Hudební pohádky dětem

Hudební pohádky dětem
Předvánoční koncert pro děti a rodiče
České doteky hudby 2018/2019

Novoměstská radnice, 22. prosince 2018, 15:00

Ensemble Martinů
Miroslav Matějka – flétna, moderátor koncertu
Radka Preislerová – housle
Bledar Zajmi – violoncello
Štěpán Kos – klavír

Vánoční koncert pro děti, respektive pro děti a rodiče, představuje již několikátým rokem neodmyslitelnou položku v dramaturgii festivalu České doteky hudby. Je ostatně naplněním trendu, který můžeme sledovat u řady festivalových projektů, a nemusí to být pouze vánoční svátky – a je přitom vcelku nepodstatné, zda je takové odpoledne (na rozdíl od jinak pravidelného času 19:00 hodin začátku u všech ostatních koncertů byl tento v 15:00 hod.) označeno jako „doprovodná akce festivalu“ či nikoli (takto je ve festivalových materiálech označen pořad České vánoční koledy, který se konal odpoledne 15. listopadu, tedy ještě před slavnostním zahajovacím koncertem, na Vánočních trzích na Náměstí Míru).

Tento formát skvěle „funguje“, vychází totiž z dětské schopnosti úžasu, aktivní představivosti, imaginativního myšlení, které je třeba pouze nasměrovat. A můžeme si vzpomenout si například na Sašu Rašilova v podobném pořadu v Národním domě na Vinohradech v jednom z minulých ročníků, kde jsme mohli vidět vánočně, slavnostně naparáděné malé děti, které známému herci visely na ústech, a posléze sledovaly to, co jim sdělovala hudba, i šťastné maminky či tatínky (myslím, že jsem tam viděl i prarodiče), které si užívaly radost svých dětí. A bylo by možno uvést mnohé další takové realizace.

Skladby, vybrané do programu koncertu, samozřejmě jsou na této představivosti postaveny, vycházejí vždy z nějakého představitelného příběhu, který uchopí odpovídajícími hudebními prostředky – a nemusí to být jen „zvukomalba“. K takovým skladbám mohou patřit ty, jejichž základem je pohádka či jevištní motiv, ale i nějaká melodie, která je s dějovým motivem spojená, nebo dokonce tanec.

Hned úvodní skladba večera, Loutky Bohuslava Martinů (v originále klavírní cyklus ve třech sešitech), inspirovaná autorovým zájmem o postavy italské Commedie dell´arte je postavena na sémiotice reflexe – reflexe různých hudebních stylů, ale především vzájemně se zrcadlící identity lidské osoby a loutky. K tomu přispívá žánr označovaný jakožto „charakteristický kus“ (Charakterstück), což bývá sestava odlišných kompozic, což ostatně odpovídá právě tomu, že v italské komedii vystupují typizované postavy (Kolombína, Harlekýn) a její zdroje jsou (na rozdíl od  commedia erudita (komedie vzdělaná, literární) lidové – výrazem toho je např. ples – u Martinů Ples loutek, závěrečná skladba třetího sešitu. Úprava pro soubor, v jehož obsazení figuruje flétna (Miroslav Matějka), myslím ještě podtrhuje tuto intenci (zazněla úvodní známá Kolombina tančí a Harlekýn).

Na podobné sémiotické souvislosti lze poukázat, pokaždé v trochu jiné podobě, i u všech ostatních skladeb. Tak i „kráska a zvíře“ jsou ony „typizované postavy“, totiž ikony/významy, které v nejen hudebním (ale i divadelním, filmovém, knižním, případně výtvarném, zkrátka kulturním) světě mají své pevné místo, vytvořené poutavým příběhem původní francouzské pohádky, vydané Jeanne Marie Le Prince de Beaumont, a promítnuté do nesčetných podob (jen výčet by zabral plochu několika takovýchto příspěvků, zmíním – pro jejich poetičnost – alespoň J. Cocteaua a našeho Františka Hrubína, i v hudebním světě by to byla pěkná řádka, opera Ph. Glasse, gramodeska Petra Nováka). Části Kráska a zvíře a Paleček vybrali interpreti z cyklu Má Matka husa Maurice Ravela.

Stejně tak ikonický je příběh vztahu Romea a Julie, zde z cyklu Shakespearovské motivy českého skladatele Jiřího Temla. Rád bych nicméně ještě upozornil na přítomnost prvku lidové písně, zastoupeného zde ve dvou skladbách. První byla skladba Martina Hyblera Holka modrooká, jejímž východiskem je jedna snad z nejznámějších lidových (národních, dětských) písní. Ostatně tématem se v české hudbě stala už kdysi, když houslový pedagog Otokar Ševčík napsal virtuózní skladbu pro housle, v níž melodii zpracoval. Martin Hybler není osobností na festivalu České doteky hudby neznámou, naposledy byl přítomen v Kongresovém centru prostřednictvím úprav skladeb, které zpíval Miro Žbirka, ve Smetanově síni dirigoval svou symfonii Na příchodnou, rovněž téma souboru Ensemble Martinů, který kdysi vydal album s názvem Přicházení a odcházení, přičemž onen původní nápad, jen „obráceně“, nalezneme v hudebních dějinách u vídeňského klasika Josepha Haydna v jeho  symfonie Na odchodnou, kde je tento výraz doslovný hudební žert postupného fyzického odcházení jednotlivých hráčů orchestru.

Nu a druhá podoba lidové písně je v kvartetu Evžena Zámečníka: Komáři se ženili, což je třetí věta z  Kvartetu pro flétnu, housle, violoncello a klavír. Evžen Zámečník (1939) je pozoruhodná skladatelská osobnost, v našem kontextu stojí za zmínku, že jedna z jeho tří oper se jmenuje Ferda Mravenec, „hra na operu pro malé i velké“ na vlastní libreto podle O. Sekory, která byla v roce 1977 inscenována v Janáčkově divadle v Brně a dočkala se značného ohlasu. Evžen Zámečník v tomto roce (2018) zemřel, „započteme-li“ nicméně jeho jméno, dobereme se zaznamenáníhodné skutečnosti, že na pořadu tohoto odpoledne byli tři češti současní autoři. To není právě nejčastější na českých hudebních jevištích.

Jan K. Čeliš / prosinec 2018
Psáno pro České doteky hudby / Čtení o koncertech ČDH