Right Said Fred / I´m Too Sexy
05.12.2018 20:15Right Said Fred / I´m Too Sexy
příběhy slavných songů
Pozoruhodný příběh. „Poté, co píseň odmítly všechny gramofirmy, založil si objevitel Right Said Fred vlastní značku a vydal singl, který dobyl hitparádu ve 28 zemích,“ zní popisek pod fotografií tria skupiny, o níž je příspěvek Honzy Dědka v seriálu Příběhy slavných písní v časopise Instinkt (díl 273., 9. srpna 2018) a hned na začátku uvádí text písně, která by mohla být „hymna všech narcisů“: „Jsem příliš sexy pro svou košili, tak sexy, až to bolí / jsem příliš sexy pro Milán, příliš sexy pro New York a Japonsko…“.
První singl britpopové skupiny (zal. 1989, I´m Too Sexy 1991), sestávající ze dvou bratří Freda (Christophera Abbott Bernarda) Fairbrasse a Richarda Fairbrasse, rovněž televizního moderátora, k nimž se přidal (1990) jako třetí ještě jejich kamarád Rob Manzoli, se prodal ve třech milionech výliscích (něm. Wikipedie si odporuje, na jiném místě uvádí 3,6 mil. výlisků za celou kariéru, 1,475 tis. tohoto singlu), ve Velké Británii se vyšplhal v žebříčku na 2. místo a v USA dokonce na 1. místo, což komentují historici populární hudby jako něco mimořádného vzhledem k tomu, že se od dob Beatles nepodařilo žádné britské skupině udržet se na americké hitparádě po tři týdny. Jejich debutové album Up pak dosáhlo prvního místa na britské hitparádě. Následovaly hity Don’t Talk Just Kiss und Deeply Dippy, které přispěly k popularitě skupiny, která se vyznačovala také tím, že oba bratři byli holohlaví svalovci, což v populární hudbě nebylo zrovna obvyklé, a stejně tak druhé album Sex and Travel (1993) mělo několik úspěšných hitů (v Brazílii a Jižní Africe dokonce na 1. místě). S třetím albem už to nebylo tak horké a v roce 1996 se Rob Manzoli vydal na samostatnou dráhu skladatele a studiového hudebníka. O kapele pak bylo čas od času v různých souvislostech ještě slyšet.
Problém je dnes ovšem v tom, že pustíte-li si několik songů Right Said Fred, budete se během pár minut nudit – prostě protože jsou všechny na jedno brdo. Samozřejmě, byla to ta doba, kdy i u nás vládlo „disko“, pokud bychom chtěli být přesnější, rytmus, který nalezneme u řady písniček, označovaných jako „dance floor“ (což by stálo za samostatný příspěvek): nejjednodušší charakteristika – tečkovaná osmička s šestnáctkou a dvěma rovnými osmičkami v prvním taktu, dvě čtvrtky v druhém – pa-pa da pa, paa paa. V nejrůznějších metamorfózách tenhle prvek ovšem najdeme v taneční elektronice, ale i jinde, dodnes.
———
Zpět