Philip Roth / Kepeshovská trilogie

Vyslovíme-li jméno amerického židovského spisovatele Philipa Rotha, vyvstane nám nejspíš nejdříve na mysli jméno jeho alter ega Nathana Zuckermana. Ten je hlavní postavou devíti románů, z nichž většina byla přeložena i do češtiny, první čtyři pod českými názvy Elév, Zuckerman zbavený pout, Hodina anatomie a Pražské orgie, vyšly všechny česky,  zčásti už v osmdesátých létech minulého století –  až na druhý z nich, který je v edičním plánu Mladé fronty na příští rok (2013). Název Zuckerman zbavený pout je pak i souhrnným názvem v anglickém jednosvazkovém vydání Zuckerman Bound, Spoutaný Zuckerman, což je možné vzhledem k tomu, že se jedná o kratší texty (Němci používají výraz Kurz-Roman). Českého čtenáře určitě zaujme i poslední jmenovaný román, totiž Pražské orgie, vzhledem k tomu, že si Prahu vybral spisovatel jiného kontinentu. Je to nicméně zcela přirozené, jestliže si uvědomíme, že Praha je „hlavním městem“ židovské kultury přinejmenším v Evropě, městem, ve kterém žil Franz Kafka. A tento pražský německý spisovatel židovského původu v českém kulturním prostředí z řady důvodů Philipa Rotha zajímá.

Téma kafkovského labyrintu nelezneme i v románu Profesor touhy, kde se jeho hlavní hrdina David Kepesh, univerzitní profesor literatury, vydá po stopách Franze Kafky do Prahy – a oním důvodem, proč tak učinil, není jen profesní zájem příslušníka téže kultury. David Kepesh je pak druhou výraznou postavou v Rothově díle. Vystupuje ve třech knihách, v nichž první je v češtině ještě nevydaný román s originálním názvem The Breast (1972), druhá zmíněný Profesor touhy (v orig. The Professor of Desire, 1977, česky 2011) a třetí Umírající zvíře (v orig. The Dying Animal, 2001, česky 2007) .

Pokusím se naznačit kontinuitu takovéto trilogie deskripcí všech těchto knih (s pomocí webových stránek na Wikipedii, přičemž toto může být užitečné zvláště u třetí, u nás nedostupné knihy, a s vědomím částečnosti tohoto přístupu). V první knize, Prsa (1972) se David Kepesh promění v prsa o váze 155 liber. V širším kontextu je zřejmá souvislost s námětem právě pražského Franze Kafky, jehož hrdina Řehoř Samsa se v Povídce Proměna stává odporným hmyzem. Webová stránka ještě připomíná krátkou povídku N. V. Gogola, v níž se Kovaljov stává „nosem“.  Kepesh bojuje sám se sebou. Jedna jeho část podléhá tělesným tužbám, zatímco druhá část chce být racionální. Kepesh, profesor literatury, porovná svou nepříjemnou situaci s řečenými románovými postavami. V průběhu celého románu popisuje různé sexuální a fyzické pocity, které má, a zatímco lidé si užívají  sexu s jeho přítelkyní, a on zůstává sám. Z řečeného vyplývá podobnost literárního postupu autora i v dalších knihách, v nichž je literatura formou sebereflexe a hledání či nalézání sama sebe. V knize vystupuje už přítelkyně Claire, s níž se setkáváme i v Profesoru touhy.

Druhá kniha s tímto názvem je námětem příspěvku na těchto stránkách, který se mohl opírat o četbu. Řada věcí je řečena tam, zde shrnu stručně pouze děj. Na počátku knihy je David, který vyrůstá v hotelu svých rodičů, fascinován starším kamarádem Herbie Brataskim, který přivádí k wagnerovské dokonalosti imitaci zvuků souvisejících s vyměšováním. Na koleji sdílí pokoj s homosexuálně orientovaným studentem, který nadměrně masturbuje, zatímco Davida uvádějí do erotického vytržení detaily dívčích těl. V Londýně, kde pobývá na základě Fullbrightova grantu, se seznamuje s dvěma sexuálně nespoutanými Švédkami Birgittou a Elisabeth. Po návratu do Kalifornie se zaplete s Helenou, dívkou s promiskuitní a podivnou minulostí s vyššími pochybnými vrstvami v Honkongu, vztah po řadě peripetií končí katastrofou. Asijský magnát ji při jejím pokusu o návrat nechá uvrhnout do vězení, pomůže jí její homosexuální přítel, který zavolá Davida, aby si pro ni přijel. Po ztrátě majetku (vybrala konto a peníze jí vzali policisté v Honkongu) a rozvodu David propadne depresím, dochází k psychiatrovi a trvá dlouhou dobu, než se vzpamatuje. V poslední části knihy vyučuje David na newyorské univerzitě, kde na semináři probírá díla paralelní s jeho vlastními osudy. Při návštěvě Prahy se setká s prostitutkou, která kdysi prý obšťastnila Franze Kafku. V závěru knihy potká Claire, která se stává jeho strážným andělem, přináší mu rovnováhu, o jejíž trvanlivosti nicméně David pochybuje.

Třetí kniha, Umírající zvíře, vypravuje o Davidu Kepeshovi, který je znám svými rozhlasovými kritikami a který, přes své enormní znalosti o literatuře a kulturní zralosti propadne za oběť své nedostatečně vyvinuté emocionalitě. Kepesh zneužívá svého postavení profesora literatury a známého kritika v televizních pořadech ke svádění studentek. V románu je líčení sexuality a jeho chtíče věnováno hodně pozornosti. Jako studentka jej potká i Consuela Castillo, dcera kubánské exulantky neskutečné krásy. Jí fascinován a hnán vlastními strachy z blížícího se stáří propadne Kepesh obsesi pro mladou ženu, aniž by ale byl schopen vybudovat trvalý vztah s věrností a citem. Skutečnosti vedou k rozpadu páru, který si je vědom společenské neakceptovatelnosti a vztahu mezi starším profesorem a mladou studentkou. Kepesh je pronásledován touhou a depresemi. Východiskem vyprávění je okamžik osm let po uplynutí aféry. Vypravěč informuje o svém životě po ztrátě Consuely a o novém obratu, když Consuela po osmi letech Kepeshovi znovu zavolá. Nyní dvaatřicetiletá žena přichází s diagnózou rakovinu prsu v panickém strachu před smrtí s vědomím ztráty části prsu, který ji připravil o její dokonalost, a obrací se k muži, který jediný ji kdysi nechal pocítit, jak je krásná.  Kepesh si přeje se s ní setkat, zároveň má ale strach. Přes obavy, že podlehne vášni k ženě, která má smrt před očima, se nakonec s ní setká.

Nabízí se řada myšlenek, mezi prvními určitě román jiného spisovatele, mimo jiné prožívajícího šev dvou různých kultur na základě exilu, totiž Vladimíra Nabokova a jeho Lolitu. Aniž bych chtěl srovnávat námět vztahu staršího muže a mladé ženy v obou literárních dílech, je zřejmé, že Rothův román má hodně společného s rovněž jako velice kontroverzně vnímanou o půl století starší (vyšla 1955, námět lze sledovat až ke stejnojmenné novele Heinze von Lichberga z roku 1916) knihou Vladimíra Nabokova. Obě knihy svou výpovědí v mnohém směřují jiným směrem, nicméně mnohé mají též společné, mimo jiné ostře kritický postoj ke konvencím amerického puritánství.

Odkazy
https://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Roth#Bibliography
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Breast
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Professor_of_Desire
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Dying_Animal
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lolita
https://en.wikipedia.org/wiki/Lolita#Heinz_von_Lichberg.27s_.22Lolita.22

Na těchto stránkách
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/philip-roth-profesor-touhy/