Místa hudby

V poslední době jsem na internetu poslouchal muziku nahranou na různých místech, která jsem si mohl na videích prohlédnout. Jsou to veřejné sály, jimž se kamera při záznamu rovněž věnuje a završuje tak obrazovou představu o prostředí, v němž se koncerty uskutečnily. Člověk se tak „dostane“ do koncertního sálu nebo chrámového prostoru, který zažije sice zprostředkovaně, ale svým způsobem může tato návštěva být i konkrétnější, zvláště jestliže si kamera všímá i vizuálních detailů z této blízkosti prostým okem nepřístupným a filmové zpracování dokáže prolnout jednotlivé perspektivy a spojit vizuální složku se zvukovou.

Když o těchto možnostech dnešních snímacích technologií (i obecněji, například v krajině) uvažuji, vzpomenu si vždy na katalánského flétnistu Claudi Arimanyho, jak stál uprostřed ještě prázdné Smetanovy síně Rudolfina, kde za dvě hodiny vystoupil, a prohlížel si nádhernou výzdobu sálu. Každé z těch míst, kde se hudba uskutečňuje, má svého genia loci, ať je to sala terrena jičínské Valdštejnské loggie či Španělský sál na Hradě a místo, které důvěrně zná, někdy i v jeho zákulisí, vždy potěší i tehdy, když jej vidí na televizní obrazovce nebo monitoru počítače. Prostory tohoto příspěvku jsem z bezprostředního kontaktu viděl jen v některých případech a zaznamenané snímky jsou milým připomenutím a spojením se vzpomínkou, v těch ostatních je jejich vzdálené prozkoumání je tedy možnou aktuální formou seznámení se s nimi.

I

Kulturpalast Dresden

To je, hned na začátku, trochu zvláštní případ. Ten prostor znám dobře, chodil jsem tam na koncerty v době, kdy jsem v Drážďanech bydlel – v letech sjednocování Německa. Vloni v létě jsme s ženou chodili několik dní po saské metropoli, a několikrát právě kolem této budovy, modernistické budovy, postavené za časů NDR v roce 1969 (architekt Wolfgang Hänsch je rovněž autorem celé řady dalších nových staveb či rekonstrukcí v Drážďanech, např. zdejší Semperovy opery). V dubnu 2017 byl ovšem největší multifunkční sál ve městě po několikaleté rekonstrukci znovu otevřen. Jeho novou podobu zachycuje video ze série Einfach genial, když je zde řeč o nových varhanách, které si zároveň můžeme poslechnout. Jejich tvůrcem je varhanář Dirk Eule z Budyšína a ve videu se můžeme podívat i „dovnitř“, což je vždy jedinečný zážitek (můj největší takový je u nových varhan v Litomyšli). Samozřejmě koho podrobnější výklad nebaví, může si poslechnout poslední dvě minuty, v nichž varhaník Holger Gehring předvede plný zvuk varhan (hraje předhru z Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští).

https://www.kulturpalast-dresden.de/de/
https://www.youtube.com/watch?v=sxm6lil_ecI
A jak to zní o koncertu (M. Sandering diriguje Šostakoviče):
https://www.youtube.com/watch?v=2UDJNbFKmFg

Jehmlich-Orgel v chrámu sv. Kříže

Zůstaňme ještě chvíli v Drážďanech, a to v chrámu sv. Kříže, nacházející vlastně nedaleko od Paláce kultury, totiž „přes Staré náměstí“ (Altmarkt, to, kde se konají vždy pověstné vánoční trhy, kam jezdí hojně i Češi) a „za roh“. Kostel je to zvláštní, na rozdíl od toho, co jsme zvyklí, prakticky bez výzdoby, coby připomínka jeho smutného osudu (13. února 1945 při bombardování Drážďan shořelo kromě oltářního obrazu všechno, a ovšem také varhany). V roce 1963 zde byl instalován nový nástroj původně krušnohorské firmy Jehmlich, v dobách NDR znárodněné (ředitelem zůstal jeden z rodu, Horst Jehmlich) a po roce 1990 reprivatizované, nyní v šesté generaci. Plánování začalo v roce 1956, stavba byla realizována v letech 1961 – 1963. Jsou to největší kostelní varhany v Drážďanech, v roce 2008 byly (po třech etapách oprav od roku 2002) doplněny ještě čtyři nové rejstříky a jejich počet tak nyní činí osmdesát. Stroj má čtyři manuály a pedál, mechanickou hrací trakturu, elektrickou rejstříkovou trakturu (elektronika umožňuje 4000 rejstříkových kombinací) a elektrické spojky. Na hudební ukázce hraje Holger Gehring (kterého známe už z předchozího videa).

https://de.wikipedia.org/wiki/Kreuzkirche_(Dresden)
https://www.kreuzkirche-dresden.de/musik/orgeln-und-kreuzorganisten/geschichte.html
Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=VH7fJvhnqhU

Frauenkirche

A když už tedy jsme v Drážďanech, bylo by asi od věci, kdybych vynechal ústřední památku města, znovu vztyčenou doslovně z jednotlivých kamenů, které se na Novém náměstí po desetiletí válely jako údajný Protifašistický památník, opět v plné nádheře coby evropská stavba první velikosti. Sama rekonstrukce by byla samostatné rozsáhlejší téma, spokojme se s impresí na videu, zachycujícího novoroční bohoslužbu v roce 2017 s varhanami a trubkou – a skvostným prostorem architektonické centrály.

https://www.youtube.com/watch?v=UcGdTeNHY3E
Ještě mi tu vyskočilo video z vysvěcení kostela z roku 2005.
https://www.youtube.com/watch?v=kk2_32a3L_0

Labská filharmonie v Hamburku / Elbphilharmonie

Jedna z nejsledovanějších evropských staveb, otevřená v lednu 1917, má svůj zajímavý příběh. K historické cihlové budově přístavního skladiště byla vytvořena celkem sto deset metrů vysoká moderní prosklená nástavba s několika sály (dva, Velký a Malý sál v osmém patře, Studiový sál v patře druhém). Možná by se našly na internetu i filmy, které vyprávějí všechny složité epizody historie celého nového objektu i popis vymožeností, které nabízí, sám jsem takový film po slavnostním otevření kdesi viděl. Teď jsem našel českou sedmiminutovou produkci na televizi Seznam (zajímavý je i komentář zásadně jiného zdejšího přístupu k veřejnému prostoru a komerčním zájmům).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Labsk%C3%A1_filharmonie
https://www.televizeseznam.cz/video/gebrianvs/hafencity-hamburg-labska-filharmonie-impozantni-stavba-se-prodrazila-o-14-5-miliardy-205912

hodinový dokument v němčině
https://www.youtube.com/watch?v=tEUv0364Xpk
ze všech těch krátkých reklamních snímků se mi pozdává tenhle
https://www.youtube.com/watch?v=tl32JGbTStM
Inaugurační koncert 28. 5. 2017, Finále Beethovenovy Deváté, Orchestr Elbphilharmonie pod taktovkou Thomas Hengelbrock, zpěv Mariss Jansons, 23 minut
https://www.youtube.com/watch?v=-JDQ2NkHVc8