Kittel, Jan Josef Antonín Eleazar Kittel a Kittelův dům v Pěnčíně

Trochu podivný název, hned vysvětlím. Při jakési příležitosti jsme dostali od bratra mé ženy, fajnšmekra, který vyhledává vše originální, kvalitní a chutné, lahev „syrobu“ na lahvi s vinětou označenou produkt jako „Kitl“. Pravopis slova syrob byla kdysi „češtinářským“ tématem, pokud si vzpomínám, tato ortografie byla vyhrazena pro řepný sirob, tedy šťávu vyvařenou z cukrové řepy, zatímco „sirup“ je záležitost jakékoli ovocné šťávy. Pravopis „syrup“, platný do pravopisné reformy v roce 1957, se změnil, dnes na internetu najdete jen „sirup“, ale také „sirob“. Výjimku činí výrobek firmy, který jsme dostali, zřejmě právě jakožto hold kvalitní řemeslné tradici.

Musím říci, že šťáva to je opravdu lahodná, i když s řepou nejspíš nemá mnoho společného (maximálně onen řepný cukr, který tam bude přítomný), jak nakonec svědčí i jednotlivé chutě, Černý rybíz, Bezový, Višňový, Mátový, Grapefruit, Malinový, Zázvorový a další, víc mě nicméně překvapuje, že firma založená v roce 2005 nezachovala psaní jména, které se stalo jejím základem, totiž Kittel. Možná je v tom nějaký právnický háček, to si dovedu představit, nicméně do názvu tohoto příspěvku jsem uvedl ono původní znění. Jedná se o léčitele, jehož jméno je v názvu uvedeno v plném znění, a nepřišel bych na to, kdybych náhodou nenarazil na informaci, že v domě v Pěnčíně, v němž bydlel, vzniklo jeho muzeum.

Takže to máme všechno pohromadě. „Vezmi čistý olivový olej, síru, přírodní žlutý vosk, terpentýnovou silici a kafr. Pomalu to rozpusť v pocínovaném kotlíku důkladně promíchej. V tekutém stavu vlij do předcem připravených látkových váčků a ve studené vodě nech zchladnout.“ To je recept na tzv. „zámečnickou mast“, rodinné stříbro léčitelského rodu Kittelů. Pěnčín se nachází na Jablonecku, resp. „nad Jabloncem“, cesta z Jičína k němu vede přes Železný Brod a buď úzkou odbočkou vlevo hned za městem v kopci nahoru, nebo „lepší“ o něco málo kilometrů dál. Když si dáte do současných Google.maps Pěnčín vyhledat, na fotce vedle se ukáže ona krásná kamenná rozhledna Černá Studnice, která je vidět zezdola z města, ale i z návrší od Pěnčína (jsou takové nádherné stavby dvě, ta druhá je Štěpánka).

Roubenému stavení, o které se jedná, se říká „Burk“ (německý původ Burg, tedy „hrad“, je zřejmé), minulých šestnáct let byl opravován, léčitel Kittel (1704–1783), nazývaný také Faust Jizerských hor, jej postavil pro svou rodinu, ale také coby sanatorium a lékárnu. Noviny informují, že je zde možné projít celý prostor od sklepení, kde je expozice o vodoléčbě, z níž vycházel (zřejmě podobně jako Priessnitz v Jeseníku či bavorský kněz Sebastian Kneipp (o Kneipově chodníku jsem kdysi psal na těchto stránkách), velkou část věnuje muzeum vzácným léčivým bylinám, které Kittel pěstoval v dnes už nedochovaných sklenících. Na Wikipedii se dočteme, že Kittelovo muzeum bylo v Pěnčíně otevřeno na jiném místě už v roce 2010, nyní bude zpřístupněno v původním Kittelově domě. Podrobnější popis domu, ale i celého areálu (zahrnující např. i kostel sv. Josefa) najdeme na stránkách www.pencin-zittau.eu (viz).

https://www.kitl.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kitl_(firma)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Josef_Anton%C3%ADn_Eleazar_Kittel

https://www.regionalnipotravina.cz/ocenene-regionalni-potraviny/kralovehradecky-kraj/repny-sirob/

https://www.pencin-zittau.eu/

https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kittelovsko---misto-tajuplnych-legend.aspx
https://www.severnicechy.info/dr-cs/4970-areal-kostela-sv-josefa-v-krasne-kitteluv-areal.html

https://jan-k-celis.webnode.cz/news/kneippuv-chodnik/