Musica Florea

15.01.2012 21:26

Když se mi dostaly do ruky první nahrávky souboru Musica Florea, vedeného violoncellistou Markem Štrynclem, byl jsem, musím říci, uchvácen. To, co jsem slyšel, nepůsobilo nijak velkolepě dramatickým podáním, intenzitou zvuku a rozmáchlostí, na jakou byl člověk běžně zvyklý a jakou by očekával u barokní muziky, přesto ten výkon vyzařoval ohromnou energii, radost a cosi nadpozemského. Dnes bych řekl, že to, co jsem slyšel, neohromovalo ve smyslu zahlušení, nevalilo se na člověka jako obrovská hmota  velkolepého a hýřivého barokního přepychu sakrální architektury, nýbrž hudba jakoby vycházela zevnitř, z nitra a v určitých chvílích se ozývalo - ticho. Když jsem pak slyšel Musicu Floreu naživo, potvrdil jsem si, že to není jen studiová záležitost, a to, co je nahráno na deskách „Studia Matouš“, bylo přítomno ještě více v koncertním sále.

Hned od počátku bylo zřejmé, že ambice souboru jsou ty nejvyšší. Svědčila o tom i skutečnost, že soubor vystupoval v proměnlivé podobě, přizpůsobené tomu, co hrál, přitom rozměr velkého seskupení orchestru případně se sborem a menší komorní sestava či soubor v úloze doprovodu sólisty udržoval podivuhodnou stylovou jednotu. Jakési tři úrovně se uvádějí i na webových stránkách Musicy Florey – Musica Florea Ensemble, Musca Florea Small Ensemble a Musica Florea Orchestra.

Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, se narodil v Jizerských horách (v Jablonci n. N., 1974), po studiích na teplické konzervatoři vystudoval dirigování (na pražské AMU, 2002) a barokní cello v Drážďanech. Kromě spolupráce s řadou orchestrů, souborů, sborů a sólistů, je těžiště jeho práce právě v Musice, kterou založil, pozoruhodný je projekt převozného barokního divadla Florea Theatrum. V jeho práci je zajímavé, jak se stýkají dobové barokní principy s jinými časovými vrstvami hudebních dějin včetně té současné (interpretace A. Dvořáka, spolupráce s I. Bittovou).

První skupinu nahrávek ve Studiu Matouš v první polovině devadesátých let (J. D. Zelenka, P. J. Vejvanovský, H. I. J. Biber, J. H. Schmelzer či J. Ch. Kridel) následují vedle této linie rozměrnější projekty  (Bachovy Arias s M. Koženou a  Magnificat s Regensburger Domspatzen, Zelenkovy skladby s několika soubory a sbory) u různých nahrávacích společností, kromě českých autorů se soustředí na evropské mistry (Charpentier a zvláště Lully aj.) a opět se navrací k některým českým autorům.  Těmto autorům se věnuje Musica Florea i na živých koncertech po celém světě v řadě zajímavých projektů, mnohdy propojených s divadlem či tancem (Haendlovo Terpsicore), a pochopitelně celá řada dalších autorů v nejrůznějších „posunech“ od konvenčního pojetí (např. Mozartův Bach).

I po dvaceti letech (právě letos slaví výročí) Musica Florea přináší stále nová a nová překvapení. V duchu jejich přístupu k hudbě je například i nejnovější nahrávka hudby Antonína Reichenauera, donedávna takřka neznámého autora, jehož díla byla rekonstruována a nahrána v Supraphonu.

Nakonec řeknu něco, o čem se domnívám, že je tím prazákladem toho, proč je muzika Marka Štryncla a jeho souboru tak dobrá. Když si prolistujete trochu pozorněji webové stránky www.marekstryncl.cz, na něž se dostanete plynule ze stránek Musicy Florey, narazíte i na oddíl „Názory, filosofie, teologie, diskuse“. Nejsem příliš velký přítel toho, když muzikant filozofuje, vytváří nejrůznější mnohdy akademické konstrukce. V tomto případě je ale po přečtení několika řádků zřejmé, že názory zde vyjádřené jsou s muzikou jaksi kompatibilní, přesněji řečeno, že i ony i ta hudba vyvěrá z nějakého společného duchovního základu. Nechci se pokoušet ho zde pojmenovávat, bylo by dobře ponechat něco tajemství. A právě i okamžik ticha.

https://www.musicaflorea.cz/ (zde ve složce videa i mnohé k poslechu)
https://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Music-from-EighteenthCentury-Prague-Antonin-Reichenauer-Concertos-II~15~srpen~2011/
https://www.youtube.com/watch?v=R_lByOab1Kc

Sagenhaft, mit welcher Energie das schon losgeht. Toll, das diese Stücke wieder ausgegraben und gespielt werden. Reichenauer, Endler, Bruhns, Namen, die vor zwanzig Jahren kaum jemand kannte, aber erstklassige Musik. Danke fürs Laden.
Uživatel – před dvěma měsíci (v okamžiku zpracovávání tohoto příspěvku): Je úžasné, s jakou energií to frčí. Je báječné, že tyto kousky jsou znovu vyhrabány a hrány. Reichenauer, Endler, Bruhns, jména, které před dvaceti lety skoro nikdo neznal, ale prvotřídní hudba. Děkuji za nahrání.
https://www.youtube.com/watch?v=W6lQODdPC1A
https://www.youtube.com/watch?v=MxhNHKGao6w

Zpět