Led Zeppelin / You Shoock Me

Led Zeppelin / You Shoock Me
příběh jednoho songu

Ačkoli první album britské kapely Led Zeppelin bylo, jak říká kritika, neobvykle vyzrálé, nebyly všechny písně tracklistu autorského původu. Hned druhá píseň je folková Babe I’m Gonna Leave You od Anne Bredonové, známá především v podání Joan Baez, a třetí v pořadí You Shoock Me rovněž – možná, že lze říci, že dokonce – jakkoli je skupina považována za průlomovou pro hudební vývoj (hard rock a heavy metal) – obrací se k těm nejhlubším zdrojům tradice.

You Shoock Me je totiž blues, které nahrál v roce 1962 chicagský hudebník Muddy Waters. Ten zpívá melodii, kterou unisono s ním hraje na slide kytaru Earl Hooker. Je to jeden z nejznámějších songů Muddy Watterse raných šedesátých let a nahrála jej i celá řada dalších hudebníků z oblasti blues a rocku. U Muddyho Waterse má nahrávka pozoruhodnou historii. Je první ze skladeb, kde zpěvák použil tzv. overdubbing (nahrávka přidaná přes již existující nahrávku) k již existujícímu songu. Tím je „Blue Guitar“, instrumentálka slide kytary, nahraná Earlem Hookerem a jeho kapelou v květnu 1961 jako „rozehřívací kolo“ při nahrávání pro Chief Records. Vznikla nahrávka, dokonce aniž to možná Hooker věděl, k dalším hudebníkům, kteří byli ve studiu, patřil A. C. Reed a Ernest Cotton (tenorsaxofony), Johnny "Big Moose" Walker (varhany, klavír), Ernest Johnson (baskytara) und Bobby Little (bicí). Uvádí se ještě ch Willie Dixon (kontrabas), Lafayette Leake nebo Otis Spann (klavír) a Casey Jones (bicí). Mel London, majitel a producent společnosti, song vydal v roce 1962 v dceřinné značce Age Records pod názvem Blue Guitar a uvedením Hookera jako autora. Singl se stal v Chicagu velice populární a na to, že se jednalo o ryze instrumentální blues, se dobře prodával.

Leonard Chess, majitel a producent společnosti Chess Records, si byl vědom potenciálu a navrhl Londonovi z Chief Records použít Blue Guitar při příšní nahrávce Muddy Waterse. V červnu 1962 došlo k dohodě a Waters nazpíval jednu stopu s textem Willie Dixona a J. B. Lenoira, která byla přidána overdubbingem přes Hookerovu nahrávku z roku 1961. Přes nepřirozenost nápadu to kupodivu fungovalo, což lze připsat tomu, že oba hudebníci měli podobné hudební základy (oba pocházeli z delty Mississippi). Chess vydal tento výsledek s titulem „You Shook Me“.

Dixonův text bývá srovnáván s jinými texty, které psal pro hudebníky chicagského blues, jako Can't Quit You Baby pro Otise Rushe nebo Mad Love pro Muddy Waterse. You Shoock Me pojednává rovněž o komplikacích aféry s ženatým mužem.

 You know you shook me baby, you shook me all night long
 Oh you kept on shakin' me darlin', oh you messed up my happy home

V melodii zpíval Muddy Waters prostě unisono s Hookerovou slide kytarou, což učinilo song nezaměnitelným. Je to dvanáctka, pomalé blues v 12/8 taktu a D dur.  Ačkoli se nedostal do mezinárodních žebříčků, byl dost úspěšný na to, že Chess chtěl tento způsob nahrávky zopakovat. Na podzim roku 1962 se tak stalo se třemi dalšími Hookerovými instrumentálkami, patřila k nim skladba You Need Love, rovněž úspěšná.

V roce 1963 vydala společnost Pye Rocords tyto společné songy na EP. Tuto desku si oblíbili tehdejší teenageři Jimmy Page a Jeff Beck. Manažer a producent Giogio Gomelsky tvrdí, že uspořádal setkání, na němž Dixon (spolu s Howlin´ Wolfem a Sonny Boy Williamsonem) předvedli neuveřejněné nahrávky několika songů, včetně You Shoock Me, několika dalším hudebníkům, Ericu Claptonovi, Jimmy Pageovi, Brianu Jonesovi, Johnu Mayallovi a jiným. Dixon si vzpomíná, že tenkrát vydal řadu nahrávek, které potom převzali Yardbirds a Rolling Stones.

Jeff Beck nahrál You Shoock Me se svou první sestavou během session pro album Truth v květnu 1968. Beckovo hardrockové aranžmá bylo dialogem Beckovy kytary a hlasu Roda Stewarda při živých vystoupeních jedním z vrcholů večera. Beck používal různé „šlapky“ (fuzz-box, tj. přebuzení, overdrive nebo wah-wah-pedál, tomu se říkalo pro charakteristický zvuk „kvákadlo“). Celé to končí zpětnou vazbou (feedback) kytarového zesilovače. Na nahrávku pak přidal studiový hudebník John Paul Jones (který hraje také na některých skladbách Yardbirds baskytaru) varhanní part, který slyšíme také na pozdější verzi Led Zeppelin. Ačkoli Columbia rozšiřovala „ukázkovou nahrávku“ na desce s 45 otáčkami (LP měly 78 ot.), nikdy ji nevydala pro veřejnost jako singl.

U Led Zeppelin nalezneme You Shoock Me na prvním eponymním albu skupiny z roku 1969 (na třetím místě v setlistu), byla popisována jako post-psychedelická bluesrocková skladba se zdravou dávkou teatrálního zpěvu Roberta Planta a kytarovými ohňostroji  Jimmyho Page. Svou délkou 6:28 je podstatně delší než Watersova nebo Beckova nahrávka. Stejně jako u předchozích se jedná o bluesovou dvanáctku, ale v podstatně pomalejším tempu. Ve zpěvních částech na začátku a na konci přebírá Page Hookerovu slide-kytarovou melodii a doplňuje ji velkolepou řadou kytarových efektů, aby se přizpůsobil Plantovu zpěvu. Ten začíná slovy textu Willie Dixona, vkládá ale také další, Stones in My Passway bluesmena Roberta Johnsona I have a bird that whistles and I have birds that sings (mám ptáka, který píská a mám ptáky, kteří zpívají). Instrumentální část sestává ze třech dvanáctitaktových oddílů, v nichž hrají sóla John Paul Jones (varhany), Robert Plant (foukací harmonika) und Jimmy Page (kytara). Doprovod je popisován jako velmi silný, neboť John Bonham omezuje úder do činelu pouze na jeden v taktu a hi-hat hraje unisono s kopákem.

Jones nahrál svůj part jednou na varhany a jednou na elektrické piano. Page použil ke konci svou nahrávací techniku „zpětného echa“ pro kytaru a zpěv. To je dosaženo tak, že se pásek otočí a echo se nahraje na zvláštní stopu. Pak se pásek znovu otočí a echo předchází zvuku. Page tuto metodu vytvořil, když v roce 1967 natáčel singl „Ten Little Indians“ s Yardbirds.

Led Zeppelin uváděli skladbu během svých koncertních šňůr až do roku 1969, později už jen příležitostně, neboť skupina začala na živých vystoupeních zařazovat stále více materiálu z nového alba. Dvě verze z let 1969 a 1971 jsou uvedeny na albu BBC Session. Led Zeppelin DVD z roku 1970 obsahuje provedení z Royal Albert Hall. Jimmy Page skladbu uvedl také na koncertech se skupinou The Black Crowes, toto provedení nalezneme na dvojalbu Live at the Greek , tj. v divadle Greek v Los Angeles.

Protože verze Led Zeppelin byla uveřejněna devět měsíců po té Beckově, a obě verze vykazovaly řadu odobností, byli Led Zeppelin obviněni, že ukradli Beckův nápad. Page to přisuzoval náhodě, neboť Beck a on měli podobné pozadí a vkus a zapíral, že Beckovu verzi slyšel. V roce 1977 prohlásil: „To byl druh hudby, kterou hrály obě kapely. Někdo mi dokonce říkal, že on to nahrál později než Led Zeppelin své první album. ... Neměl jsem prostě tušení, že on to také nahrál.“ Nicméně Beck potvrdil v roce 1976, že Page doprovázel Petera Granta na různých koncertech Jeff Beck Group, když hráli poprvé v Americe. Podobně se v osmdesátých letech vyjádřil v rádiu i Rod Steward. Protože jde vždycky o velké peníze, jsou i tyhle věci v historii muziky. Já sám si nicméně s radostí pustím obojí, byť tu zeppelinovská verzi mám pod kůží víc.

You Shoock Me
https://de.wikipedia.org/wiki/You_Shook_Me (zdroj pro překlad)

Blue Guitar
Earl Hooker
https://www.youtube.com/watch?v=rky4KKq3aug

You Shoock Me
Muddy Waters
https://www.youtube.com/watch?v=SgAPHNgHJdw
https://www.youtube.com/watch?v=tos7H1ZcSy4 (lepší)
Jeff Beck
https://www.youtube.com/watch?v=0b-no05V2Jo
Led Zeppelin
https://www.youtube.com/watch?v=vTdSCsP7gOE
https://www.youtube.com/watch?v=93hQiVua-28 (live)