehla. S těmi se cítím nesrovnatelný. Ale pohladilo to mé sebevědomí. Tak jsem slíbil, že to podepíšu. Byl jsem si vědom, že ten můj podpis stejně půjde do prázdna. Vždyť pro toto jmenováním v Jičíně mnohem více kvalifikovaných lidí. Ale k mému překvapení jsem po mém návratu četl v novinách, že mezi třemi navrhovanými jsem i já. V následném hlasování zástupci města byl zvolen Pepa Letošník, můj přítel a spolupracující v dřívějším zaměstnání v technické kanceláři Agrostroje.
Bohužel novinový článek v průběhu volby se mně dostal shodou okolností do ruky až nyní.
Proto se omlouvám a dodatečně Vám děkuji za podporu mé nominace. Vše dobré a prospěšné celku jsem nikdy nedělal pro veřejné uznání a ocenění. Ale v mé osamělosti, kdy velká většina mých nejbližších již nežije – je tato akce spojená s mým jménem velmi potěšující.

Vánoční čas je v rozběhu a já nevím, zda Vám budu moci poděkovat a hlavně popřát hlavně dobré zdraví a dobrou pohodu o svátcích i dalším životě. Pro přiblížení vánočního času přikládám jeden z mých článků, který líčí vánoční příhody.

Opravdu srdečně zdraví
Standa Hylmar

https://www.jicinskabeseda.cz/news/stanislav-hylmar-prevzal-druhou-/ https://files.jicinskabeseda.cz/200000494-52733536d4/Stanislav%20Hylmar_03.pdf
https://files.jicinskabeseda.cz/200000406-2b8fb2c89b/Ji%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD%20jarmark.pdf

https://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2010/1/382-stanislav-hylmar-je-druhym-drzitelem-oceneni-jicinska-pecet.htm
https://www.tvjicinsko.cz/video.php?vid=141
https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-hylmar-stanislave-devadesatiny20100712.html
https://www.jinoviny.cz/view.php?nazevclanku=old-skaut-standa-hylmar-ocenen-jicinskou-peceti&cisloclanku=2010030004

Dne 25. 11. 2010 bude Stanislav Hylmar vzpomínat v LD Srdíčko (Jičín) podruhé na to, co ho v životě potkalo.