Jaroslav Šonský a Gesine Tiefuhr v Jičíně

Jaroslav Šonský a Gesine Tiefuhr v Jičíně
Porotní sál jičínského zámku, 24. dubna 2019

Jaroslav Šonský – přední český houslový virtuos, který žil v Lomnici nad Popelkou a od r. 1975 žije ve Švédsku. Studoval u Alexandra Plocka na pražské HAMU, absolvoval mistrovské kurzy mj. u Semjona Snitkovského a Menahema Presslera, později sám vyučoval na mistrovských kurzech v Kanadě, USA, Brazílii i v Evropě. Řadu let působil v klavírním triu (EPOS TRIO – BERLIN). Jako sólista a komorní hráč koncertoval ve více než dvaceti zemích světa, i při velmi prestižních událostech – pro švédského krále nebo při poslední zahraniční návštěvě prezidenta Václava Havla v Německu. Profiluje se též jako hudební manažer, inicioval řadu mezinárodních projektů, které reprezentovaly českou hudbu a kulturu ve světě. V roce 2012 v Praze založil smyčcový ansámbl Martinů Strings Prague, s nímž se věnuje dramaturgicky objevnému repertoáru.

Gesine Tiefuhr pochází z Hannoveru. Studovala klavír u prof. Bernarda Eberta na Vysoké škole hudební, kde současně ukončila studia ve hře na varhany a cembalo. Ve studiích klavírní hry pokračovala dále u Yara Bernette v Hamburku a později u Hanse Leygrafa a Leonory Josiović z Moskvy. Důležitou složkou její hudební činnosti byla již záhy i komorní hudba a doprovázení pěvců. Koncertovala s různými hudebními partnery ve většině evropských zemí, ve Střední a Jižní Americe a podílela se na mnoha rozhlasových a gramofonových nahrávkách.

Duo se představí v ambiciózním programu ze skladeb světových mistrů, jako jsou A. Vivaldi, L. V. Beethoven, E. Grieg a T. Vitali.

To je, kromě poslední (v originále ovšem první) věty, česká podoba textu, kterou najdeme na v programu jičínského koncertu i na stránkách českého houslisty, jenž se, jak to říkal skladatel Jaroslav Krček o jiné osobnosti „lomnického hudebního nebe“, zpěvačce Janě Stehrové, po dlouhých letech, strávených v cizině, zase tak trochu vrací domů. Hovořil jsem s ním o tom na jeho koncertě v Lomnici nad Popelkou, kam přivezl smyčcový soubor, o němž se v textu rovněž hovoří. Jaroslav Šonský má nyní zázemí v Praze, kde žije i jeho syn, Martinů Strings Praque zkouší v nádherném prostoru barokního refektáře dominikánského kláštera sv. Jiljí, a když nahlédneme do jeho koncertního kalendáře, zjistíme, že jeho vystoupení v Čechách mají převážně právě tyto dvě základní podoby, jednou jsou pořady s Martinů Strings Prague, druhou v duu s klavírem, buď s francouzskou klavíristkou Sylvaine Wiart nebo s německou cembalistkou a klavíristkou Gesine Tiefuhr. Ten v Porotním sále jičínského zámku 24. dubna 2019 byl s klavírem.

Vlákno příběhu spolupráce Jaroslava Šonského s Gesine Tiefuhr rozpleteme, když se podíváme na historii v úvodním textu rovněž zmíněného souboru Epos-Trio Berlin. V něm působili Šonský a Tiefuhr s jejím manželem, violoncellistou Janem Diesselhorstem, významnou postavou berlínského hudebního života svým působením u Berlínských filharmoniků či Berlínským filharmonickým kvartetem (Philharmonia Quartett Berlin). Zajímavé je, že mezi nahrávkami Epos Tria jsou skladby moderních či soudobých českých autorů, mj. Bohuslava Martinů, jehož jméno dalo rovněž název pražskému komornímu souboru. Poté, co Diesselhorst v pouhých 54 letech zemřel na zástavu srdce při komplikované operaci srdeční chlopně, pokračovali Jaroslav Šonský a Gesine Tiefruhr jako duo.

Rozepíšu (opíšu) nyní program jičínského koncertu, neboť v historii se věci rády ztrácejí a zde zůstane dokument.

Antonio Vivaldi (1678 – 1741): Sonáta i Re – F XIII č. 6
                per violino e basso continuo (realizace pro housle a cembalo O. Respighi)
                Moderato a fantasia
                Allegro moderato
                Largo
                Vivace

Ludwig van Beethoven (1770 – 1827): Sonáta c moll č. 7, op. 30/2
                Allegro noc brio
                Adagio cantabile
                Scherzo. Allegro
                Finale. Allegro

přestávka

Tomaso A. Vitali (1663 – 1745): Chaconne g moll
                Molto moderato

Edvard Grieg (1843 – 1907): Sonata c moll, op. 45
                Allegro molto ed appassionato
                Allegretto espressivo alla Romanza
                Allegro animato

Jaroslav Šonský a Gesine Tiefuhr přinesli do jičínského Porotního sálu i kousek z celé té evropské historie, jejímž jsou oba předními představiteli. Tou se tu pochopitelně nebudu zabývat, v nejstručnější podobě ji nalezneme v jubilejním článku ing. Martiny Fialkové v časopise Harmonie (19. červenec 2016) s výstižným názvem Jaroslav Šonský, neúnavný propagátor české hudby. Martina Fialková sledovala českého houslistu, žijícího a působícího ve švédském Norrköpingu, v cyklu dokumentárních filmu České kořeny. Evropský (resp. světový, působil také v Kanadě) rozměr je tím jedním, druhým je pak „domácí“ kontext, totiž skutečnost, že Jaroslav Šonský je součástí toho kulturního fenoménu, který nazývám „lomnické hudební nebe“ (odkazy na jeho zpracování viz dole), vedle celé té neuvěřitelné řady výrazných osobností hudebního života, s nimiž se v tom malém podkrkonošském městečku setkáme.

P. S.
Po skončení koncertu jsem pana Šonského informoval, že týž den je v Jičíně jiná výrazná osobnost české kultury spojená právě s Lomnicí, spisovatel Jaroslav Rudiš. Podařilo se mi správně odhadnout, kde by mohl po svém večerním čtení v Knihovně Václava Čtvrtka sedět na pivu, a byl to fantastický večer. Rudiš měl sebou obě nejnovější knihy, z nichž před chvílí četl (já sám jsem se byl podívat dopoledne, kdy měl čtení pro studenty z gymnázia), věnoval je těm, s nimiž se právě takto seznámil, a tohle mezinárodní prostředí bylo jak stvořené pro komunikaci, která zde proběhla. Jaroslav Rudiš, Gesine Tiefuhr, Jaroslav Šonský, Martina Fialková a já, u vedlejšího stolu několik mužů z těch, kteří byli předobrazy postav v sauně v knize Český ráj. Šonský vyprávěl o onom svém v mém pohledu husarském kousku, o němž nalezneme zmínku na jeho webových stránkách, totiž jak coby pětiletý chlapec šel z vlastního rozhodnutí za paní učitelkou Bohumilou Bendovou, z onoho slavného rodu českých (evropských) muzikantů, a ta jej přijala na hodiny klavíru. Takže spolu seděly dvě osobnosti, každá z nich s intenzívním vtahem k jiné oblasti hudby (kromě toho všeho dalšího). To nebývá každý den, ani v Jičíně – a zde je možné leccos.

https://www.denik.cz/tipy/jaroslav-sonsky-a-gesine-tiefuhr-349663.html

https://de.wikipedia.org/wiki/Jan_Diesselhorst

https://www.casopisharmonie.cz/komentare/jaroslav-sonsky-neunavny-propagator-ceske-hudby.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gratias_Agit

moje starší komentáře
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/jaroslav-sonsky-a-martinu-springs-praque/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/lomnicke-hudebni-nebe4/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/lomnicke-hudebni-nebe7/