Karel Franta / Vernisáž výstavy
31.07.2017 12:22Karel Franta / Vernisáž výstavy
Městské muzeum a galerie / Neděle 23. 7. v 10.00
Lomnické kulturní léto 2017
„Jen rrračte vstoupit, nerrračte se bát!
Dneska se v pekle neláteří
Belzebub bude vás mít rád
Dnes je Den otevřených dveří.“
Shodli jsme se potom všichni, že ty obrázky odněkud známe, ať už to byli veselí čerti, jejich muzicírování, ať už to je nějaká velká roura, basa nebo harmonika, jako by přímo vystupovalo ze stránek knížky, protože když čert zaduje, tak to musí být to chvění vzduchu přímo cítit a struna se po zatažení smyčce ještě chvěje, nebo dovádějící zvířata v neuvěřitelných kombinacích a kotrmelcích, vlastně taky tak trochu čerti, jak jim ta čertovina kouká z očí, nebo že by to bylo naopak a rarach byl vlastně taky takové domácí zvíře? A že je známe nejen z nejrůznějších knížek, jako třeba ta Čtvrtkova Jak čert hledal díru do pekla nebo Malovaná muzika, Od housliček po buben, Veselé noty, ale také třeba z učebnic hudební výchovy či dětských časopisů. Já jsem si kdysi představoval nějaký Frantův obrázek do programu kapely Fidle, když jsme dělali Čertovské písničky, nevím už, proč k tomu nakonec nedošlo.
Těšil jsem se tedy velice a v programu Lomnického léta jsem měl vernisáž Karla Franty zaškrtnutu silnou červenou tužkou (obrazně řečeno, program jsem měl zatím ještě jen na monitoru, vidíte, jak už jen to výtvarné téma svádí hovořit v metaforách). Byl to tedy pro mne šok, když pár dní před festivalem se z televizní obrazovky dozvídám, že Karel Franta zemřel. To snad je mámení (z představy cesty do Lomnice) či nějaký hloupý vtip, a nevím zda vůbec mám zveřejňovat, co se mi honilo hlavou – když jsem jel vlastně jen před pár týdny do Litomyšle, bylo to tři dny poté, co mohli návštěvníci uctít památku Olbrama Zoubka, který byl s Litomyšlí úzce spjat, žil tam a tvořil (jeho plastiky v Klášterní zahradě nemůže návštěvník města minout), v expozici jeho díla na zámku, které se stalo pietním místem (to bylo 23. června, sochař zemřel 15. června, my jsme přijeli 26. června). A teď mám jet do Lomnice, vernisáž je v neděli 23. července.
Ještě ostřeji jsem si celý kontext uvědomil, když ředitel Městského muzea a galerie Jan Drahoňovský ve svém úvodním slovu řekl, jak byl poctěn tím, že mohl minulé úterý, když vybírali exponáty pro výstavu, navštívit Frantův ateliér. A ve středu Karel Franta zemřel. Na podlaze místa konání vernisáže (nahoře, před Šlechtovým pokojem) byla umístěna velká Frantova fotografie, před ní zapálena přehršel svíček. Ve vlastně jediné řadě židlí usadil František Novotný vdovu po malíři, vedle ní si pak při vernisáži sedla její vnučka, odhadoval jsem (a dotazem jsem si upřesnil), že mezi ostatními byly dvě dcery a ještě druhá vnučka, s partnery.
František Novotný (setkal jsem se s ním vloni na Šrámkově Sobotce v souvislosti s pořadem jeho a Luďka Munzara) výstavu zahájil řečí plnou poetických obrazů (jak říkám, Frantova tvorba k tomu přímo vybízí, ale Novotný, který s Frantou vydal své tři sbírky je také autorem knížky Čertoviny, z níž jsem použil na začátku tohoto textu několik veršů jako moto, má také básnickou žílu). Hovořil o přátelství s výtvarníkem, o setkání s ním, o charakteru Frantových čertů a belzebubů a o kontextu Frantovy tvorby v české výtvarné kultuře. Nepamatuju si všechna jména, která Novotný uvedl, ale určitě tam byl Mikoláš Aleš, Josef Lada, Jiří Trnka, Helena Zmatlíková, a když jen trochu projdete příslušné materiály, zjistíte, že každé z těchto jmen lze ve Frantově biografii i konkrétně doložit.
O hudební složku vernisáže se postarala jako obvykle rodina Jaroslava Krčka, tedy kromě něho samého a violisty Miljo Mileva, kerý večer vystupoval v pořadu Hudba z horní paluby Titanicu se Scott Joplin´s Ragtime String Quartetem) ještě jeho žena Gabriela a dcera Magdaléna, která tentokrát měla sebou violinofon. Kdo by nevěděl, co tento hudební nástroj, spočívající ve spojení houslí a „plechové roury“ (trochu mi to připomíná také gramofon, ale tam není plechová), označovaný také jako Strohovy či rezofonické housle je, ať nahlédne do nějaké galerie Havelkových Melody Makers. Také Ondřej Havelka prý na Jaroslavu Krčkovi loudil, aby mu nástroj vyrobený Vladimírem Dufkem ve Štikově, prodal. Takovéhle věci se samozřejmě neprodávají, poznamenal skladatel, multiinstrumentalista a zpěvák a zároveň tvůrce celého festivalu, který na Frantově vernisáži vystoupil opravdu s několika nástroji, zazpíval a okomentoval charakter hudby, kterou hráli jako „orchestrion“, který se hodí k tomu, co je vidět na výstavě. Gabriela pak prý (to jsem nevěděl) vyřezala hlavu harfy, na kterou hrála, a svému muži pak řekla, „dodělej mi k tomu harfu“.
Na výstavě ovšem nebyly jen ony „obrázky“, jak shora řečeno (to vůbec nebylo míněno jako zlehčující), byť Karel Franta začínal v časopisech jako Pionýr, Sluníčko, Čtyřlístek nebo Ohníček a ilustrace byly profesním východiskem jeho tvorby. Diváci si nicméně mohli udělat obrázek o tom, kolik knih Karel Franta ilustroval (dnes už je z těch, které byly vystaveny, v obchodech nedostupná), výtvarná tvorba byla zastoupena v plné šíři od knižních ilustrací přes kresby, grafiky až po obrazy. Nebudu zde vypisovat všechna jména autorů, s nimiž Karel Franta spolupracoval, místa, kde vystavoval či významná ocenění, jichž dosáhl. Stručnou informaci najdeme (kromě dvoustrany a ještě jedné stránky o autorovi v katalogu LKL) v pozvánce na výstavu od Andrey Zikmundové z lomnického muzea, další z pera novinářů, případně výtvarných historiků.
Na tomto místě chci akcentovat jen tu atmosféru nedělního dopoledne, která byla nezaměnitelná. 21. výstava drahých kamenů a minerálů v přízemí, kolem níž jsme z muzea vycházeli, jí v odlesku svých exponátů dodala cosi krystalického.
Odkazy
https://www.komiks.cz/clanek.php?id=1152
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/ve-veku-89-let-zemrel-vytvarnik-karel-franta-20170720.html
o výstavě na stránkách města Lomnice nad Popelkou a Městského muzea
https://www.lomnicenadpopelkou.cz/vystava-ilustratora-karla-franty/d-11623
https://www.muzeumlomnice.cz/2017/07/malir-a-ilustrator-karel-franta/
violinofon
https://vltava.rozhlas.cz/violinofon-ceska-hudebni-rarita-5100519
Pzn. Přestože se tematicky jedná o výtvarné umění, zařadil jsem příspěvek vedle těch hudebních v rámci festivalu Lomnické kulturní léto.
———
Zpět