Los del Rio / Macarena
09.12.2018 00:53Los del Rio / Macarena
příběhy slavných songů
„Kdyby k Macareně nevzniklo pár šílených pohybů, byla by to obyčejná píseň – takhle na ni tančil celý svět,“ zní titulek k fotografii na stránce časopisu Instinkt, kde je publikovaný 265. díl Příběhů slavných písní, připravovaných hudebním publicistou Honzou Dědkem. Když jsem kdysi, už si nepamatuju, co to bylo za článek, někdy v osmdesátých letech, četl, že budoucnost populární hudby spočívá hlavně v její orientaci na tanec, říkal jsem si, něco na tom je, zvláště když vlastně vznikl formát videoklipu, jak ho známe dnes, v souvislosti s MTV, zn. vizualizací hudby, respektive vizuální percepcí prostřednictvím tohoto kanálu, s nímž je spojen vytvoření a tvorba specifického formátu videoklipu (odhlédněme od komplikovanějšího pohledu, zahrnujícího třeba to, že jsme tady měli třeba Kdyby tisíc klarinetů). A když poslouchám falešnou intonaci melodie hitu Macarena na originálním klipu, skoro se děsím, jak tohle mohlo prorazit jako jeden z největších „šlágrů“ své doby (to slovo používám i s jistou nevolí, související s hodnocením vnímání této záležitosti jako opravdu „odrhovačky“).
Překvapeni byli asi i autoři Rafael Ruíz Perdigones a Antonio Romero Monge, členové dua Los del Rio, kteří, zděšeni, že sami neumějí pořádně anglicky, úspěch písně komentovali, jak připomíná Honza Dědek, že to byl zázrak, a zásluhou úspěchu byla světice Virgen del Rocio (tuším, že „virgen“ je panna, tedy Panna Maria). Šílenství, které se strhlo, když lidé začali napodobovat pohyby, které mohli vidět na klipu, na němž „dívky různých národností tančí originální svůdný tanec, jehož autorkou byla choreografka Mia Frye. Jak to zkrátka v dějinách populární hudby bývá, startovacím momentem bývají nejrůznější impulsy – ať to je třeba zbylých pár minut v čase nahrávacího studia, okamžitý nápad či místo výplně na albu a já nevím, co ještě myslitelného může být tím, co se ukáže jako klíč k úspěchu.
Vyhledáme-li si, co je „Macarena“, pak odpověď je: ženské jméno ve španělském jazykovém prostoru, odvozené původně od mariánského sanktuária v chrámu Basílica de Macarena v Seville, stejnojmenné čtvrti v tomto městě, obci v kolumbijském Departamento del Meta, národním parku Serrania de la Macarena. Ze Sevilly skutečně také pocházejí oba členové dua Los del Rio, tedy Andaluzané, hudebníci, kteří interpretují flamenco. To je inspirovalo v roce 1993 k písni, která se stala ve Španělsku populární. Důležitým krokem byla ovšem proměna, kterou píseň doznala v rukou producentů Alberta de Yarza a Mika Triay z Miami, kteří vytvořili diskotékový remix s rytmickým tleskáním (které bylo „kompatibilní“, tj. mohlo být součástí tradičního tance a zároveň diskotékového rytmu) a částmi anglického textu. Nu a byl na světě hit, který vyhnal do výšin zmíněný tanec. Autoři tohoto jediného hitu se ovšem věnovali dále španělské tradici a i nadále bydlí ve své vlasti v Dos Hermanas u Sevilly.
———
Zpět