Pavel Vrba / A prošlo tu 60+6 Andělů

Pavel Vrba / A prošlo tu 60+6 Andělů
texty / básně / vzpomínky / poznámky

Kniha knížete českého písňového textu Pavla Vrby, vydaná v nakladatelství s poněkud zavádějícím názvem HAK – Humor a kvalita (Slávka Kopecká & Andrej Šťastný) v Praze v roce 1998, patří k těm titulům, které nakladatelé označují v oslovení čtenáře jako „inspirativní, chytré a dostupné tituly z domácích zdrojů“. A dodal bych k titulům pro mě příjemným a milým z několika důvodů, k nimž patří to, že jde o knihu duchem „básnivou“ (jak říkal F. X. Šalda), ale nikoli sentimentální, naopak i otevřeně kritickou (ale přitom neagresívní), že jde o vyjádření autora, jehož texty byly přítomné v mém životě po celou dobu mého vnímání populární hudby (nechci hovořit o generační spřízněnosti, byť by to mohlo být oprávněné, ale přece jen je Pavel Vrba zhruba o deset let starší, takže spíš o jakémsi souběhu od počátku šedesátých let), a pak také proto, že to je knížka tak pěkně do ruky a obsahem různorodým, podobně jako třeba (nevím proč mě to napadlo) dělal knížky Jiří Suchý. Na zadní straně obálky její formát autor komentoval, že to není „příležitostný tisk“, přestože vznikla na objednávku, k (šedesátým) „narozeninám básníka“. Na záložce pak se píše, že „tato kniha představuje svérázný tvar, složený z básniček, textů, úvah a vzpomínek“, tzn. to, co nazývám textová sestava (dalo by se říci multižánrový text, ale ten výraz se mi moc nelíbí).

Knížka je rozdělená do zhruba dvou tuctů kapitol podle jednotlivých námětů, buď osobního charakteru (Dybuk je duch zavilý, o chvílích skleslosti) či tematických, kterých je většina a jsou řazeny spíš jen v náznacích či v první části knihy, než systematicky v časových návaznostech, chronologicky. Svým způsobem to jsou rovněž portréty některých osobností, i když nijak ucelené, spíše v kontextu vlastních setkání s nimi. Čas dlouhých art-rockových písní  je o Leškovi Semelkovi, Radimu Hladíkovi, Olinovi Veselém a Vlado Čechovi, albech Nová Syntéza II., Svět Hladačů a „33“, Petr Novák – Forever svého času nejpopulárnějším a noblesním zpěvákovi, „Krásnej blázen“  o textařce Jiřině Fikejzové, jejím stylu práce, a Daliboru Lukavském, „Všichní mí dva“ kontroverzní režiséři  o Zdeňku Pospíšilovi a Adamu Novákovi, v Matriarchátu zpěvaček o Heleně Vondráčkové, Yvettě Simonoví, Petře Janů, Haně Zagorové, Věře Špinarové, Lence Filipové, Lucie Bílé, i když v tomto případě se zde spíše uplatňují vlastní texty, které k písním pro tyto zpěvačky napsal. Na rozdíl od toho spolupráci s Petrem Jandou a skupině Olympic probírá memoárovým stylem, tedy zevrubněji, přestože nelze říci, „že bychom si byli nějak moc blízcí“. Ne všechny veršové texty jsou texty písňové, některé z nich, zvláště v poslední kapitole před Doslovem A těch… + 6 Andělů jsou básně, respektive jejich příběhy a ukázky z nich (poema Můj Ahasver, Mizející Praha, sbírka Vody, vzduchy, světla, Rondel pro Hanu Hegerovou a další).

V knížce jsou zmínky i delší pasáže o dalších lidech, kteří něco znamenají v populární kultuře, textař a libretista  Eduard Krečmar, hudební skladatel Bohuslav Ondráček, zakladatel tria Golden Kids, fotografech, malířích a sochařích, jejichž vernisáže zahajoval či s nimiž dělal knížky, o seskupeních, místech či kulturních organizacích, ať je to Semafor, Rokoko a další. Knížka nemá (příznačně) jmenný rejstřík, takže jsem nejspíš na pár důležitých jmen zapomněl – teď se mi vybavuje třeba pasáž o tom, jak Karel Gott a Lešek Semelka mají podobný tónový rozsah a o tom, jak byl Gott překvapen, když přišel do bohémského prostředí pražských rockerů. Nerad bych zapomněl ještě na onu kritickou rovinu Vrbových komentářů, které zmiňují nejen situaci těch, kteří nepatřili k režimním autorům, ale i, přinejmenším stejně tak otevřených poznámek na dnešní vševládu komerčního přístupu a zklamání z toho, že v středoevropském kulturním prostoru jsme tak rychle tomuto přístupu podlehli (ironicky míněný název Dobrý, lepší, americký).

Poznámka a Odkazy
Když v médiích prošla zpráva o Vrbově úmrtí, komentoval jsem tu smutnou událost jen stručně. Tento příspěvek je alespoň stručnou splátkou, nenahrazující ovšem nutkání zabývat se podrobněji písňovými texty mistra neúplného rýmu (to je literárněvědný termín, nikoli výtka nedokonalosti, naopak).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Vrba_%28texta%C5%99%29
https://www.pavelvrba.cz/texty.php
https://kultura.idnes.cz/zemrel-textar-pavel-vrba-jehoz-slova-zpivaji-vsechny-ceske-hvezdy-108-/hudba.aspx?c=A110907_133318_hudba_jaz
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/pavel-vrba/