Jablkoň v Kosmonosích

Jablkoň

Michal Němec – kytara, zpěv
Martin Carvan – kytara, zpěv
Petr Chlouba – bicí, zpěv
Johnny Jůdl – baskytara, elektrická kytara, fagot, zpěv
Marie Puttnerová – zpěv

Hotel Galatea Kosmonosy / 11. června 2015
Dvořákův festival / 60. ročník / 7. – 21. 6. 2015

Prostředí „rybníka Brčálníku“ v komplexu hotelu Galatea v Kosmonosích, který mimochodem čtrnáct dní po tomto koncertu oslaví plných dvacet let existence, má specifickou atmosféru. Posluchači rozsazení v řadách na druhé straně přes vodní plochu, přes kterou se nesou, posíleny reprodukčním zařízením zvuky vyluzované hudebníky z mola-altánku, kde se také konají oblíbené svatební obřady, si mohou užívat pořad „po lázeňsku“, tj. v křesílkách, případně se skleničkou vína v ruce, kterou si přinesou od venkovního baru pár kroků nad rybníkem. Pro mě, který jsem ještě také chtěl fotografovat, nemaje ovšem k tomuto speciálnímu účelu potřebný objektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností, to znamenalo pak zvláštní místo vnímání, totiž „zezadu“, tedy tak trochu podobně, jako to komentuje v jednom článku na stránkách ifolk.cz (24. 4. 2006) hráč souboru Jablkoň Petr Chlouba, když se ho redaktor Honza Hučín ptá, jestli mu nevadí místo „od diváků nejvzdálenější“, a on odpovídá, že mu „život v tomto úkrytu“ nevadí.

Musím souhlasit s tím, co jsem si v článku přečetl, že hudba Jablkoně je pestrá a zároveň poněkud „jiná“.  Odlišnost souboru s nepřehlédnutelnou postavou Michala Němce byla především v době jejich největší slávy opravdu výrazná, lišil se v prostoru písničkářské a folkové hudby svou svébytnou a poněkud i svéráznou poetikou od všech ostatních souborů v této oblasti. Onen charakteristický prvek přesahu od folkrocku k alternativní hudbě, jazzu či vážné hudbě v určité míře přetrvává a v tomto kontextu je pozoruhodné i, že od poloviny devadesátých let se pokoušel o nalezení širších souvislostí spoluprací se symfonickým orchestrem (CD Symfonický Jablkoň, 1995) či Jaroslavem Svěceným (Jablkoň a Svěcený, 1991), podobně jako to ostatně činili i jiní tvůrci v tomto hudebním žánru. Jednou z posledních poloh je v tomto směru projekt Půljablkoň, v němž vystupují pouze dva členové souboru, kapelník Michal Němec a zpěvačka Marie Puttnerová (komentáře v médiích neopomínají zdůrazňovat kontrast mohutné postavy zakladatele a subtilnost ženy, která vedle něj stojí na pódiu). Je třeba nicméně říci, že v současnosti, po dvou desetiletích proměn alternativní scény už Jablkoň není tou takřka jedinou kapelou, odlišnou od všeho ostatního, co na tehdejší scéně bylo možné slyšet a tedy nemá ono výsadní postavení, které jej kdysi činilo zcela výjimečným.

Právě Marie Puttnerová, která je první ženou ve dříve výhradně mužském souboru, přitom dnes představuje vedle frontmana výraznou dominantu koncertu Jablkoně, zatímco fagot Johnny Jůdla, rovněž specifický v nejnovějším soundu kapely, zároveň navazuje na tradici nějakého dechového nástroje v obsazení souboru (dříve s ním spolupracoval např. tubista Filip Spálený či saxofonista Bharata Rajnošek). Michal Němec provázel i na vystoupení Jablkoně v hotelovém areálu Galatey hudbu souboru svými typickými komentáři, sdělujícími, na co se posluchači v tu či onu chvíli musí připravit, co je očekává, zda bude skladba rychlejší či pomalejší, zda bude obsahovat prvky černého humoru či nikoli, a publikum, pravda nepříliš četné, odcházelo po půldruhé hodině na začátku podvečerního soumraku a postupujícího ochlazení ještě před několika dny takřka tropického počasí s pobaveným a spokojeným výrazem ve tváři.

Jan K. Čeliš
Recenze pro České doteky hudby, červen 2015

P. S. - Mimo kontext vlastní recenze poznamenávám, že jsem si vědom elementu černého humoru, když v hlavním titulu příspěvek uvádím "Jablkoň v Kosmonosích". Takto jej uvádím - právě vzhledem k charakteristické poetice souboru -  opravdu jen na těchto stránkách, všude jinde platí titul s hlavičkou kurzívou, jak je uveden ve vlastním textu.