Limburg an der Lahn

Když jedete po hlavním dálničním tahu, tzv. „trojce“, z Čech do Holandska, tak na úseku mezi Frankfurtem nad Mohanem a Kolínem nad Rýnem spatříte po levé straně nepřehlédnutelnou stavbu s několika dominantními věžemi, tyčící se nad okolní městskou zástavbou. Je to pozdně románský limburský dóm. Jméno místa, na kterém bylo kolem roku 500 keltské sídliště (jeho centrum se nacházelo na dnešním Dómovém náměstí), působí v českém jazykovém prostředí zvláštně (u nás máme Nymburk, u jehož jména rovněž cítíme germánské souvislosti), nicméně ani pro Němce není zcela zřejmý jeho původ. Jeden z výkladů odkazuje k Linterskému potoku (Linterer Bach), který nedaleko dómu ústí do řeky Lahn, ještě atraktivnější je snad ale souvislost se slovem „Lindwurm“, označující draka a především pověsti o dracích (vedle ságy o Nibelunzích se můžeme v kulturním zeměpisu poohlédnout třeba do rakouského Klagenfurtu, kde takový jeden pěkný „Lindwurm“ leží na náměstí atd.). Tuto verzi by podporovala skutečnost, že limburský klášter je zasvěcen sv. Jiřímu „Drakobijci“, přesto je tento výklad sice velmi populární, ale nejspíš nepravděpodobný.

Místo v Limburské kotlině, obklopené masívy proslulého Taunusu na straně jedné, Westerwaldu na druhé, dnes v těsném sousedství se zemí Porýní-Falcko (kde bezprostředně souvisí město Diez, zatímco samotný Liburk je v Hesensku) bylo zcela jistě vhodné sídelní místo. V roce 760 zde vzniklo kolem místa, kde stojí dnešní dóm, merovejské opevnění (Merowinger, francký královský rod, panovali nad Franckou říší 263 let), z něhož později byl vybudován hrad Limburk. V roce 910 je listinně doloženo poprvé jméno města „Lintpurc“. Ludvík IV. Dítě, syn Arnulfa a poslední karlovský král Východofrancké říše daroval dvorec Konrádovi Kurzboldovi, aby mohl jím založený klášter sv. Jířího vybavit.

V roce 1150 byl přes řeku Lahn zbudován dřevěný most. Od té doby bylo možné se dostat z Frankfurtu do Kolína (takže týž dopravní námět jako dnes). V dnešní podobě je hrad od začátku 13. století. Na místě starého klášterního kostela byl vybudován Dóm sv. Jiří, v roce 1235 byl vysvěcen. V roce 1289 zničil velký požár velké části limburského vnitřního města, to však bylo vbrzku vybudováno. Jedním z domů, které tenkrát byly postaveny, je Römer 2-4-6, jeden z nejstarších hrázděných domů v Německu.

Město mělo i nadále pohnuté dějiny, například v období Německých selských válek (1525), v roce 1806 připadlo k nově ustavenému Vévodství Nasavskému. 1818 byly postaveny městské hradby, v roce 1827 bylo město povýšeno na katolické biskupství. V roce 1866 připadl Limburk v důsledku Německé války Prusku. Od roku 1862 se stal důležitým dopravním uzlem, vzhledem k budování nových železničních tratí. V létech 1919-1923 se město stalo dokonce „hlavním městem“ a sídlem hlavního soudu Svobodného státu Flaschenhals. Vypadá to jako legrace, ale je to tak. Stát měl 17.363 obyvatel snad ani ne v tuctu vesničkách.

V roce 2010 slavil Limburk 1100. výročí vzniku, byla mimo jiné vydána zvláštní poštovní známka, na níž je motiv z obrazu George Clarksona Stanfielda, anglického malíře 19. století, z roku 1867, na kterém můžeme vidět mosteckou věž, starý most přes řeku Lahn a a Dóm od severozápadu. Obraz se nachází v Rýnském zemském muzeu v Bonnu.

Informace v článku vycházejí ze stránky na německé Wikipedii.
https://de.wikipedia.org/wiki/Limburg_an_der_Lahn

Pozn. Limburg je také jedna z nizozemských provincií, stejně tak ale i belgických, Limburg je i jméno osob (malíři Herman, Jan a Paul). V Čechách je podobné jméno, Lemberk, moje babička znávala před léty v Jičíně jakousi paní Lemberkovou. Ale to už jsme trochu jinde.