Nena / 99 Luftballons
10.12.2018 13:28Nena / 99 Luftballons
příběhy slavných songů
Na jedné straně jsem (coby „němčinář“) rád, že tady je song, který je možné počítat k těm, které dosáhly širšího úspěchu v populární hudbě a je možné je zařadit do řady „příběhy slavných songů“, jimž se na těchto stránkách věnuji, na straně druhé něco vím o charakteru německé populární hudby, respektive o její příšerné pověsti (ne všichni vědí, že v této zemi jsou také takové kapely jako Kraftwerk či Einstürzende Neubauten, ne jen Helene Fischer – nic proti ní, ale o ní psát takřka jistě nebudu, to Rammstein, to je aspoň psina).
Tak to jsem si nemohl odpustit, ale do práce. Je to „popík“, připomíná hned od prvních tónů nápadně jednu hodně známu melodii („Řekni, kde ty kytky jsou“), ale to už bývá osud těhle písniček. Silný příjemný hlas s ne zcela dokonalou intonací, což ale způsobuje, že nemáme pocit sterilního studiového „odzpívání“ věci. Nena je ovšem pseudonym, občanské jméno německé zpěvačky je Gabriele Susanne Kerner, přičemž nicméně umělecké jméno není výtvorem marketingu, nýbrž španělské slovo (znamená „holčička“), které jí říkali místní, když byla ve třech letech s rodiči v této zemi na dovolené a jim se to líbilo do té míry, že výraz i nadále používali.
Zajímavý život – po gymnáziu se na přání rodičů vyučila zlatnicí, měla roční tajnou aféru s německým rockovým hudebníkem Udo Lindenbergem (zajímavá osobnost, řekl bych, dobrodruh, stojí za to si o něm něco přečíst), pak se seznámila se švýcarským divadelním a filmovým hercem Benedictem Freytagem, s ním má syna a dvojčata, s Philippem Palmem, hráčem na bicí, má další dvě děti, žijí v Hamburku. Později se přiznala, že praktikovala tzv. „dynamickou meditaci“ i u nás známého indického filozofa, mystika a guru Osho (obč. jméno „Rajneesh“ Chandra Mohan Jain).
Na německé Wikipedii se dočteme o kontextu vzniku songu, jímž byla poslední fáze studené války v Německu. V roce 1983 začalo na základě předchozí dohody s NATO umisťování nukleárních raket Pershing II, které vzbuzovalo obavy o bezpečnost a pocit narůstající hrozba jaderné války a bylo zdrojem mírového hnutí 80. let. Idea „balónků“ přišla od kytaristy Carla Kargese na koncertu Rolling Stones v roce 1982 v Západním Berlíně, když pozoroval, jak stoupá k nebi veliké množství barevných balónků. Karges se ptal, jaké reakce by vzbudila možnost, že by vítr zahnal balónky nad Východní Berlín (tj. tenkrát ještě oficiálně Berlin, Hauptstadt der DDR). Jörn Uwe Fahrenkrog-Petersen, klávesák kapely napsal text. Autorem anglického textu je Kevin McAlea.
K úspěchu songu došlo pozoruhodným způsobem. Žádnou úlohu tu nesehrála reklama či marketing firmy CVS. Když Christiane Felscherinow, mladistvá fešačka, hrdinka knihy My děti ze stanice ZOO (jedna z prvních knih, která se otevřeně rozepisuje na toto téma, v románu jako 14letá Christiane F., u nás se mu zhruba v téže době věnoval redaktor Mladé světa Radek John v reportážích a románu Memento) objevila s Ninou Hagen, německou zpěvačkou („matkou německého punku“ v show DJ Rodney Bingenheimera, aby propagovaly film, jenž byl na základě knihy natočen (Christiane F. – Wir Kinder vom Bahnhof Zoo, 1981), na magnetofonovém pásku sebou z Německa přivezla song „99 balónků“.
Zpívá se tu, jak jsou balónky považovány za UFO a je za nimi vysláno 99 stíhaček. Ty střílejí na balónky, což je zase považováno 99 ministry války všech sousedních států za válečný akt a použito jako záminka k vojenské akci. Důsledkem války, která trvá 99 let, je konec civilizace na Zemi.
Německý text končí takto:
99 Jahre Krieg
ließen keinen Platz für Sieger
Kriegsminister gibt’s nicht mehr
und auch keine Düsenflieger
Heute zieh’ ich meine Runden
seh’ die Welt in Trümmern liegen.
Hab’ ’nen Luftballon gefunden
Denk' an Dich und lass' ihn fliegen
Anglický text se v závěru podstatně liší, řekl bych ne tak „expresionisticky“ (což v němčině navazuje na tradici německých kabaretů):
99 dreams I have had
In every one a red balkon
It’s all over and I’m standin’ pretty
In this dust that was a city
If I could find a souvenir
Just to prove the world was here …
And here is a red balkon
I think of you and let it go.
Příspěvek Honzy Dědka (Příběhy slavných písní, díl 174., Instinkt, 7. července 2016) komentuje řadu věcí, knihu Christiane F., jejíž vyprávění sepsali dva novinář Sternu, „drsný snímek Ulricha Edela s hudbou Davida Bowieho“ podle této knihy, který měl ohlas v zahraničí, i pozdější střípky z života nejproslulejšího solngu Neny – zpěvačky i stejnojmenné kapely. Dlouhý seznam coververzí, užití ve filmech atd. prakticky až do současnosti zmiňuje uvedený text na německé Wikipedii.
———
Zpět