Rouška v tuto chvíli

Rouška v tuto chvíli
aspekty coronaviru

rouška (na obličej)  – česky
(der Schleier), die Gesichtsmaske, die Hygienemaske,
der Mund-Nasen-Schutz  – německy
(face) mask – anglicky
maske – dánsky
masque – francouzsky
máscara  – španělsky
mascherina – italsky
maszk – maďarsky
masker – nizozemština
маска – bulharština
маска – ruština
μάσκα – řečtina
מסכה – hebrejština

Tento sloupeček je výsledkem jednoduchého zadání překladači. Už jsem příliš nezkoumal skutečnost, že rouška a respirátor, v češtině v odborném jazyce dvě slova pro jeden „střechový pojem“, mohou v jiných jazycích fungovat jinak, např. ve francouzštině masque respiratoire ffp3 či, masque ffp3 3m pro respirátor nejvyšší třídy. Ve hře jsou také výrazy ochranná maska, v historii pak plynová maska. Pro polštinu jsem jen v tomto kontextu našel výraz półmaska, obrázek tuším ukazoval nicméně spíše respirátor.

Nejčastěji používaným slovem je v současné době (jaro 2020) v médiích používáno slovo coronavirus a maska, kromě toho pak výraz v tuto chvíli. Nemám po ruce instrument, jímž bych frekvenci těchto slov změřil či svoje tvrzení ověřil (existují frekvenční slovníky, ale nejsem si jist, zda lingvisté změřili nějakým jiným způsobem užívání těchto slov v časovém průběhu dneška, v digitalizované době takové možnosti jsou). Stejně tak jen tuším, že jako první použila tento výraz v jednom z prvních vystoupení vlády v souvislosti s proniknutím pandemie coronaviru i na naše území na začátku března ministryně sociálních věcí Jana Maláčová, možná, že to bylo nápadné jen vzhledem k její specifické dikci, zdůrazňující některá slova. V každém případě si v polovině dubna tento výraz uslyšíme prakticky v každém důležitějším projevu v televizi, nejen od politiků, ale i od ředitelů nemocnic, hasičů, policistů, atd. atd., dnes (18. 4.) jsem zaregistroval použití tohoto výrazu ve zprávách o počasí.
Rozšíření určitě souvisí se sémantikou tohoto výrazu na jeho jazykovém horizontu. Kromě primárního významu, vztahujícího výpověď výrazněji k aktuálnímu času promluvy (tj. nyní) akcentuje sousloví v tuto chvíli důležitost samotných rozhodnutí, ale také ohrazení se vůči otázkám novinářů, obviňujících toho či onoho za to, co údajně neudělal nebo udělal nesprávně, nezvládl atd. Zvýrazňuje časovou strukturu, jako byste protáhli v grafu času diagonálu do jakési prohnuté hyperboly, v níž je zvýrazněna přítomnost, ale zároveň její pomíjivost – za čtrnáct dní bude přece všechno jinak. Je zajímavé, jak jeden výraz označuje výjimečnost, mimořádnost situace, zrušení obecných platností atd. atd., čili proměňuje celý diskurs do jakési zvláštní podoby, v níž rozkolísanost okamžité situace mění validitu výroků.