Love Me Tender

23.01.2017 22:12

Love Me Tender
příběhy písní podle J. Císaře

Zdálo by se, že je to prostě šlágr, který někdo napsal a měl takový úspěch, protože se sešly okolnosti – doba, zpěvák, nahrávací možnosti… Je to složitější, na tuto skutečnost upozorňuje i titul kapitoly knihy Jaroslava Císaře Cesty za hity, pojmenované myšlenkou, že s písní často bývá spojeno více jméno interpreta než celá její historie: sám jsem se tomuto tématu na těchto stránkách věnoval v sérii označené signature songs, Císař kapitolu nazval „Presley fiktivním autorem“. I vzhledem k popularitě („ikoničnosti“, chcete-li) písně lze dohledat i na internetu spoustu informací, nicméně nepříliš na českých stránkách.

Píseň, kterou proslavil Elvis Presley v roce 1956, se jmenuje v originále Aura Lee a pochází z roku 1861. Někdejší právník William Whiteman Fosdick a George A. Poulton, který se přistěhoval v roce 1835 z Anglie, napsali pro společnost Holley & Campbell Minstrels na začátku Americké občanské války v roce 1861 píseň, která zazněla na minstrelských vystoupeních. Nakladatel hudebnin J. Church si zaregistroval v květnu téhož roku k písni US copyright. Romantická balada popisuje hezkou dívku se zářícími vlasy. Minstrelská skupina vystupovala také před vojáky. Tím se stala píseň oblíbená ve vojenských kruzích. Jako vojenská píseň byla opatřena v proslulé West Point Academy novým textem (L. W. Becklaw) s titulem Army Blue a byla hrána zvláště od roku 1865 absolventským třídám.

Aura Lee se ve 20. století zprvu objevila v různých filmech. V občanském válečném dramatu Come and Get It, které přišlo do kin v roce 1936, ji zpívala Frances Farmer, na deskách ale nevyšla. Následoval western The Last Musketeer (1952) a pak The Long Grey Line (1955). Na desku se dostala poprvé v roce 1937 v podání country-dua Shelton Brothers, jednoho z nejpopulárnějších hudebních uskupení hillbilly.

1. dubna 1956, tedy v době, kdy strmě stoupá popularita Elvise Preselyho podepsal dravý Tom Parker, jeho manager, nabídku na tři filmy, kterou mu dal filmový producent Hal B. Wallis (v letech 1956-69, píše Císař, se ikona amerického rocku objevila celkem v 31 snímcích). První film měl pracovní titul The Reno Brothers. Ještě v témže měsíci začalo natáčení, ale to už měl film definitivní titul Love Me Tender. Pro western, který se odehrával v poválečné době, napsal Kenneth Lorin Darby veškerou filmovou hudbu, sestávající ze čtyř songů. Adaptoval i Auru Lee, která se hodila k filmovému příběhu, a opatřil píseň aktuálnějším romantickým baladickým textem. V říjnu byly práce na filmu ukončeny.

Od J. Císaře si vypůjčím „obsah“ filmu: „Základní dramatickou zápletku filmu tvoří milostný trojúhelník. Bratři Vance a Clint Renoové milují stejnou dívku Cathy. Vance odchází bojovat do občanské války na straně armády Konfederace, zatímco Clint zůstává doma, aby se postaral o rodinný ranč. Když se Vance z války vrátí, zjistí, že si Cathy mezitím vzala jeho bratra.

Ve studiu 20th Century Studios (Los Angeles) zavrhl skladatel Darby jindy obvyklý Presleyho doprovod (Scotty Moore, Bill Black a D. J. Fontana), neboť mu nepřipadal dostatečně důstojný, místo toho jej doprovázel soubor Ken Darby Trio (Vita Mumolo katara, Charles Prescott kontrabas a Red Robinson bicí, Jon Dodson se ujal doprovodného zpěvu). Song je v originální nahrávce instrumentován a aranžován prostě. Vedle Presleyho hlasu je slyšet vlastně jen relativně monotónní doprovod kytary. Zpěv je lehce podpořen hallem. Pro single byl vybrán producentem Steve Sholesem druhý pokus. Těsně před oficiálním zveřejněním prezentoval Elvis Presley song v Ed Sullivan Show, který vidělo 54 miliónů diváků (zazpíval tam čtyři další písně a představil tuto). Singl si objednalo přes 800 000 zákazníků, v obchodech se strhlo hotové šílenství a stalo se tak něco, co není právě obvyklé, skladba totiž získala zlatou desku ještě dříve, než vůbec vyšla.

6. října 1956 vyšla deska Love Me Tender / Any Way You Want Me (That's How I Will Be) pod číslem RCA Records #47-6643 (je Parkerovou zásluhou, že Presleyho přetáhl od předchozí Sun Records k silnější společnosti RCA Records), prodalo se přes milión výlisků, úhrnem pak později přes tři milióny.  Balada zůstala na prvním místě po pět týdnů a vytlačila z něj předchozí Presleyho nahrávku Don’t Be Cruel / Hound Dog. Když přišel song na trh, bylo to ještě před filmovou premiérou, ta se konala až 15. listopadu.

Podle filmového scénáře Presleyho postava na konci filmu zemřela. Poslední smířlivou sloku pak zpívá Elvis „z nebe“ v orchestrálním doprovodu. Teenageři měli touto cestou být upokojeni. Tato sloka se na původní desce neobjeví, teprve později na desce Essential Elvis je také zařazena.

J. Císař píše ve své knize Cesty za hity v kapitole Presley fiktivním autorem. Jak se dočteme i na Wikipedii, z níž mám další informace, byli jako oficiální autoři skladby u společnosti BMI registrování právě Elvis a Vera Matson., ani jeden z nich nebyl autorem skutečným. Kenn Darby, ve 40. letech hudební ředitel u Disneyho, držitel dvou Oscarů (třikrát byl kromě toho nominován), napsal nový text a upravil hudbu, neboť v té době Aura Lee byla v kategorii Public Domain. Mocný Presleyho manager „plukovník“ Parker se postaral o to, aby Darby souhlasil s „cut-in“ (ilegální praxe v uvádění jiných než skutečných autorů). To bylo v té době obvyklé, a jedině tím se dá také vysvětlit, že u BMI je registrováno 51 titulů, jejichž autorem měl být Elvis.

Zbývá zmínit coververze, jichž je požehnaně. Alespoň jména: Connie Francis natočila Love Me Tender nar LP Never on Sunday v říjnu 1961. Další –  Richard Chamberlain (1962), Lettermen (říjen 1962), Pat Boone (září 1963), Platters (srpen 1964), Percy Sledge (1967), Marty Robbins (LP My Woman My Woman My Wife, březen 1970), Merle Haggard (říjen 1977), Linda Ronstadt (září 1978, zajímavá věc, díky nahrávací technice natočila se zpěvákem, který byl již po smrti, pseudoduet), Kenny Rogers (srpen 1989), Tony Bennett (říjen 1994) oder Frank Sinatra (LP Trilogy).

A sem patří ještě „česká“ poznámka. Karel Gott nazpíval píseň, jak zřejmě všichni víme, pod názvem Pár havraních copánků.

https://de.wikipedia.org/wiki/Love_Me_Tender

muzika
originál (remaster.)

https://www.youtube.com/watch?v=Txh5l7cQXa0
ofic. video
https://www.youtube.com/watch?v=2lD711_Xh8s
ve filmu
https://www.youtube.com/watch?v=093GjYcDg-4

Percy Sledge
https://www.youtube.com/watch?v=wn5K-phiBzo

Norah Jones
https://www.youtube.com/watch?v=-gzC29VwE1A

Frank Sinatra
https://www.youtube.com/watch?v=e5THpVUE51w

Sinatra s Elvisem ve swingové orchestrální podobě
https://www.youtube.com/watch?v=1qpM2wSD7BA

Nat King Cole
https://www.youtube.com/watch?v=J9Upig6tveE

Andrea Bocelli
https://www.youtube.com/watch?v=QAJbM54miHE

Zpět