... půl zdraví

Jedno přísloví praví „Čistota půl zdraví“. Sice jsem slyšel aktualizaci „… a špína celé“, ale pro tento účel bych jej upravil obráceně – vynechal bych to první slovo. A co zbude? Půl toho přísloví. A půl zdraví. To je totiž to, co zbývá diabetikovi. Na jedné edukační hodině se mi líbilo, co říkala referentka, přednášející psychologii. Říkala, že se jí nelíbí naše slovo „nemoc“, označující negativní skutečnost. Nemoc, neduh, nemohoucnost. Číňani prý ve své filozofii hovoří o nerovnováze. Člověk je totiž vždy něčím omezen, i když bude hovořit o svobodě a volnosti takřka absolutní. Je iluze, že si kdykoli mohu dělat co chci.

V tomto případě se mi zdá, že výraz, který mne napadl cestou v autobuse z Luhačovic do Jičína, je výstižný pro situaci, ve které se nacházím, ale i jako název pro balíček textů, který vzniká v souvislosti právě s mým pobytem v lázních v únoru/březnu 2011.  Jen bylo třeba alespoň naznačit, jak jsem na tuto formulaci přišel. Neoznačuje zničené zdraví diabetika, ale zdraví, kterým v tuto chvíli disponuje. A souvislosti, které se od toho odvíjejí.