Johann Sebastian Bach / Braniborské koncerty

14.04.2013 17:12

Johann Sebastian Bach / Braniborské koncerty
hudební skvosty minulosti / dílo J. S. Bacha

Je pro mě milým potěšením, že „Six Concerts avec plusieurs instruments“, jak zní originální název jednoho z kompletů německého barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha, je podrobně popsán i na české Wikipedii (ostatně jsem to mohl očekávat), a je tedy jen otázkou výběru nahrávek, na které stojí za to upozornit (v odkazech pod úvodním textem je vypíchnuta kompletní nahrávka Braniborských koncertů souborem Musica florea). Dovolím si v úvodu jen jedinou drobnou poznámku, tak trochu anekdotickou. Braniborské koncerty by možná nevznikly, kdyby v  Köthenu v německém Anhaltsku, tenkrát ještě Cöthenu, „hlavním městě“ homeopatie, měl Bach k dispozici svůj nejdůležitější nástroj, totiž varhany (samozřejmě může někdo namítnout, že některé části už vznikaly předtím v Lipsku, kde varhany měl). Přesto tu máme šest skladeb, z nichž každá jako by byla převedením bohaté varhanní registrace do orchestru, dokonce pokaždé v jiném obsazení (to je právě znakem varhanní hudby), což v dnešní době, kdy je každý hudebník „placen“ na celý večer, působí neobvykle (zvláště vzhledem k tomu, že každý „koncert“ netrvá, jak jsme zvyklí u romantických skladeb, půl hodiny, ale jen pár minut). Takto ještě vynikne Bachova genialita.

Přehledné informace o Braniborských koncertech https://cs.wikipedia.org/wiki/Braniborsk%C3%A9_koncerty
https://www.bontonland.cz/bach-j-s-braniborske-koncerty-c-1-6-kompletni/
https://www.rozhlas.cz/mozaika/hudba/_zprava/367758
https://www.discogs.com/Johann-Sebastian-Bach-Braniborsk%C3%A9-Koncerty/release/2894685
https://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Johann-Sebastian-Bach-Braniborske-koncerty-c-16-BWV-10461051~22~listopad~2011/
https://www.supraphonline.cz/album/2419-bach-braniborske-koncerty-suity-pro-orchestr
https://www.discogs.com/Johann-Sebastian-Bach-Braniborsk%C3%A9-Koncerty/release/2894685
https://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Johann-Sebastian-Bach-Brandenburgische-Konzerte-KaffeeKantate~19~kveten~2011/

Braniborský koncert č. 1 F dur, BWV 1046
Zajímavou zvláštností orchestrace prvního Braniborského koncertu je smyčcový nástroj violon, což je nejhlubší nástroj gambové sady (k níž patří např. viola da gamba), který ale míval i podobu houslového těla, případně s prvky „esíček“. V historii se užívaly různé názvy, např. bas de violon, bass viol de braccio, violone da brazzo aj. Nástroj používal Bach právě jako nejhlubší smyčcový nástroj v Köthenu a v Lipsku. Dokonce jsou tři různé typy podle rozsahu, nejhlubší z nich Bach nazýval violone grosso, a v Braniborských koncertech se vyskytují všechny tři.
Dalším nástrojem, který je specifický právě pro tuto (první) skladbu, je violino piccolo, označovaný také jako „Diskantgeige“, „Quartgeige“ nebo „Violino alla francese“. Tyto housle jsou laděné o tercii nebo o kvartu výš než běžné housle (podobně má Bach a celé baroko také takto „vysokou“ trubku), a ve skladbě jsou uváděny jako sólový nástroj. Samozřejmě jsou (to už jdeme do detailů) dobové partitury, v nichž jsou namísto těchto „malých houslí“ použity housle se v té době už standardní menzurou.
Všimneme si už jen, že tento první koncert je na Bachovy poměry neobvykle velkolepě obsazený.
Jednotlivé věty:
  * bez označení (Allegro) ¢ F Dur
  * Adagio 3/4 d moll
  * Allegro 6/8 F-Dur
  * Menuetto – Trio I – Menuetto – Polacca – Menuetto – Trio II – Menuetto F-Dur

Braniborský koncert č. 2 F dur, BWV 1047
Nejen, že v tomto jediném čísle je použita trubka, dokonce sólová, ale navíc je to v tónině F Dur, což je u Bacha velice neobvyklé. Proti smyčcovému orchestru jsou zde postaveny čtyři vysoké nástroje (ještě hoboj, zobcová flétna, sólové housle, což působí jasný zvuk ansámblu.
Jednotlivé věty:
  * bez označení ¢ F-Dur
  * Andante 3/4 d-Moll
  * Allegro assai 2/4 F-Dur

Braniborský koncert č. 3 G dur, BWV 1048
Jedna z šesti skladeb, které jsou pouze pro smyčce, a to „po třech“ (housle, viola, violoncello), pak ještě violon a continuo (cembalo). Odborné bádání dává skladbu do souvislosti s koncertem pro troje housle BWV 1064, podle starobylého způsobu psaní předznamenání se dá předpokládat, že vznikla v roce 1714. Zajímavé je mimo jiné právě napětí tří houslí proti třem violám v první větě či podobné zacházení s těmito hlasy ve stylizovaném tanci gigue s imitacemi, charakteristickými pro Bacha.
Jednotlivé věty:
  * bez označení  ¢ G Dur
  * Adagio e moll
  * Allegro 12/8 G Dur

Braniborský koncert č. 4 G dur, BWV 1049
Řada momentů, mj. vysoce rozvinutá práce s motivy ve všech třech větách či uzavřenost celku bez jakýchkoli nedotažených švů byl spolu s druhým Braniborským koncertem napsán jako poslední, tj. v roce 1720. Přesné datování je u těchto skladeb problematické, protože u mnohých z nich není zachována „kompoziční partitura“ a mohou být dochovány buď „darovací partitury“ nebo i jen opisy.
Jednotlivé věty:
  * Allegro 3/8 G Dur
  * Andante 3/4 e moll
  * Presto ¢ G Dur

Braniborský koncert č. 5 D dur, BWV 1050
V zachované rané verzi (BWV 1050a) je vypsané nedoprovázené sólo cembala (Solo senza stromenti) dlouhé pouze 18 taktů. Part byl jistě napsán pro jednomanuálové cembalo s malým rozsahem, tedy před zimou 1718/1719, než si Bach přivezl z Berlína nové velké cembalo. Pro něj pak mohla být napsána rozměrná kadence. V rané verzi nebyl také part violoncella. Je možné se proto domnívat, že skladba vznikla pro plánované Bachovo setkání s Louisem Marchandem, francouzským cembalistou, varhaníkem a skladatelem, v Drážďanech v září 1717. Setkání se konalo v bytě Bachova přítele, houslisty Jeana-Baptista Volumiera. Účastnit se měla celá řada dalších hudebníků, např. flétnové sólo mohl hrát Pierre-Gabriel Buffardin, francouzský virtuóz na flétnu. Z celkového poslechu či partitury je zřejmé, že jednotlivé nástroje se uplatňují sólisticky velmi rovnoměrně.
Jednotlivé věty:
  * Allegro ¢ D Dur
  * Affetuoso c h moll
  * Allegro 2/4 D Dur

Braniborský koncert č. 6 B dur, BWV 1051
V tomto koncertu jsou sólové dvě violy a violoncello, jako tutti je určena neobvyklá skupina ze dvou gamb, violonu a kontinua. Existuje dokonce domněnka, že jestliže obě gamby tvoří jen nepodstatné „vyplňovací“ hlasy a v prostřední větě mlčí, mohly být doplněny později. Originální partituru totiž nemáme. Jiná varianta počítá s tím, že se původně mohlo jednat o triosonátu s použitím dvou viol a kontinua, není však nijak podpořena pramenným materiálem.  Další domněnka je, že vzhledem k použitému instrumentáriu by se mohlo jednat o nejstarší dílo z celé sbírky. A další možný dohad, který vyslovil jeden z odborníků, že Leopold von Anhalt-Köthen, Bachův chlebodárce, který hrál na violu, se chtěl na provozování skladby podílet. Z jeho pozůstalosti je ovšem zřejmé, že byl spíše houslista a cembalista, a navíc onen part je příliš nevýznamný, než aby se mohl nabízet knížeti. V tomto případě se jedná o „altovou gambu“, která se nesmí zaměňovat s basovou gambou, na niž byla hra v v osmnáctém století módou v aristokratických kruzích.
V první větě je zajímavý zcela neobvyklý ritornell tutti, spočívající v kánonu obou viol. Je možné jej přirovnat ke třetí, závěrečné větě koncertu pro dvoje housle. Je to samozřejmě něco, co je zcela běžné například u italských skladatelů. Ostatní nástroje podpurují pulsujícím osminovými notami. Ve druhé větě je zase zajímavý part violoncella. Zatímco bas a kontinuo běží v půlkách, violoncello zdobí tutéž linii v dvojnásobném tempu, tedy ve čtvrtkách, takže místy vznikají pozoruhodné disonance. Ve zřetelně dvojdílné větě je první částí passacaglia, členěná z jedenáctitaktového basového tématu, nad nímž violy rozvíjejí čtyřtaktové téma, které se potom proplétá jako u fugy a směřuje ke konci. V druhé části pak začíná cemballo tématem, které se pak třikrát v různých polohách opakuje, teprve ale potřetí kompletně. V závěru je kadence violoncella. Třetí věta, veselá gigue, v kontrastu k větě první, nechá běžet v synkopovaných violách téma stále dopředu.
Jednotlivé věty:
  * bez označení ¢ B Dur
  * Adagio ma non tanto   3/2 Es Dur – g moll
  * Allegro 12/8 B Dur

Bylo by možné pokračovat v zevrubnějších popisech jednotlivých částí, ale ponechme příspěvek v snesitelném rozsahu, který by už striktně vědecký přístup neumožňoval.
 

Muzika
Braniborské koncerty 1 – 6, BWV 1046 – BWV 1051

https://www.youtube.com/watch?v=uKOzcuWRW2o
I Barocchisti / Diego Fasolis
o tomto souboru:

https://www.artistsmanagement.com/period_instruments/i_barocchisti-e.htm
https://www.bach-cantatas.com/Bio/Fasolis-Diego.htm
https://digilander.libero.it/varesemusica/Fasolis.htm

Braniborské koncerty 1 – 6, BWV 1046 – BWV 1051
https://www.youtube.com/watch?v=7Mf0YLjClI4 (1/10)
ostatní části je třeba dohledat vpravo v nabídce, bezproblematicky se objeví
Mozarto Orchestra, Claudio Abbado

Braniborské koncerty 1 – 6, BWV 1046 – BWV 1051
https://www.youtube.com/watch?v=uw2dlZ8V4-0
Freiburger Barockorchester, Gottfried von der Goltz
Video rovněž kompletní nahrávky všech šesti koncertů je provázeno originálním prostředím zámku v Köthenu.

Zpět