Miloš Štědroň

Miloš Štědroň
osobnosti kulturního života / brněnský hudební skladatel, vědec a pedagog

Možná si jméno každý hned nevybaví, ale myslím si, že hudbu Miloše Štědroně zná každý. Totiž onu z Balady pro banditu (1975) na motivy románové balady Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník, s textem Milana Uhdeho (mj. i pozdějšího polistopadového politika), která se hrála v brněnském divadle Husa na provázku. V hlavních rolích Miroslav Donutil a Iva Bittová, hra dostala i svou filmovou podobu, stylizované divadelní představení Husy na provázku, trampský muzikál podle scénáře Vladimíra Pospíšila a v režii Vladimíra Síse.

Záměrně jsem uvedl toto dílo, které na jedné straně není u Miloše Štědroně jen jakýmsi výstřelkem vedle zcela jiného směřování, nýbrž je jednou, byť nejznámější, vskutku legendární, položkou vedle dalších takřka sta příkladů spolupráce Miloše Štědroně s proslulým brněnským divadlem, na druhé straně ovšem zdaleka nereprezentuje celkové zaměření, ani širokou paletu toho, co představuje Miloš Štědroň jako osobnost českého kulturního života. Zřejmější je to ovšem z brněnského úhlu pohledu, protože s Brnem je hudební skladatel, muzikolog a pedagog velmi úzce spojen a regionálně „celoplošně“ o něm vědí spíše ti, kteří se aktivně zajímají o kulturu (záměrně jsem to takto formuloval). Příkladem může být nedávný dokument o hudebním skladateli Leoši Janáčkovi v České televizi, který je pochopitelně rovněž vrostlý do brněnského kulturního života. Dokument s názvem Místa, kudy chodil Janáček vysílala před Vánoci (ČT art 25. 11. 2015 v 20:20). V něm figuroval Miloš Štědroň jako jeden z průvodců tímto „místopisným“ pořadem, ale také jako – rovněž vedle Milana Uhdeho – jako autor pořadu Leoš aneb tvá nejvěrnější, inscenace Vladimíra Morávka, která byla v dokumentu použita.

Nerad bych opakoval curriculum vitae zveřejněné na stránce na české Wikipedii, či přehled o díle, které je zde zveřejněno, už první náhled ale ukazuje na široké Štědroňovo rozkročení jako muzikologa s celou řadou biografií o Janáčkovi, které vyvrcholily monumentální prací Leoš Janáček a hudba 20. století, Paralely, sondy, dokumenty (MU Brno, 1998), Monteverdim či brněnském skladateli Josefu Bergovi, pedagogických prací (skript), a především pak oblastí, do nichž Miloš Štědroň zasáhl druhově a žánrově – od orchestrální hudby přes komorní, vokální či hudby pro lidové nástroje či pro elektroakustické nástroje a již zmíněné divadelní a muzikálové hudby a hudby k filmům, i stylově – se záběrem do starších hudebních epoch, jimiž se zabýval i teoreticky (baroko, renesance, manýrismus) přes janáčkovské aktivity několikerého druhu, až k nejsoučasnějším možnostem. Je potěšení už si ony názvy pročítat, ale odolám pokušení širších komentářů.

V bohaté činnosti Miloše Štědroně tak je vedle sebe editorská činnost díla Leoše Janáčka, kterého, jak se autor vyjádřil v jednom televizním programu, prakticky v Brně nešlo obejít, pocházíte-li z hudební rodiny, proslulé „muzikálové melodie“ či skladby jako Danze, canti e lamenti (Tance, zpěvy a nářky, určené pro smyčcový kvartet), jejíž název zmiňuju proto, že reprezentuje tu „druhou“ hudební polohu a právě jej si vybral Štědroň (či televizní režiséři) jako název jiného pořadu, v němž Štědroň hovoří o své práci. Nerad bych nicméně, aby „jedna“ a „druhá“ poloha vyzněly jako dvě oblasti postavené proti sobě, brněnský skladatel právě zdůrazňuje, že nechce rozlišovat jakousi populární a vážnou hudbu, protože existuje jen muzika dobrá a špatná. Tance, to je ten rachot světa, co na nás doléhá, zpěvy nějaké intimity a nářky, že nestíháme termíny a nic nevychází, tak jak by mělo, jak to komentuje autor, a skladba je inspirována italským skladatelem z přelomu renesance a baroka Claudiem Monteverdim, o němž Štědroň napsal i knihu a k němuž se váží nějakým způsobem i další skladby.

Jestliže jsem zmínil Štědroňovo rodinné zázemí, pak se patří zmínit, že jeho matka byla učitelka hudby, otec hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista. Zastavím se krátce u Bohumíra, který je zřejmě nejvýznamnější a má samostatnou stránku na Wikipedii (a rovněž velmi podrobný článek v internetovém Českém hudebním slovníku osob a institucí). Prof. PhDr. Bohumír Štědroň (1905 – 1982) byl klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog na Masarykově univerzitě, jeho syn byl Doc. RNDr. Bohumír Štědroň, druhý syn pak svého času populární zpěvák Jiří Štědroň.

Štědroňova práce s Divadlem Husa na provázku, v tehdejší době realizujícím svá představení v prvním patře Domu umění, který byl zároveň (tak jak je tato úžasná funkcionalistická stavba, nedávno rekonstruovaná, primárně dodnes) výstavní síní, je pochopitelně v největším středu zájmu kulturní veřejnosti a Štědroň o ní v již zmíněných televizních inscenacích, ale i dalších, např. v pořadu Na plovárně s Markem Ebenem. Známá je historie autorství Milana Uhdeho, který byl ve své době „zakázán“ a který napsal písně pro Baladu pro banditu. Nevěděl to ani Miloš Štědroň, dokonce Uhdeho navštívil, a ani tehdy se brněnský dramatik v tehdy údajně odposlouchávaném bytě neprozradil. Máj, Alenka v říši divů a za zrcadlem, Commedia dell'arte, která proslavila Polívku, Příběhy dlouhého nosu, Chameleon aneb Joseph Fouché s motivy Marseillaisy, Pohádka máje aj. Možná, že jsem si nedal příliš práci, ale přehledně a „pořádně“ jsem na internetu všechny hry Divadla na provázku s údaji o režisérech, obsazení, a – z pohledu tohoto příspěvku, hudby, nikde nenašel, a to ani na stránkách divadla, kde je pouze obecná historie po letech.

V pořadu Na plovárně, kde Miloš Štědroň hovořil také o Janáčkovi, se rovněž zmiňoval o nápěvcích mluvy. Charakterizoval je jako malé eseje, jako imprese, a v kontextu hovoru o nich hovořil jako o něčem, co všichni sice „tak trochu dělali“, ale co systematicky není zpracovávano. Já jsem měl to štěstí, že jsem měl nedováno možnost prohlížet si originály v brněnském Janáčkově památníku, a zmiňoval jsem toto téma v některých posledních příspěvcích. Štědroň s Markem Ebenem hovoří ještě (pořad byl vysílán 4. 5. 2004 na ČT 2) o tématu nezpracovaném, dnes jsou nápěvky zveřejněné na webu. Co ovšem přetrvává, nikdo vlastně neví, co dál s tím.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Balada_pro_banditu
https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=2665

https://www.brikcius.com/News.cz.051.html
https://www.ceskatelevize.cz/lide/milos-stedron/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohum%C3%ADr_%C5%A0t%C4%9Bdro%C5%88

https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_%C5%A0t%C4%9Bdro%C5%88

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=hGQobOvV_gs
https://www.youtube.com/watch?v=ETzIvB01D18
https://www.youtube.com/watch?v=CgcRGFcXri8
https://www.youtube.com/watch?v=ox1EllADsv4
https://www.youtube.com/watch?v=Z50cB5T0gQA

https://www.youtube.com/watch?v=qC0UCCZ6u70