Siebengebirge / Sedmihorky

V souvislosti s tématem geoparků a textů o německé kulturní krajině jsem narazil na jedno své staré téma, totiž na německé Sedmihorky. Tuším, že jsem tu příhodu už někde zmiňoval, kromě toho – jak se věcí sbíhají, protínají a navazují na sebe nejrůznějším způsobem – jsem nedávno také psal o Sedmihorkách v Českém ráji.
Na začátku je taková anekdota: Jeli jsme s muzikou někdy na začátku devadesátých let kamsi do zahraničí, nevím už, zda to bylo Holandsko či Dánsko, a cestou jsme si chtěli udělat přestávku. Hledal jsem na mapě v okolí Kolína nad Rýnem či Bonnu nějaké vhodné místo a tu můj zrak a následně i prst, který se na to místo zapíchl sám do mapy, přitáhl název Siebengebirge. Nejdřív jsem si myslel, že to je mámení či nějaký nepřístojný žert, když jsme ale sjeli z dálnice a stanuli nedaleko bývalého hlavního města Bonnu u informační tabule, na níž bylo napsáno, že Siebengebirge je nejstarší turistická lokalita v Německu, spadla mi úplně sanice. Tak Sedmihorky v Českém ráji místo, kde vznikl – při návštěvě pražských obrozenců na začátku předminulého století – právě název Český ráj, který se stal první chráněnou krajinnou oblastí u nás (viz zde o tom i v minisérii o léčivých pramenech v balíčku článků „… půl zdraví“), a v Německu je to rovněž místo, kde můžeme nalézt počátky turismu v zemi.
Udělali jsme si pak krátký výlet na jeden z vrcholků – jichž je symbolicky opravdu sedm (ve skutečnosti jich je dokonce třináct), na každém jedna zřícenina – a porovnávali romantiku obou destinací. Ta německá, kousek nad mýtickým Rýnem, čiší už z těch názvů – Lví hrad (Löwenburg), Velká kašová hora (Großer Breiberg), Jelení hora (Hirschberg), Olejová hora (Ölberg) či Dračí skála (Drachenfels).  Myslím si, že není od věci trochu celou záležitost přiblížit právě na tomto místě.

I
Z  mapy, kterou najdeme na německé Wikipedii, je zřejmé, že německé Sedmihorky (chcete-li Sedmihoří) leží na pravém břehu Rýna, jižně od Bonnu a v těsné blízkosti Lázní Honnef (Bad Honnef), které leží, podobně jako nedaleké městečko Königswinter, na tomtéž břehu řeky jako toto středohoří, sestávající zhruba z padesáti hor a kopců vulkanického původu. Vzniklo asi před 25,5 milióny let. Na protějším břehu Rýna je svým reliéfem podobná krajina označená jako Země Dračí skály (Drachenfelser Ländchen). Na jihu hraničí Sedmihorky/Sedmihoří s Westerwaldem, počítá se nicméně k Dolnímu střednímu Porýní (Unteres Mittelrheingebiet). Patří kompletně k Přírodnímu parku Sedmihorky, jeho zalesněná část pak je Přírodní chráněná oblast Sedmihorky. Zároveň je to největší chráněná krajinná oblast ve spolkové zemi Severní Porýní-Westfálsko (mimochodem jedna z nejprůmyslovějších oblastí země). Přes tento kraj vede dálková pěší turistická trasa Rýnská cesta která prochází po pravém břehu Rýna (v části Středního Rýna) zhruba v délce 320 kilometrů. Její zřízení je společným projektem spolkových zemí Severní Porýní-Westfálsko, Hessensko a Porýní-Falc.

Jak samotná oblast, tak přírodní park mají na německé Wikipedii své samostatné stránky, na stránkách parku jsou podrobněji rozepsány všechny hory a kopce, na stránce oblasti je rovněž interpretován původ jména Sedmihorky. Ten se vysvětluje několika způsoby. Jedna možnost je, že je odvozen od slova Siefen (Siepen, Seifen či Seipen, ze starohornoněmeckého Sîpe, vlhká louka), které ve zdejším dialektu označuje úzké, vlhké („V“) údolí, v němž nalezneme pramen či potůček/potok, především ve Westfálsku či Porýní. Druhá varianta je odvozena od pojmenování septem montes (Sedm Hor), zaznamenaného v roce 1590. Počet „sedm“ není možné brát doslovně, používá se i u jiných názvů pro větší počet, rovněž pak má, jak už zmíněno, symbolický význam, zvláště v místech opředených středověkými pověstmi. Třetí možnost interpretuje název jako posun od slova Siedengebirge (sieden – vřít), označující geologickou činnost, totiž na horké prameny (ne nadarmo je na úpatí právě jedno z lázeňských míst).

Jednotlivé hory v oblasti (ponechávám německé názvy a odkaz na německou stránku):

• Großer Ölberg (460,1 m, na východě, nejvyšší hora v oblasti) s restaurací na vrcholu, též televizní vysílač
  • Kleiner Ölberg (331,7 m; severní vedlejší vrchol)
• Löwenburg (455 m, na východě, druhá nejvyšší hora, „domovská hora Lázní Honnefer) se zříceninou hradu, https://de.wikipedia.org/wiki/L%C3%B6wenburg_%28Bad_Honnef%29
• Lohrberg (432,4 m, na východě)
• Nonnenstromberg (335,3 m, na západě, vedle hory Petersberg, pověsti vyprávějí o jeptiškách, které sem utíkaly hledat ochranu)
• Petersberg (331,1 m, na západě), v raném středověku se jmenovala Stromberg, s keltským kruhovým valem, kaple sv. Petra
• Wolkenburg (324 m, na západě, kolínský arcibiskup Friedrich I. zde nechal v roce 1118 vybudovat hrad Wolkenburg)
• Rosenau (323 m, Osten); se zříceninou hradu
• Drachenfels (320,7 m, na západě) se zříceninou (odkaz: Burgruine) a vrcholovou restaurací
• Großer Breiberg (313 m, na západě)
• Stenzelberg (287 m, na východním okraji); dříve se zde provozovalo horolezectví
• Hirschberg (255,9 m, na západním okraji); se zříceninou (odkaz: Burgruine Hirschburg)
• Weilberg (247 m, východní okraj, první předání evropského diplomu pro Sedmihorky 15. října 1971)
• Dollendorfer Hardt (246 m, nejsevernější hora západních Sedmihorek)

Pzn. Můžeme si překládat slovo Siebengebirge rovněž jako Sedmohoří. Samozřejmě se nic nestane. V tomto článku název překládám záměrně „nedůsledně“.

https://de.wikipedia.org/wiki/Siebengebirge
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Siebengebirge_%C3%9Cbersichtskarte.png&filetimestamp=20100724221930

https://de.wikipedia.org/wiki/Siepen_%28Geographie%29
https://de.wikipedia.org/wiki/Rheinsteig

Další stránky
https://www.rheindrache.de/wolkenburg.html
https://www.panorama-photo.net/panorama.php?pid=5068
https://www.drachenfels.net/
https://www.brueckenhof.de/virt_museum/historie/uebersicht.php?schub=Drachenfels
https://www.heimatsammlung.de/topo_unter/53/53_unter_02.htm
https://www.rheinland-portal.com/freizeit_siebengebirge.php

P. S.

Když jsem tohle vše říkal své ženě, říkala mi, to přece znám. Ale to se jmenuje Sedmihoří. Já na to ale, to zase neznám já. Takže jsem klikl na Googlu – a ejhle. Opravdu existuje rovněž Sedmihoří v oblasti Českého lesa. Takže to je druhá anekdota na závěr. Přírodní park Sedmihoří najdete na adrese

https://www.mavlast.cz/top-vylety.malebna-krasa-sedmihori
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=417
https://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/putovani-po-cesku/tajemne-kameny-sedmihori_2166.html
https://www.lesycr.cz/ls222/lesni-sprava-horsovsky-tyn/naucna-stezka-Sedmihori.ep/

II
Klášter Heisterbach
V oblasti Sedmihorek/Sedmihoří je celá řada dalších míst, které stojí za to navštívit. Prvním z nich je zřícenina kláštera Heisterbach, někdejší cisterciácké opatství ve stejnojmenném údolí (Heisterbachtal) nedaleko města Königswinter. Cisterciáci byl řád, který vznikl v roce 1098 jako reformní řád benediktinů. Doba jeho rozkvětu byla za Bernharda von Clairvaux, který vstoupil v tomto roce do kláštera Cîteaux jižně od francouzského Dijonu. Od něho se odvozuje název celého hnutí.  Kláštery cisterciáků se rozšiřovaly pak po celé Evropě. Bernhard sice nebyl zakladatelem celého řádu, ale podílel se na reformě, která spočívala v přísném dodržování řeholních předpisů sv. Benedikta (Regula Benedicti), byl zajímavou osobností, např. známý byl jeho teologický spor s jinou významnou osobností té doby, Petrem Abelardem. V roce 1192, tedy zhruba sto let od počátků cisterciácké reformy, založili cisterciáci (když několik předtím přišli do zdejšího opuštěného augustiniánského kláštera) klášter, který byl také nazýván Klášter ve Svatopetrském údolí (Sankt Peterstal). V roce 1237 byl dostavěn klášterní kostel, který svými rozměry (88 metrů délky a 44 metrů šířky) přesahoval tehdejší velikost kolínského dómu (!!!). V roce 1327 byla dokončena stavba celého kláštera. V nové době, po sekularizaci, byl v roce 1803 klášter zrušen, prodán a v roce 1809 zbořen a kámen použit na stavbu vodních staveb a pevností. Teprve v roce 1818 bylo zabráněno dalšímu bourání, takže byly zachovány alespoň zdi chóru. Vznikla zde pak romantická anglická krajinná zahrada, jejíž součástí se ruina stala. Po roce 1984, kdy vznikla Nadace Opatství Heisterbach, a zvláště pak po roce 1994, kdy se konalo sympózium, které se zabývalo výzkumem této kulturní památky a možnostmi jejího dalšího využití, se rozvíjí v tomto prostoru nové aktivity, které otevřely řadu nejnovějších projektů v rámci tzv. Regionale 2010.             

Dráha na Dračí skálu
Tato dráha je nejstarší ze čtyř zubaček v Německu, které se dodnes ještě provozují. Úzkorozchodná trať o rozchodu 1000 mm (velmi často používaná po celé Evropě, např. j. Rhätische Bahn ve švýcarském kantonu Graubünden, její některé části jsou zapsány do světového dědictví UNESCO) spojuje od roku 1883 město Königswinter v údolí Rýna se Sedmihořím a končí těsně pod vrcholkem Dračí skály. Trasa je dlouhá 1520 metrů a překonává 220 výškových metrů. Je jednou z nejvyužívanějších zubaček v celé Evropě, dodnes ji použilo více než 35 miliónů cestujících.

Zubačka umožnila dostat se návštěvníkům bez obtížného výstupu k zřícenině hradu Drachenfels, ale také k zámku Drachenburg, který byl dostavěn rok po uvedení dráhy do provozu, tedy v roce 1984, a který se stal právě díky ní oblíbeným výletním cílem. Zde se nachází jediná mezistanice na trati, která byla od září 2010 až do března 2011 rekonstruována. Historii zubačky provázely nejrůznější zajímavé i tragické události. Zajímavé byly například majetkové okolnosti, majitelem byl jeden čas Ferdinand Mülhens, vlastník světoznámé firmy na kolínskou vodu 4711. V roce 1958 došlo k těžké havárii. 14. září se při poslední jízdě do údolí zablokovaly dva zuby při přílišném brzdění, čímž u lokomotivy 3" vypadla hřídel z kolejiště a následkem toho se lokomotiva převrátila do strany a v důsledku toho byl zničen představěný vůz číslo 4. Vozy číslo 2 a 3 oproti tomu byly zabrzděny ruční brzdou. Při neštěstí přišlo sedmnáct lidí o život. Havarovaná lokomotiva je umístěna na dolní stanici dodnes jako památník.

Dolní nádraží se stalo objektem dnes oblíbené nádražní turistiky. Je zde celá řada turistických informací o Sedmihoří, ale i zachovaná dílna dráhy, její rozměrný model atd.

Zámek Dračí hora
Zámek Drachenburg na Dračí skále (Drachenfels) byl vybudován v rekordní době v letech 1882-1884 pro burzovního makléře, bankéře a později barona Stephan von Sarter (1833–1902), který nicméně v zámku nikdy nebydlel. Později objekt změnil několikrát majitele či užití a v roce 1986 se dostal zámek pod památkovou ochranu. Od roku 1990 se o něj stará Nadace Severní Porýní – Westfálsko, v letech 1995-2010 byl restaurován do původního stavu a bylo zde zřízeno muzeum doby gründerské (Gründerzeitmuseum) s akcentem na dobovou kulturu bydlení. V interiéru byly vráceny původní výmalby a historické sklomalby. Park se stal vynikajícím příkladem zakládajícího člena Cesty zahradního umění na Rýnu a Máze a je zařazeno do European Garden Heritage Network. Zámku se tedy navrátila původní funkce – po nejrůznějších proměnách, od katolické domácí školy, či Školy Adolfa Hitlera, školy centrály říšských drah atd. a konečně, po značném poničení bombardováním za války a létech pustnutí v padesátých a šedesátých létech minulého století.

Další památky
V regionu se nachází celá řada dalších míst, která stojí za to navštívit, například Arboretum Park Härle na úpatí Sedmihoří v in Bonn-Oberkassel, Muzeum Sedmihoří, Muzeum Brückenhof v Oberdollendorfu, Dům Konrada Adenaura v Rhöndorfu.

Odkazy
Klášter Heisterbach
https://de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Heisterbach https://de.wikipedia.org/wiki/Bernhard_von_Clairvaux

Zubačka na Dračí skálu https://de.wikipedia.org/wiki/Drachenfelsbahn#Unfall_vom_14._September_1958 https://www.drachenfelsbahn-koenigswinter.de/
https://www.railfaneurope.net/pix/de/private/narrow_gauge/Drachenfelsbahn/pix.html

Reklama na tento článek / Vlastní PR
Naprosté novinky ve světě!
Historické rozměry v časovém horizontu celého tisíciletí!
Neuvěřitelné souvislosti!
Kde? Článek Siebengebirge / Sedmihorky
Od církevní reformy cisterciáků (11. století) po absolutní současnost (rekonstrukce zubačky na Dračí skálu, březen 2011). To vše souvisí s tím, že v Německu mají Sedmihorky stejně jako u nás. Obojí jsou nejstarší turistické regiony ve své zemi.

P. S. Pokračování v čl. Města a místa / dvojčata (a trojčata)
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/mesta-a-mista-dvojcata-a-trojcata-/
(v sekci o dvojčatech, dvojnících a dvojicích v Archivu)