Pavel Bobek († 20. listopadu 2013)

Zemřel Pavel Bobek. Zpěvák, který neměl špatnou píseň. To je titulek krátkého nekrologu jedné z legend české populární hudby, interpreta hitů, jako jsou "Lásko, mně ubývá sil", "Pojď stoupat jak dým". Vyjmenovali bychom jich nejméně tucet dalších, a na jeho koncertě bychom si uvědomili, že většinu z nich známe z rozhlasu nebo z gramofonových desek.

Dvě poznámky/vzpomínky na něj. V době tuhé normalizace na začátku sedmdesátých let, kdy byla každá „jiná“ deska než ony desítky tuctové průměrnosti a šedi, do níž se populární hudba po zákazech a útlumu všeho, čím už jsme v předchozím desetiletí začínali dohánět to nejlepší, co ve světě bylo, zázračným osvěžením, bylo první autorské album Veď mě dál, cesto má, vydané v roce 1975 v Pantonu zjevením a titulní skladbu jsme hned v kapele zařadili do playlistu. Písnička, která v posledním významu (málokdo si to uvědomuje) je o posledních věcech člověka, nebyla samozřejmě původní (orig.: Take Me Home, Country Roads, John Denver, 1971), podobně jako řada jiných byla ale opatřena pozoruhodným textem (Vladimír Poštulka), se vymykala z řečeného průměru. Na jednom videu na YouTube vkladatel do grafické části dal obrázek zpěváka s textem „muž, který nikdy nebyl in“. Je to trochu zavádějící, domnívám se, že právě on patřil k tomu, co stálo za to poslouchat,  nicméně je pravda, že nikdy nebyl řazen do „první ligy“ (vedle Gotta, Matušky, Pilarové aj.), spíše ovšem pro svou jistou tlumenost projevu, nenápadnost, civilní nerozmáchlý projev, než pro nedostatek kvality. A možná určitou nepohodlnost režimu, to příliš nedokážu doložit. Přitom v povědomí byl celou tu dobu, ovšemže už nejméně celé desetiletí předtím, coby zpěvák Olympicu či Country Beatu Jiřího Brabce či člen Semaforu. V každém případě teprve v odstupu čtyř desetiletí se naplňuje text té písničky, poslední ve zmíněném stejnojmenném albu. Pavel Bobek skončil svou pozemskou pouť.

Druhá vzpomínka je ryze osobní. Na jednom ročníku jičínského pohádkového festivalu jsme přivítali Pavla Bobka, vystoupil na Velkém nádvoří jičínského zámku v doprovodu Pavlíny Jíšové a kapely, zazpíval skvěle, přestože to bylo v době, kdy už byl po mozkové příhodě. Po koncertě jsem za ním šel za pódium a promluvili jsme spolu několik vět. Řekl jsem mu, že mě překvapila jeho energie a zeptal se, zda není unavený. Odpověděl mi překvapivě, že by si to klidně „dal ještě jednou“. Dnes si uvědomuju, že to byl v tomto ohledu velký bojovník. Ale nelhal. Jeho stisk ruky mě přesvědčil, že při všech možných zdravotních problémech, o kterých se nyní dočítám, to byl muž plný síly. Byť v jedné ze svých písniček zpívá něco jiného.

https://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=795844
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Bobek
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/bobek-pavel/ved-me-dal-cesto-ma-28395
https://www.pisnicky-akordy.cz/diskografie/pavel-bobek/ved-me-dal-cesto-ma
https://kultura.eurozpravy.cz/hudba/82112-zemrel-pavel-bobek-76-gentleman-ceske-country-prohral-boj-s-tezkou-chorobou/
Písničky
https://www.youtube.com/watch?v=hvOi0M2JSW0
https://www.youtube.com/watch?v=gpZn8qDLA4I
https://www.youtube.com/watch?v=w7BFo5XEuz8
https://www.youtube.com/watch?v=swceEf1jTjo
https://www.youtube.com/watch?v=_0IzBwjsHp4