Polibek

S tématem líbání se v časopisech setkávám celý život, zřejmě je vděčné třeba téma polibky ve filmu. Vzpomínám si na jakýsi idiotský zákon, který v předválečné Americe („zemi svobody“ a „Mecce filmu“, což tímto nikterak nechci popírat) zakazoval zobrazovat přímý kontakt ústy, a nevím teď, jestli to říkám přesně, ale platilo to snad ještě po druhé světové válce. Ve 100+1 (2009/16), časopise, který má „zajímavosti“ přímo v názvu, se téma rozebírá z širšího pohledu. Samozřejmě na prvním místě Angelina Jolie a jaký pohled mají na věc muži a jaký ženy (muži: plné rty znamenají větší vášnivost, což prý není pravda, preferujeme „francouzské“ polibky, protože máme prý nižší práh vnímavosti, ženy: příliš plné rty mužů jsou zženštilé, příliš úzké zase nejsou sexy, nepotřebují prý tak intenzívní kontakt, který vnímají jako dotěrnost), a pak se hovoří o polibku náboženském (v době gotiky, kdy se líbá všechno posvátné), zatímco polibek jakožto kulturní záležitost se rozšířil už ve starém Římě a v evropské kultuře vůbec (v antice měli jména pro tři druhy polibku – ovulum, letmý polibek na tvář, basium, polibek na rty a saviolum, vášnivý polibek milenecký). Jako společenské gesto polibek funguje ve většině zemí na obě tváře, méně trojitý a zcela výjimečně čtyřnásobný. V jiných kulturách to je jinak. Třeba Eskymáci se zdraví třením nosů. Nevím teď ještě, jestli jsem to v článku nepřehlédl (myslím, že o tom není zmínka), ale napadla mne ještě jedna věc. Ještě před sto lety prý děti líbaly ruku rodičům, ostatně nejen rodičům, ale i „pánům“, tedy výše postaveným. Tomu odpovídal pozdrav „ruku líbám, milostpaní“, a tento druh polibku, který vlastně nemá být dotykem, nýbrž naznačením, symbolem. Devótní polibky z minulosti dnes už platí při líbání ruky papeže či anglické královny. Pravda, ono je to „jen“ symbol, ale souvisí to i s celkovým hodnotovým systémem. Na jedné straně nám líbání ruky může připadat staromódní, na druhou stranu dnešní sebestřednost a přezíravost k čemukoli – nechci říkat jen u mladé generace a nechci šmahem generalizovat (přesně to by bylo znakem této přezíravosti) – je přesně to, co mě nejen nebetyčně štve, ale mnohdy vůbec brání s některými lidmi komunikovat. Ale to už bychom se možná bavili o nevychovanosti, hektičnosti dneška a já nevím o čem ještě, zkrátka o něčem, co je na jiný článek. V tomto bych zůstal u lékařského doporučení, které jsem taky někde četl, které hovoří o prodloužení života – při intenzívním líbání.

https://libani.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polibek
https://testy-iq.ic.cz/libani/
https://www.vitalia.cz/clanky/vse-co-jste-chteli-vedet-o-libani/
https://relax.lidovky.cz/rekord-v-libani-tvorili-i-seniori-a-homosexualove-fvn-/ln-zajimavosti.asp?c=A110501_183136_ln-zajimavosti_ter
https://citaty.kukulich.cz/temata/polibek
https://www.kafe.cz/zensky-svet/laska-vztahy/10-nejlepsich-filmovych-polibku-2144.aspx