Štípa

O stavbě kartouzského kláštera ve Štípě, dnes místní části Zlína a mariánském poutním místě se už delší dobu znovu hovoří v návaznosti na realizaci kartuziánského kláštera ve Valdicích, který je součástí raně barokní krajinně-architektonické kompozice na Jičínsku. Valdický klášter Valdštejn nechal vybudovat poté, co přerušil stavbu kláštera ve Štípě (stavěl ho v letech 1616-1620), který byl architektonicky typově podobný (ideově vychází ze samostatných cel mnichů, tak jak bylo koncipováno sídlo kartuziánů v jejich „domovském“ sídle ve Francii v Chartreuse severně od Grenoblu, založeného 1084 sv. Brunem, stavebně má pochopitelně barokní podobu).
Před několika týdny započal archeologický výzkum v souvislosti s úpravami Mariánského náměstí, v jehož blízkosti Albrecht z Valdštejna rozestavěl objekt kláštera. Odborníci doufají, že zde naleznou významné doklady o Valdštejnově stavební činnosti.

O Štípě je na české Wikipedii jen stručná zmínka, proto předkládám přibližný překlad textu z Wikipedie německé, kde je text zevrubnější.
Štípa se rozprostírá ve Fryštátské brázdě v horním údolí Štípského potoka. Severovýchodně se nacházejí kopce Rablina (486 m) a Sýkoří (449 m), východně Úlehle (353) a jihozápadně Vršek (358 m). Na západě se nachází zámek Lešná a ZOO Zlín. Na severovýchodním okraji obce je sportovní letiště Štípa.
Sousední obce jsou Lukov, Veliková, Ostrata, Hvozdná, Žleby, Příluky, Štákovy Paseky, Vršava, Horní Ves, Dolní Ves, Vítová, Kostelec a Fryšták.
První písemná zmínka o obci přináležející k panství Lukov  je z roku 1391 a souvisí nadací Ješka ze Šternberka kostelu v Sczyp. V roce 1509 je obec označena jako Ssczypy a v roce 1517 jako Ščípa. V blízkosti je ve středověku obec Ježov, která je v roce 1516 označená jako neobydlená. Z roku 1552 je dochován název Sstypie. Rod ze Šternberka zde vládl do roku 1511, poté pánové z Kunštátu a od roku 1577 Nekšové z Landeka. Protože Václav Nekš zůstal, přestože byl třikrát ženat, bezdětný, přešel majetek po jeho smrti v roce 1607 na Lukrécii, dceru jeho bratra Zikmunda. Na rozdíl od jejího vlastního dědického majetku Vsetína a Rymic měl Lukov a Přílepy podle testamentu Václava Nekše po její smrti připadnout pánům z Víckova. Pod vlivem olomouckých jezuitů konvertovala Lukrécie v roce 1598 ke katolicismu. Poté, co sedmnáctiletá dívka odmítla nabídky ke sňatku Albrechta von Schleinitz a Viléma z Vřesovic, vdala se v roce 1599 za svého poručníka Arkleba z Víckova. Ten v roce 1608 zemřel bez potomků a Lukrécie se znovu vdala. Za Albrechta z Valdštejna. Když 23. března 1614 zemřela, zanechala po sobě panství Vsetín, Rymice a Lukov se 46 dalšími vesnicemi a čtyřmi městečky. Valdštejn nechal svou choť pohřbít v poutním kostele.
Nový velký poutní kostel nechal podle jejího posledního přání založit v roce 1616 daleko za vsí a vedle začal budovat kartuziánský klášter, který měl být osazen kartuziány z Olomouce. Po vypuknutí třicetileté války byly práce zastaveny. V tuto dobu sestávala vesnice z jednadvaceti domů. Kvůli nejistým poměrům Valdštejn opustil Lukov a stáhl se zpět do Čech, kde začal budovat v Jičíně svou novou rezidenci. V roce 1623 prodal panství a budování kartuziánského kláštera přemístil do Valdic. V roce 1625 přemístil ostatky své ženy sem, 10. srpna 1627 zde založil klášter sv. Bruna. Poutní kotel ve Štípě a klášter zůstaly nedokončeny, v důsledku války skončila i fara.
V roce 1724 přešlo vlastnictví panství na Johanna Friedricha von Seilern-Aspang. Ten založil v roce 1736 na dolním konci panský špitál, obnovil stavbu kostela a v roce 1760 nechal na zbytcích klášterních zdí vybudovat faru.  Poutní kostel byl vysvěcen 1765, vesnice začala pod novým pánem vzkvétat, v roce 1834 zde bylo 109 domů a přes osm set obyvatel. Od roku 1850 se stal Štíp obcí okresu Holešov, od roku 1890 se začal používat tvar jména Štípa. V roce 1976 byla obec připojena k tehdejšímu Gottwaldovu, který se od roku 1990 opět jmenuje Zlín.

https://de.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADpa
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADpa
https://zlin.idnes.cz/archeologove-veri-ze-ve-stipe-objevi-nedokonceny-valdstejnuv-klaster-1el-/zlin-zpravy.aspx?c=A120301_1741396_zlin-zpravy_sot

Článek  na zlin.idnes.cz:    1. března 2012  9:09

Archeologové věří, že ve Štípě objeví nedokončený Valdštejnův klášter

Archeologové doufají, že při chystaných úpravách Mariánského náměstí ve zlínské části Štípa narazí na významný nález. Konkrétně budou pátrat po zbytcích kláštera, který rozestavěl, ale nikdy nedokončil Albrecht z Valdštejna.

Kostel Narození Panny Marie ve Štípě. Přímo u něj vede silnice, což ohrožuje bezpečnost chodců.

Albrecht z Valdštejna v těchto místech začal budovat klášter v letech 1616 až 1620. "Zbytky kláštera jsme tady nalezli už během dřívějších prací, které měly pomoci odvlhčit štípský kostel," upozornil Ivan Čižmář z brněnského Ústavu archeologické památkové péče, který je garantem záchranného výzkumu.

"Klášter se nachází severně od kostela, směrem k zoologické zahradě. Předpokládáme, že bychom teď mohli objevit další část jeho základů," upřesnil Čižmář.

Štípa je z hlediska historie považovaná za velmi cennou lokalitu. A vzhledem k tomu, že už tam archeologové v minulosti našli zajímavé věci, je jejich záchranný výzkum nutný. "Začne letos v dubnu," podotkl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Podle odborníků chtěl Albrecht z Valdštejna klášter ve Štípě dokončit, neboť jde o důležité poutní místo křesťanů. Kvůli nepokojům, které v první polovině 17. století v regionu propukly, však stavbu přerušil.

Klášter nakonec vybudoval ve Valdicích ve východních Čechách a dnes v něm sídlí známá věznice. "Jde o podobnou stavbu, která měla vyrůst ve Štípě. Albrecht z Valdštejna zřejmě vyšel z projektu, který už měl k dispozici," naznačil Čižmář.

 Autoři: Milan Libiger, Jana Fuksová https://zlin.idnes.cz/archeologove-veri-ze-ve-stipe-objevi-nedokonceny-valdstejnuv-klaster-1el-/zlin-zpravy.aspx?c=A120301_1741396_zlin-zpravy_sot