Písně slunné Itálie na Dvořákově festivalu 2016

Písně slunné Itálie

Police nad Metují / Kolárovo divadlo
5. 6. 2016, 19:00
Dvořákův festival 2016

Literárně hudební pořad romantické hudby a poezie italských autorů /
Mario Luzi (1914–2005), Umberto Saba (1883–1957), Vincenzo  Cardarelli (1887–1959), Giuseppe Ungaretti (1888–1970)

Valérie Zawadská – umělecký přednes

Gran Duetto Concertante
Jan Riedlbauch – flétna
Miloslav Klaus – kytara

Písně slunné Itálie, večer v podání podmanivých hlasů předních umělců slovesné kultury (na některých večerech v minulých ročnících účinkoval vedle Valérie Zawadské rovněž Saša Rašilov), je jedním z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších pořadů festivalu, který jsme mohli slyšet už na řadě pódií z takřka dvou tuctů participujících měst.

Básníci, z jejichž díla jsou vybrána jednotlivá přednesová čísla, jsou Umberto Saba, jehož příjmení, hebrejský pseudonym (znamená „dědeček“) připomíná jeho původ, přes Guiseppe Ungarettiho, představitele italského hermetismu, a žurnalistu, spisovatele a básníka Vincenza Cardarelliho, spoluzakladatele literárního kruhu Ronda a konče nejmladším Mariem Lucim, nositelem Premio internazionale di poesia Gabriele d’Annunzio.

Sestava skladeb hudební části pořadu Písně slunné Itálie zahrnuje díla pozoruhodných osobností italské kultury. Vedle nejproslulejšího Antonia Vivaldiho zazní díla dvou autorů orientovaných na kytaru jakožto svůj nástroj, totiž významného kytaristy své doby Maura Giulianiho a raného romantika Ferdinanda Carulliho či velmi plodného skladatele G. B. Sammartiniho, dále Pietra Locatelliho, houslisty a skladatele, který zcestoval celou Evropu či naopak poměrně neznámého Vincenza Gelliho, jehož Divertimento C dur, op. 2, je pravděpodobně jeho nejznámější skladbou.

Máme-li představit alespoň stručně ještě ostatní, pak zmiňme, že sonáta je u G. B. Sammartiniho i u Pietra Locatelliho oblíbeným žánrem. Je zřejmé, že forma sonáty je jednou z výrazných podob barokní hudby. U Giulianiho, jednoho z nejzářivějších zjevů mezi kytarovými virtuózy 19. století, je slovo „gran“, tedy „veliký/á“ oblíbené, používá je v řadě případů (nejen u sonát či ouvertur, ale i např. koncertantních duet či koncertních variací). Je proto přirozené, že si Jan Riedlbauch a Miloslav Klaus vybrali také „velkou“ sonátu. Divertimento a fantazie žánrově doplňují pestrost posluchačsky vděčného programu.

(upraveno a doplněno delším textem z katalogu Dvořákova festivalu 2014)

Program:

Giovanni Battista Sammartini (1700-1775)
Sonáta G dur pro flétnu a kytaru
Andante - Allegro - Adagio - Menuet

Antonio Vivaldi (1678-1741)
Preludium, Courante op. 1 č. 8

Vincenzo Gelli (18.-19. stol.)
Divertimento C dur, op. 2
Adagio - Rondo (Allegretto)

Mauro Giuliani (1781-1829 )
Gran sonáta op. 85 pro flétnu a kytaru
Allegro maestoso - Andante molto sostenuto - Scherzo (Vivace) - Allegretto espressivo

Pietro Locatelli (1693-1764)
Sonáta D dur pro flétnu a kytaru
Vivace - Largo -Allegro

Ferdinando Carulli (1770-1841)
Fantasia op. 337 pro flétnu a kytaru na dva motivy z opery “Il Pirata” Vincenza Belliniho

Ediční pzn. Vzhledem k tomu, že texty (vlastní i převzaté), použité jako anotace koncertů, bylo třeba do katalogu Dvořákova festivalu 2016 podstatně krátit, chceme je zachovat na tomto místě v původní (případně i rozšířené) podobě. 

jkč / Materiály ČDH 2016