Láska v čase aplikací

Láska v čase aplikací
téma časopisu Instinkt

Vstoupíme-li do prostoru internetu, vyskočí na nás čas od času nějaká "seznamka". Tento fenomén zřejmě patří k médiím, objevuje se, i když nepříliš často, u televize (na Óčku v řádku pod hudebními prezentacemi), především pak v tiskových médiích, kde inzeráty "on hledá ji", "ona hledá jeho" - dříve "nabídky k sňatku" -  bývaly součástí inzerce zvláště v bulváru, ale nejen tam. Vzpomínám třeba na seznamku, která byla jednou z rubrik Mladého světa, a bylo to tak jistě i v předválečném tisku, svým způsobem jakožto jakýsi pendant jiným zprávám ve společenské rubrice, oznamujícím svatby, úmrtí či narození dětí, či jako její součást. V každém případě v novinách mohla mít pouze jednoduchou základní textovou podobu, popřípadě doplněnou jednoduchou fotkou.

Jsou zřejmé dvě věci. Za prvé se podoba seznamky mění právě s technologickými možnostmi médií, za druhé pak je součástí určité podoby sociálního světa té doby.

Článek v Instinktu ve zvláštním boxu charakterizuje jednotlivé internetové seznamky, jako nejpoužívanější uvádí OkCupid.com, eDarling.com, Match.com, Plenty of Fish, Tinder - Gotinder.com, tedy jak mezinárodní, tak české, v nichž je výrazné Štěstí.cz, v němž participuje 100 000 lidí, mezi něž je možné se zařadit poplatkem 89 korun za vstup do databáze. Vysvětluje se povaha formátu, který je podstatně "dál" než někdejší inzerát v novinách, u nějž ten, který jej zadal, čeká na odpověď dopisem. U některých seznamek jsou hlasování, u jiných filtry, které na základě vyplněných podrobných formulářů vytipovávají vhodné protějšky. Nemá smysl opakovat informace z článku, podstatou, která mě zajímá, je skutečnost, že celý proces seznamování je sofistikovanější, a druhou věcí je velká možnost volby, při níž záleží při vyhledávání partnerů na řadě okolností ovlivňujících, pro kterou seznamku se ten či onen rozhodne. V široké paletě najdeme hledání sexu na jednu noc i zájem o dlouhodobé soužití, různé orientace a specifikace požadavků, možná sem patří i oblast koníčků, tzn. i snaha stát se součástí určitých zájmových společenství, obojí se může prostupovat, k tomu připočtěme i věkové kategorie od teenagerů po seniory...

K něčemu z řečeného se ještě vrátíme, ještě jsem chtěl poznamenat, že důležité pro seznamování je i to, že "seznamky" jsou jen jednou z možností. Už jen v průřezu dnešními možnostmi komunikace si můžeme uvědomit onu šíři, k níž patří mobilní telefon a další formy komunikace přes počítač, e-mailový dopis a - hodně výrazná věc - sociální sítě. To vše vytváří jakýsi nový konglomerát komunikací, který nemá při srovnání s minulostí obdoby. "A bude hůř," jak říká jeden kolega a kamarád.

Možná je nicméně zajímavé si připomenout - vedle zmíněného současnému průřezu možnostmi komunikace - i její dřívější podoby. Vedle primárního, "fyzického" kontaktu, odehrávajícího se "zde a nyní", v němž se tedy "nepřenáší" ani čas (jako v dopisech) ani místo (jako v telefonu), představovaly další možnosti komunikace další svět, který vždy lákal jakousi novotou a dobrodružstvím, možná i proto máme dnes pocit, že - strženi do chatování na facebooku či do kontaktů v telefonní síti - je právě tento "prostor přenosů" tím "pravým" světem (srovnej onu myšlenku Matrixu), který vede k naplnění.

Bez ohledu na toto rozlišení (aspekt) mají své kouzlo i někdejší podoby komunikace/seznamování, třeba telefony v prvorepublikových kavárnách, které ulehčovaly zájemcům kontakt a zároveň představovaly příjemnou formu zábavy (pán nemusel s úklonou přijít k druhému stolku, stačilo vytočit příslušné číslo), a posuneme-li se ještě o několik desetiletí do historie, pak zmíníme korza na vyhrazených místech, kdy v neděli mladé dámy v doprovodu matek odpovídaly úsměvem na úklony důstojníků v uniformách, řinčících šavlemi. A ještě dále do minulého století můžeme zaskočit v představách vlasteneckých bálů, spojených se společenským akcentem na národní ideály.

Již ze zmíněných příkladů, ale vlastně i z naší aktuální zkušenosti, je zřejmé, že podoby seznamování velmi úzce souvisí s těmi nejširšími vzorci stratifikace společnosti, životním stylem atd.  Jiná bude rustikální tancovačka na vesnici s dechovkou a tombolou (dnes už také vymírající podoba, ještě před několika desetiletími zcela běžná), jiný VIP večírek někde na zámku, další třeba v nějakém zájmovém sdružení, divadelním souboru či sportovním oddíle. A pak mi na mysli také občas tane jeden obraz – dvou nudících se patnáctiletých dívek na schodu autobusové zastávky  v jedné odlehlé vesnici, tedy zobecněno - oné podoby samoty, která patří k tomuto na druhé straně přehlcenému světu.

Když teď zběžně přehlížím napsané, vidím, že mi "pod monitorem" zůstala jedna adresa, kterou jsem opsal z Instinktu. Její název je symptomatický - Jiskření.cz.