Řecké báje

Řecké báje
Aleny Ježkové a Michaely Kukovičové
knížky

Přečetl jsem v průběhu let pár knížek antických bájí, už si moc nevzpomínám v přesnějších obrysech, které to byly, určitě takové ty klasické, které jsou v každé knihovně základního vzdělání, hromádku prastarých svazků po jednom příbuzném, pak Ovidiovy Proměny, později jsem si koupil, abych si v tom udělal nějaký zevrubnější obraz, Encyklopedii antiky, nedávno jsem ji viděl v antikvariátě, pak jsem měl ještě nějaké německé knížky. A ovšem, nepočítám nejrůznější literární či dramatická díla, která zpracovávají ony staré náměty, Jaroslava Vrchlického, Jiřího Mahena, Tennessee Williamse, Homéra, ostatně Ovidius k nim vlastně také patří.
Na Řeckých bájích, které převyprávěla Alena Ježková a ilustrovala Michaela Kukovičová a které vyšly vcelku nedávno (2009) v Albatrosu se mi líbila řada věcí. Kromě toho základního, totiž že převedla všechny důležité příběhy do dnešní přirozené mluvy (což je třeba aspoň jednou v každé generaci udělat, ostatně není to jen jazykový styl), mnohé jiné, například, že první stránka textu připomíná elegická disticha, nerýmovaný antický verš, jímž antičtí tvůrci ony příběhy psali, a téma hned následující je kosmogonie, vznik světa, který v některých jiných knížkách je třeba opomíjen a začínají Diem nebo dokonce Héraklem. V jedné té hodně staré to bylo dopodrobna líčeno a líbilo se mi, jak na začátku byl Chaos, pak Gaia zplodila sama o sobě Urana, ten ji vzápětí oplodnil, vznikli Titáni, z nichž Kronos pak vykastroval otce a měl onen spor s Diem atd. To zvláštní krvesmilstvo, které nebylo krvesmilstvem, protože to byli bohové, stejně tak jako nezahynuli, byť byli svrženi do temnot nebo spolykáni (Kronos, pak známý Goyův obraz, tam je to ovšem po římsku Saturn), Alena Ježková částečně opomíjí, podobně jako některé další detaily (Tartaros atd.), ale to je jen dobře, v podstatě je to podle Hesioda („O původu bohů“), tedy se dá opět říci, že ctí zdroje.
Nebudu už snad dále rozvádět všechny ty příběhy, ať si to každý dohledá, pokud to chce vědět věcně, kdekoli na webu, pokud si chce příjemně počíst, ať si pořídí knížku. Stojí za to i z hlediska výtvarného. Byť – nebo právě proto, že to je dětská knížka, a výtvarná stránka je tedy stejně důležitá jako slovesná, neboť působí na emoce, líbí se mi, jak se s tím Michaela Kukovičová vyrovnala. Podobně jako autorka textu – dýchá na nás něco z té antické estetiky, uměřenost, jakási „archeologičnost“ (to ta technika otisků či frotáže), tvary písma atd., jakoby shrnující i pozdější tradici prezentace antických témat, vedle toho modernost, skoro jakoby dětská neumělost kresby, velice svěží, laskavé, teď mě napadlo, že tam cítím něco z Picassa, který v kresbách postupoval podobně. Bylo by toho víc, ale zmíním už jen, že na předsádce knihy je pěkná kreslená mapa světa řeckých bájí.

Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%A1_mytologie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hesiodos
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kronos
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%98eck%C3%A1_mytologie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Zamarovsk%C3%BD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Peti%C5%A1ka
Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí (encyklopedie, hesla řazená abecedně)
https://www.kosmas.cz/knihy/127168/bohove-a-hrdinove-antickych-baji/
Eduard Petiška, Staré řecké báje a pověsti
https://ld.johanesville.net/petiska-01-stare-recke-baje-a-povesti
https://www.lipoland.com/ctenarsky-denik/povinna-cetba-1-rocnik/eduard-petiska-stare-recke-baje-a-povesti/
https://knihy.heureka.cz/stare-recke-baje-a-povesti-pro-deti/recenze/
Jiné zdroje
https://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ref_RecB.htm
https://info-koktejl.cz/dejiny-historie/mytologie/recka-mytologie-nejznamejsi-bohove-a-polobohove/
https://civilizace.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2007031801
Alena Ježková, Michaela Kukovičová / Řecké báje, Albatros 2009
https://www.alenajezkova.cz/knihy/recke-baje/
https://www.kosmas.cz/knihy/150485/recke-baje/