Texty, texty, texty

Texty, texty, texty
aktuální glosa

Ono to tak je vždycky, ale zase se to nahromadilo. Tentokrát jsou tím souběžným směrem texty. Většinou texty písní. Není to tak dlouho, co jsem se hrabal v písňových textech Vládi Mišíka, vyšly kompletně, je to pěkný špalek, jediná škoda je – editorsky – že tam chybí právě ta editorská práce, tzn. vyznačení, kam který z těch textů patří, přinejmenším ke kterému albu atd. A k počítači chodím kolem knížky Vratislava Brabence, položené na jedné hromadě „navrchu“, občas ji otevřu a čtu si, moc nevím, co s tím, respektive hledám nějaký ponornější klíč k věci, kladu si určité otázky. Pozítří jdu na charitativní koncert Chinaski, přestože vloni měli v Jičíně „dvoják“, byly lístky i letos pár hodin po ohlášení vyprodány. Ale včas jsem zareagoval, respektive věděl jsem to předem, a řekl si, že bych si to neměl nechat ujít, vážil jsem si vždycky toho, že se Michal hlásí k rodnému Jičínu, to není tak úplně samozřejmé. A to slůvko „charitativní“ taky není jakkoli módní záležitostí, ale je spojeno s tragickou událostí, jak to popsat – dívka, kterou jsem učil stejně jako Michala, dcera mé kolegyně, před několika týdny zemřela a ono slůvko se vztahuje k jejím pozůstalým dětem. A texty? Kapele fandím mimo jiné kvůli tomu, jak zacházejí s texty, nesouhlasím s kritickými výhradami o jejich povrchnosti, už proto, že jsem byl u toho, když byla na světě ty první písničky, ještě Starých Hadrů. Včera mi Michal Pospíšil přinesl štůsek not lidových písní, které kdysi posbíral J. Š. Kubín, jičínský rodák. Dvojí nejkulatější výročí této osobnosti, jaké může být, u nás prošlo takřka bez povšimnutí, ostudné je, že pohádkový festival, který se k němu hlásí jako k prvotní inspiraci, nechal věc v loňském i letošním roce ležet, chceme tedy tyhle písničky zahrát na Jivínském Štefanovi. Texty… A před hodinou jsem si přinesl CD-box s nahrávkami DG 307, na které jsem zvědav mimo jiné také proto, že obsahují nějaké verbální sdělení. Texty.
To není všechno, ale nemusím přece…