Malý kousek z Polabí / Výlet

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem je součástí Polabského muzea, k němuž patří vedle ústřední expozice v Poděbradech ještě Vlastivědné muzeum v Nymburce, Městské muzeum Sadská, Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem a Galerie Melantrich v Rožďalovicích. Nedaleko je Hrabalovo Kersko s populární Hájenkou, půvabný zámek v Lysé nad Labem, Čelákovická tvrz či Botanicus v Ostré, tak to inzerují webové stránky Přerova nad Labem. Míst, které lákají k výletu, je tedy poměrně blízko u sebe přehršel.
Mě nicméně lákala hned ta první adresa. Muzeum v Přerově je prvním specializovaným muzeem lidové architektury, národopisným muzeem v přírodě, které vzniklo v roce 1967 z iniciativy pracovníků Polabského muzea z vědomí nutnosti dokumentovat podobu tradiční české vesnice, která v souvislosti s prudkým společenským, ekonomickým a technickým vývojem a s převratnými změnami ve způsobu života venkovského obyvatelstva v jeho důsledku vedla k zániku vesnice, tak jak vypadala dosud. Na počátku příběhu byla inspirace Jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, součástí jejíž expozice byla „Česká chalupa“. Majitel přerovského panství princ Ludvík Salvátor z toskánské větve Habsburků nechal zřídit první muzeum otevřené veřejnosti. Jeho základem byla „Staročeská chalupa“ a několik dalších staveb ze zdejšího kraje. Dnes muzeum představuje poměrně rozsáhlý areál, který tématicky zpracovává všechny základní oblasti života na vesnici.
Prvním muzeem pod otevřeným nebem byl Skansen nedaleko centra Stockholmu, který založil v roce 1891 švédský folklorista Artur Hazelius, aby ukázal, jak se žilo ve Švédsku před dobou industrializace. Zaměření prvního skanzenu (psáno už v počeštělé podobě se „ze“) bylo totéž jako to v Přerově nad Labem. Také ve švédském muzeu došlo k organizačním změnám v šedesátých letech, jenže v opačném gardu. Původní součást Severského muzea se osamostatnila. Švédský Skansen byl, pravda, už v době svého vzniku podstatně větší, představoval na 150 budov z celé země. Valašská dědina, největší část u nás nejznámějšího skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, otevřeného v roce 1925 bratry Jaroňkovými, zahrnuje na 70 staveb. V Polabí se, nedaleko od Přerova nad Labem, nachází ještě jeden podobný areál, Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Založeno bylo v roce 1972, čili v době, kterou bychom – přesněji to byla už šedesátá léta – mohli označit za velkou celosvětovou vlnu zakládání muzeí pod volným nebem.

Botanicus je soukromá komerční iniciativa, počínající restitucí na začátku devadesátých let minulého století a postupným vybudováním rozsáhlé firmy se zahraniční účastí a se sítí obchodů, po vstupu další firmy, po celém světě. O jednotlivých krocích se můžeme informovat na webových stránkách (list „historie“). Pro návštěvníka jsou rozhodující tři důvody, proč sem zajet. Prvním je obchod, který se nalézá naproti vlastnímu návštěvnickému areálu. Prodej ručně dělaných mýdel, vonných mastí, kosmetiky, čajů, případně ručního papíru s listy bylin, zkrátka všeho, co nějak souvisí s „botanikou“, přesněji „botanickou zahradou“, je tím, čím Dana a Jan Hradecký začínali své podnikání. Druhým důvodem je Historické centrum, respektive to, co se zde takto nazývá. O autentické historii ve smyslu staveb, jaké najdete ve skanzenech, tady nemůže být řeči. Základem toho, co tady na návštěvníka čeká, je v podstatě „zábavní park“. Takto to formuluju záměrně, s vědomím negativních a pozitivních významových posunů oproti různých Disneylandů. Předměty, které tady najdeme, jsou posbírány po českých vesnicích, to jsou skutečně originály. Spokojenost dětí, které sem přijdou, spočívá v „interaktivnosti“, totiž Botanicus není „muzeum“, ale řada „workshopů“, tj. malí návštěvníci si tady mohou vyzkoušet rýžování zlata, výrobu svíček, pletení provazů atd. Na mapce na stránkách je zakresleno čtyřicet šest položek, ovšem včetně zahrad. Zahrady jsou třetí, pro mne nejzajímavější oblastí návštěvy. Jsou tu prezentovány různé podoby ztvárnění zahrady, stromy, keře a rostliny jsou popsány jako v botanické zahradě, v jednom prostoru je instalováno jeviště pro divadelní vystoupení. Lákavost, ale zároveň podstatu podnikatelského záměru prozrazuje samostatné platidlo, které si musíte směnit, jestliže si chcete cokoli dalšího (vedle vstupného) vyzkoušet, občerstvit se atd., s argumentem, že opouštíte běžný svět, ve kterém žijete, a zázračně se přesouváte kamsi do středověku. Jeden groš má hodnotu deset korun.

V každém případě se oba objekty vzájemně doplňují a vedle dalších míst, o kterých jsem uvažoval, ale na které už při polodenním výletu už nebyl prostor, například Čelákovické tvrze, Kouřimského muzea, Lysé nad Labem či Kerska, jak už ostatně zmíněno, představují zajímavě strávené odpoledne.

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem
https://www.polabskemuzeum.cz/prerov-nad-labem/vystavy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skansen
https://cs.wikipedia.org/wiki/Artur_Hazelius

Botanicus
https://turistika.pampeliska.cz/lysa-nad-labem/skanzen-botanicus-1450/
https://www.botanicus.cz/
https://www.botanicus.cz/cz/botanicus/historie
https://www.botanicus.cz/cz/historicke-centrum-a-zahrady/mapa-historickeho-centra

Fotografie z výletu na Rajčeti
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Polabske_narodopisne_muzeum_v_Prerove_nad_Labem/
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Botanicus_v_Ostre/
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Jeste_jednou_Podebrady/
V posledním albu je ještě pár fotek z Poděbrad, kam jsem si zajel na kávu v lázeňské kavárně, přestože to byla do Jičína trochu zajížďka. Večerní atmosféru nově rekonstruovaného lázeňského parku i architektury minulých epoch lze na snímcích ovšem zachytit jen zčásti.