Robert Muchamore / Ostrov

Robert Muchamore / Ostrov
přípravná studie k fenoménu ostrovů v literatuře

Zařazení této knížky ke zkoumání literárního a kulturního topoi „ostrova“ se zprvu zdálo poněkud problematické vzhledem k tomu, že název knihy v originále zní jinak, totiž Shadow Wave. Po přečtení a ozřejmení obsahu je nicméně zřejmé, že to nebyla chybná volba. Ostrov je poslední díl knižní série s názvem CHERUB, špionážních románů pro mládež. Na jméno Roberta Muchamora jsem narazil poprvé, v komentářích k českému vydání na internetu jsem nicméně našel několik čtenářských poznámek, jedna z nich knihy označila jako ty, na kterých čtenář „vyrostl“ a za nejoblíbenější po Harry Potterovi*.

Muchamore se narodil v městské části Tufnell Park v Islingtonu, severní částii Londýna v roce 1972 ze čtyř dětí. Od devatenácti let začal pracovat jako detektiv. Po návštěvě svého příbuzného v Austrálii, který mu řekl, že nemůže najít nic zajímavého ke čtení, začal psát v roce 2001 svého CHERUBa. První kniha s orig. názvem The Recruit vyšla v roce 2004 (Ostrov pak v roce 2010). CHERUB je název organizace, která patří k britské tajné službě MI5. Nejstručněji řečeno**, knihy pojednávají o Jamesi Adamsovi a jeho sestře Lauren, kteří pracují jako dětští špioni pro tuto organizaci. Základní informace jsou uvedeny heslovitě i na začátku naší knihy, skoro jako v nějaké americké příručce o cestě k úspěchu – Co je CHERUB? Jak jsou děti užitečné? Kdo jsou? Personál v CHERUB. Trička v CHERUB. Kniha je rozdělena na oddíly označenými časovým údajem – první Květen 2009, poslední Prosinec 2009 - dále členěné na 36 kapitol s názvy, a uzavírá se Epilogem.

Kdo se chystá knihu číst, ať přeskočí následující pasáž, kde je prozrazen děj příběhu.

Příběh začíná drsně. James se na své „poslední misi“ (jsou zopakovány ty předchozí, stejně jako odstavec o tom, že se jedná o „nevinné děti“) infiltruje do motorkářského gangu Piráti, a při konfliktu v baru Surfařského klubu vykloubí jeho majiteli Kamovi, na kterém motorkáři chtějí výpalné, vykloubí rameno, aby se před šéfem gangu neprozradil a na druhé straně Kamovi příliš neublížil, jako kdyby mu třeba zlomil ruku. Kam souhlasil se spoluprací s policií právě proto, aby se vyhnul výpalnému, a nyní po „jednání“ Führera, Sprosťáka Davea, Rhina a dalších s Číňany má policie záznam o obchodu se zbraněmi. Policejní zásah se sice zprvu trochu zadrhne, ale členové gangu jsou zabiti (Rhino) nebo zneškodněni (Führer, Dave). Jamesova přítelkyně a spoluagentka Kerry Jamese, poraněného skokem z balkonu, navštíví v nemocnici a ukáže mu video s Ralphem Donningtonem (což je občanské jméno Führera), který při podobném skoku uvízl s ošklivě zlomenou nohou na skalním útesu nad mořem.

Následuje líčení života v kampusu, zaměřené především na partnerské vztahy. Schyluje se ke svatbě dvou někdejších agentů Isaaca Colea a Chloe Blakeové (o jejich postavách se toho mnoho nedozvíme, událost je spíše záminkou k představení osudů všech, kteří se do kampusu po letech vracejí), tím spíše ale vystoupí k dospělým protikladné chování vlastně ještě mladistvých (jedné z těch dívek je dvanáct let). v erotických a sexuálních epizodách na pokojích. Stejně jako se tyhle děti chovají jako dospělí ve svých úlohách agentů, je jejich sexuální chování – a teď nevím, jak to napsat, napadá mě z mého pohledu „na hraně“ (zvláště nemá-li to být reportáž o jejich životě, nýbrž kniha, výslovně určená pro mládež), ale i oni sami (přinejmenším James) reflektují předčasnost těchto „nahatých“ scén. V každém případě je tady možné brát v úvahu atraktivitu pro čtenáře v podobném věku, v němž je důležité onen šev mezi dětstvím a dospělostí, jejich zrcadlení – drsný slovník, „dospělácký řeči“ atd., ale i pubertální rozdivočelost a první zkušenosti, které si hrdinové nějak hodnotově zařazují. Na jednom místě James a jeho holka Kerry říkají, že se několikrát rozešli, oba měli jiné partnery, ale vrátili se k sobě – teď už „jsme vyzrálejší“ (s. 47). A tato nezastíraně erotická vrstva je přítomná v řadě momentů v celé knize, jak se ale ukáže, vztahy mezi jednotlivými hrdiny jsou důležité i pro ústřední příběh Ostrova.

Ten se začíná odehrávat o čtyři roky dříve, zneškodnění motorkářů byla vlastně vedlejší story. Do výcvikového tábora s instruktorem Largem, který ve stodenním výcvikovém kurzu na ostrově Langkawi (reálné geografické místo) vymýšlí „tisíc způsobů“, jak nováčky „sadisticky týrat“. Nám, protože tento motiv sledujeme, dochází, že to je ten „ostrov“, který dal české knize název (to ještě netušíme, kterým směrem se jeho motiv dále rozvine). Název jedné kapitoly, „Ráj“, označuje jednu významovou složku topoi „ostrov“, onu z romantické tradice (děti přiletí do výcvikového tábora letadlem, jsme tedy v současnosti, ale tím spíš je to ono exoticky vzdálené místo), na druhou stranu vynáší spisovatel vzápětí ekologický motiv – jak se obává chytrý mladý domorodec Aizat, budou se tu stavět hotely, stavaři vyčerpají studny a svinstvem, které naházejí do moře, zahubí ryby. To je kontrast někdejší neporušené přírody a života dnes (žena Aizata se dívá na televizi Sony, malá dcerka má walkmana, on poslouchá vypálený cédéčka, který mu posílají přátelé, např. Foo Fighters, píše mejly atd.). Dobrodružné napětí na jednom z ostrůvků malajského souostroví Langkawi, kde se nacházíme, jak se čtenář dozví, stoupá v okamžiku, kdy po zemětřesení hrozí ostrov zaplavit vlna tsunami.

Úleva, že se tak nestane, byla klamná. Metrová vedlejší vlna, přestože byla desetkrát menší než hlavní náraz na Thajsko, zničí výstroj účastníků kurzu, kteří byli připraveni na poslední dva dny výcviku a výstroj měli připravenou ke kontrole před cestou do džungle. V domorodé vesnici ale vodou stržené lešení novostaveb zničilo chatky na kůlech, které by samo o sobě byly schopné živlu odolat. Zraněné domorodé ženy je třeba ošetřit. Largova asistentka Speaksová, hromotlucká vzpěračka a chlapec Kyle, který v táboře pomáhá, se pokusí zachránit pobořenou chatku domorodce Aizata a především dvě mimina, která jsou uvnitř. Podaří se. Přírodní katastrofa je, jak se ukáže, záminkou pro Tana Abdullaha, guvernéra ostrova, který vlastní stavební firmy. Má zálusk na půdu, kde bydlí domorodci, už prosadil zákon, že půda ostrova je majetkem státu – starousedlíci pochopitelně nemají doklady na oficiální vlastnické právo. Dojde ke rvačce vesničanů s policisty, kteří nařídili evakuaci, ale provádějí ji brutálním způsobem. „Tenhle svět není nic než kýbl sraček!“, komentuje to jeden z chlapců.

Po návratu z Malajsie je Kyle po mejlu ve spojení s Aizatem, posílá mu knihy, na obrazovce počítače si všimne zprávy nevládní organizace Cesty svědomí, týkající se problému, který se v příběhu ukazuje jako ústřední, totiž nestoudné likvidace původního kulturního prostředí v souvislosti s podnikatelskými aktivitami v oblasti cestovního ruchu. Právě to jsme sledovali v předchozí epizodě příběhu. Postupně se dozvíme i argumenty těchto podnikatelů, že vytvářejí pracovní místa, zavádějí hygienické podmínky atd. atd., realita je jiná. Kyle se spojí s Helenou Baylissovou, která v organizaci Cesty svědomí rozjíždí kampaň „za udržitelnou míru turismu a za domorodé obyvatelstvo ohrožené či vykořeněné rozvojem cestovního ruchu“. Helena se vydá na ostrov na místo, kde se nyní slavnostně otevírá hotelový resort Regency Plaza a setká se s Aizatem. Netuší nicméně, do jaké míry je vše sledováno a jen taktak se se zdravou kůží dostane zpět, zatímco Aizat je zatčen, mučen elektrickým proudem, ale nakonec je propuštěn, protože to, co se zdálo neprozřetelné a riskantní, totiž to, že se událost otevření hotelu po skandálu, který Aizat vyvolal (nejen na Tana Abdullaha, ale i na světoznámého golfového hráče nastříkal lepidlo a nasypal peří), dostala do světových médií a Abdullahovi policejní poskoci dostali příkaz, že „žádné vynucené přiznání, žádný bleskový rozsudek před místním soudcem“ už nepřichází v úvahu.

V dalším příběhu se současní a bývalí příslušníci CHERUBu přidají na dvě strany v události, která se má stát konečným zúčtováním s Tanem Abdullahem, který se mezitím stal ministrem v malajsijské vládě a přiletí se svou suitou do Anglie za účelem uzavření miliardové smlouvy na koupi zbraní. (A zase se dozvídáme protiargumenty, že kdyby se uzavřít smlouvu nepodařilo, jsou ve hře desetitisíce pracovních míst atd.) James, který je spojen s aktivisty, nainstaluje své sestře Laureen, která je ve skupině doprovázející Abdullaha a jeho rodinu, do mobilu sledovací program, který po třech minutách vysílá esemesky.

V týmu aktivistů, kteří pořídí audiozáznam o fingované „profismlouvě“ s přijatým úplatkem, je dále Kyle, pro něhož se stane problémem, aby dostal ven z hotelu paměťovou kartu s nahrávkou, bojovník Bruce, který ale v souboji s Abdullahovými gorilami nešťastně zakopne, Dion Frei, bývalý pracovník zbrojní firmy, kterého se jeho zaměstnavatel zbavil a on se nyní chce pomstít, že si zahraje na toho, kdo smlouvu uzavře, a novinář Hugh Verhoeven, který zaskočí Abdullaha s televizní kamerou a otázkou, proč přijal úplatek. Ještě před eskalací této události šli děti Tana Abdullaha („Týdžej zosobňoval typ rozmazleného spratka, Suzie zase dokonale zapadala do stereotypu načuřené puberťačky“) s příslušníky CHERUBu, kteří jim byli přidělení, tedy Lauren a Kevinem, nakupovat, Týdžej při stotisícové útratě za věci, které vůbec nepotřeboval, daroval Kevinovi drahou bundu. Nyní Kevin, přestože ho Lauren chce „ušetřit průšvihu“, vytrhne dívce, která chtěla zase zachránit Kyleho a sebrala v nepřehledné situaci paměťovou kartu s kapesníčkem na zemi, tuto kartu snese po lešení, římsách a střechách do kavárny, kde měli spiklenci své stanoviště. Přátelé na různých stranách barikády si tak pomohli a dostali mocného magnáta, gaunera Tana Abdullaha, na kolena. Okamžitě vyklidil hotel a přemístil se na velvyslanectví. Poté se ve svém soukromém letadle zastřelil.

Zara Askerová, nadřízená Jamese a Bruceho, s níž se už předtím čtenář seznámil, když zařizovala novou existenci agentů, kteří brzy opustí CHERUB (zajistí jim přijetí na vysoké školy aj.) má informace (jsme přece v prostředí špionážního románu), které vedou k jejich účasti na celé akci (a pomocí otisků bot, DNA aj. by mohla vše dokázat), nicméně i ve vlastním zájmu tak neučiní. V jejím závěrečném vyjádření je i ona významová vrstva, která přece do knih pro mládež patří: „Svět je hrozně složitý. Občas je těžké poznat, kdo je zlý a kdo dobrý, ale podle mě není pochyb, že Tan Abdullah patřil k těm zlým. V řadě věcí jste hloupě a hodně riskovali. Jako předsedkyně CHERUB nemůžu vaše jednání schválit, ale jako lidská bytost, která má svědomí, ho nemůžu ani odsoudit.“

Vracíme se roku 2009 na terminál letiště Heathrow, James, který je už studentem Stanfordovy univerzity, se setkává s Kerry. První, o čem mluví – pochopitelně – je sex. Dozvíme se i o osudech dalších hrdinů románu (řadu ze souvislostí jsme pro zjednodušení pominuli), stejně tak jako ve fiktivní aktuální době v roce 2010 v Epilogu, kde jsou, podobně jako na jejím začátku tyto osudy (i osudy ostatních postav románu) heslovitě shrnuty.

konec děje příběhu

Motiv ostrova se v knize Roberta Muchamoreho profiluje jednak jako aktuální civilizační, ekologické a kulturní téma, platné pro celou zeměpisnou oblast kdysi „exotických“ krajin neporušené přírody, které se podstatným způsobem proměnily od dob Coocových či Gauguinových (Tahiti atd.), jednak se právě touto návazností a významovými kontexty námětu z romantické literatury (které se objevují např. i v dnešních seriálech TV reality show jako „přežití v tropické krajině“) začleňují do žánrů, kde ostrov má coby základní motiv své významné místo (dobrodružné či špionážní romány, Bondyovky apod.). To mohu říci alespoň za poslední díl Muchamoreho knižní série, u ostatních dílů nemohu sloužit, nečetl jsem. Pochopitelně, že toto téma bude i v zorném hledáčku filmařů. Dávám jeden odkaz pod textem.

https://www.databazeknih.cz/knihy/ostrov-138262
*Komentář Adama Hrubého:
Moje druhá nejoblíbenější knížní série hned po Harry Potterovi. Líbí se mi, jak věrohodně působí postava Jamese, který s každým dílem dospívá a řeší ze své pozice agenta různá morální dilema. Navíc některé díly upozorňují na nepříliš známé problémy globalizace společnosti, tedy především kruté zacházení se zvířaty nebo vykořisťováním původních obyvatel na turisticky zajímavých lokalitách. Pokud bych měl něco vytknout, tak jen že v některých akčních scénách jsem se docela ztrácel, ale to může být i českým překladem nebo prostě jen mojí špatnou představivostí. 
**Na stránkách Databáze knih nalezneme toto přiblížení obsahu knihy:
Dvanácté a poslední pokračování úspěšné série napínavých příběhů o dětských hrdinech z CHERUB – jednotky pod MI5, která cvičí děti pro role špičkových špionů, kteří mají tu výhodu, že dospělí je z podobné činnosti nepodezírají. Po skončení mise soustředěné na likvidaci motorkářského gangu se sedmnáctiletý James i jeho sestra Lauren vracejí do tábora, kde Kyle, bývalý agent a nyní už vysokoškolák, nabídne Jamesovi účast nikoliv na misi, ale na akci, kterou připravil on sám. Kyle Jamesovi vypráví, jak se během výcviku v CHERUB dostal na tropický ostrov v Malajsii, kde se seznámil s místním chlapcem Aizatem. Od něho se dozvěděl, že člen vlády Tan Abdullah zneužil zkázu po vlně tsunami, aby zdemoloval původní domorodé vesnice, vyhnal obyvatele a místo jejich domovů budoval luxusní hotely. James je rozhořčený, odmítne jinou, oficiální misi, a jde s Kylem do akce. Postupně se k nim přidá ještě Jamesova sestra Lauren, Bruce a další Cherubové.
James si uvědomuje, že jeho život v kampusu CHERUB pomalu končí, protože ho čeká odchod na vysokou školu a dospělé starosti. Teď ale usiluje o potrestání zla a vítězství dobra…

https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Muchamore
Komu se chce číst anglický článek o knize (to jsem nedělal, odkaz přidávám jen pro informaci), je na adrese
https://en.wikipedia.org/wiki/Shadow_Wave
A jak to bude s filmy?
https://cherub7.webnode.cz/news/film-o-cherub/