Péter Esterházy / Harmonia caelestis

Nejrozsáhlejší román maďarského spisovatele Pétera Esterháhyzo Harmonia caelestis je v tuto chvíli (začátek července 2013) do té míry novinkou (vyšel v nakl. Europa / Akademia 2013, v pražském Neoluxoru mi jej prezentovali jako to nejnovější, co mají), že na českém webu o něm není příliš informací. Na iLiteratuře, kde jsou nejzajímavější nové knihy obvykle komentovány i z několika pohledů, je zatím pouze ukázka (kromě jedné pasáže v recenzi na jiné téma, jinak zde je celá řada recenzí starších Esterházyho knih), jinde jsou stručné anotace, na české Wikipedii je v článku o autorovi (verze editovaná 29. 4. 2013 v 18:37) uvedeno, že „vydání je plánováno na jaro“.

Čtenář, který je zvyklý na knihy, jejichž struktura je postavena na příběhu, bude nejspíš poněkud v rozpacích, ten, kdo přišel do styku s experimentální literaturou, bude možná naopak nadšen. V celé první části je užívána konstrukce/model „můj otec byl ten a ten“, přičemž se v číslovaných výpovědích dosazují jednotlivé možné postavy (naznačené příběhy), takže vznikají desítky vrstev „mého otce“, který žil v různých stoletích v různých souvislostech a my se dozvídáme nejrůznější, dokonce i protichůdné varianty toho, kdo byl „můj otec“. To, že text není postaven na „realitě“ (událostech, příbězích, které mají nějaký sujet, tedy začátek, vývoj a konec), nýbrž na „sobě samém“ (své konstrukci, jazykové posloupnosti) se projevuje např. tím, že ve větě je na místě, kde by mělo být uvedeno jméno, řečeno „sem přijde jméno mého otce“, text se tedy chová jako model či vzorec, jaký používáme např. při výuce cizích jazyků. Jiným příkladem je, že se týž příběh vypráví znovu, ale jsou proměněny úlohy jeho účastníků. Takovouto strukturu mají všechny úrovně textu, od jazyka (nejrůznější hříčky) přes stylové a žánrové zabarvení (v komentáři, užitém i na záložce knihy, se říká: „V jejím inventáři každopádně figurují položky vysoké i nízké – zdánlivě bez ladu a skladu: vedle anekdoty báchorka, žánrový obrázek, zlomek, vidění, aforismus, novinová zpráva, legenda.“

V rozhovoru se Zdenko Pavelkou v r. 2003 (zveřejněno na stránkách Festivalu spisovatelů Praha, který navštívil v roce 2009) hovoří o podobnosti tohoto (byť jinak konstruovaného) přístupu s Bohumilem Hrabalem a Jamesem Joycem. Jedna z Esterházyho knih se jmenuje Hrabalova kniha (Havran 2002), Jan Nejedlý (příspěvek otištěn též na iLiteratuře) hovoří v souvislosti se specifikou Esterházyho metody o Robertu Musilovi, Věře Linhartové či Jiřím Dynkovi. Český čtenář nicméně nejspíš zbystřil, když se v českém mediálním prostoru objevila knížka autora, příslušníka starého šlechtického rodu, vystudovaného matematika, spisovatele a publicisty, s názvem „Malá maďarská pornografie“ (1984, česky 1992, Mladá fronta). V Čechách vyšla rovněž kniha publicistických příspěvků z let 1988-1996 s názvem Hrách na zeď (přel. Dana Gálová, Hynek, Praha 1999). I v ní Esterházy zdůrazňuje česko-maďarské kulturní a společenské vazby.

Pojďme ale zpět k Esterházyho poetice, respektive jejímu smyslu. V kritikách zdůrazňovaná fragmentárnost, virtuózní ekvilibristika s textem, dokonce výtky nesrozumitelnosti či výstřednosti není samoúčelná, i když tak může působit. „Je zatraceně těžké lhát, neznáme-li pravdu,“ říká v Harmonii caelestis autor, to může být signál k něčemu, co samoúčelnost vyvrací, totiž k tomu, že – podobně jako Hrabal či Joyce – má tento text rozměr noetický. Neuchopitelnost textu (dočetl jsem se v jednom německém komentáři) je zároveň neuchopitelností reality. Když přistoupíme na tuto – nijak nezdůrazňovanou premisu – budou nám v jiném úhlu pohledu srozumitelnější zdánlivé absurdity a pouhé hříčky s jazykem. A tento rys, naznačující, že realita má právě celou řadu vrstev, podobně jako geologie, a jejich významy nejsou vždy ostře ohraničené, mívá velká literatura.

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A9ter_Esterh%C3%A1zy
https://www.iliteratura.cz/Clanek/23519/esterhazy-peter-harmonia-caelestis
https://www.iliteratura.cz/Clanek/20293/esterhazy-peter-pomocna-slovesa-srdce
https://www.iliteratura.cz/Clanek/31471/esterhazy-peter-javitott-kiadas-melleklet-a-harmonia-caelestishez
https://www.academia.cz/harmonia-caelestis.html
https://www.pwf.cz/archivy/autori/peter-esterhazy/cz/
https://aluze.cz/1999_03_04/esterhazy.php