Hector Berlioz, Harold v Itálii, op. 16

Hector Berlioz, Harold v Itálii, op. 16
hudební skvosty minulosti

Programní hudba je oblast hudební kultury s pozoruhodnou historií. V jistém smyslu existuje už v době baroka, určitě je možné o ní hovořit u našeho Karla Ditterse von Dittersorf a jeho Ovidiovými Metamorfózami, označení Pastorální symfonie a jiných děl u Beethovena rovněž se ubírá tímto směrem, nicméně o programní hudbě ve vlastním smyslu můžeme hovořit až v souvislosti s „gesamtkunstwerkem“, úhrnným uměleckým dílem, vzniklým z ducha romantismu. Později se hovoří třeba o Musorgského Obrázcích z výstavy či konečně i našem Bedřichu Smetanovi, nicméně významným autorem, který vytvořil řadu programních skladeb o něco dříve, byl Francouz Hector Berlioz. Vzorovým příkladem je jeho Fantastická symfonie, nebo  - Harold v Itálii.

Dílo op. 16, napsané v roce 1934, je pozoruhodné tím, že se jedná o skladbu pro sólovou violu, neoznačenou ale jako koncert, nýbrž jako „symfonie“. Celkem Berlioz napsal čtyři symfonie, první je právě zmíněna Fantastická symfonie z roku 1930, v podtitulu označená jako „epizoda ze života umělce“. Harold v Itálii je v  pořadí druhá Berliozova symfonie  a má čtyři části: 1. věta: Harold v horách, scény melancholie (těžkomyslnosti), štěstí a radosti, 2. věta: Pochod a večerní modlitba poutníků,  3. věta: Serenáda horala v Abruzzách pro milenku , 4. věta: Orgie banditů.

Na stránkách SOČru je v komentáři ke skladbě zaznamenána příhoda, která provázela její vznik:
V prosinci 1833 se totiž odehrála zvláštní scéna: po doznění mohutného aplausu v závěru koncertu, na němž byla provedena Fantastická symfonie, zůstal v sále "...muž s dlouhými vlasy a pronikavým pohledem, se zvláštním ztrhaným obličejem, geniální člověk, král mezi obry, člověk, kterého jsem nikdy předtím neviděl a jehož pohled mě uvedl ve zmatek. Čekal na mne. Zastavil mě, když jsem šel kolem, aby mi stiskl ruku, zahrnul mě žhavou chválou, která mi roznítila srdce i hlavu; byl to Paganini..." O několik týdnů později Paganini Berlioze navštívil, sdělil mu, že má k dispozici skvělou violu, ale nikoli skladbu, kterou by na ni mohl zahrát, a požádal ho, aby pro něj napsal dílo s violovým sólem. Spolupráce s Paganinim nebyla pro Berlioze snadná, ale zrodilo se z ní dílo, jež s jedinečnou naléhavostí a pravdivostí výrazu líčí osudy poutníka, který ve světě marně hledá své štěstí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_v_It%C3%A1lii
https://www.rozhlas.cz/socr/skladby/_zprava/534278

Různé nahrávky

Bostonský symfonický orchestr, dir. Charles Munch
William Primrose, viola
https://www.youtube.com/watch?v=hNou7li9RAA1. věta
https://www.youtube.com/watch?v=CmrQtFiAjiY2. věta
https://www.youtube.com/watch?v=OXP4FjRomIY3. věta
https://www.youtube.com/watch?v=RvLzgv6H_w8  4. věta

Sir Colin Davis and the London Symphony Orchestra
Nobuko Imai, viola
https://www.youtube.com/watch?v=piGdOA6AdOk 1. věta (1)
https://www.youtube.com/watch?v=WJU0rMBpAn0 1. věta (2)
https://www.youtube.com/watch?v=UgG9YtrYU4Q 2. věta
https://www.youtube.com/watch?v=AYT2x1cb4VU 3. věta
https://www.youtube.com/watch?v=UF0GHikKxAU 4. věta (1)
https://www.youtube.com/watch?v=7Z9uChJl4iM 4. věta (závěr)

jiná verze
Sir Colin Davis
Tabea Zimmermann viola
https://www.youtube.com/watch?v=JygNitEIizM 2. věta (1)
https://www.youtube.com/watch?v=jcNl4LzHjLA 2. věta (2)
https://www.youtube.com/watch?v=9GFs5RB9_BE 4. věta (1)
ostatní části se nedaří dohledat

Yuri Bashmet, Viola
Valery Gergiev, Conductor
Orchestra of the Mariinsky Theater
https://www.youtube.com/watch?v=bgVsJLDLWj8 (1.)
https://www.youtube.com/watch?v=EsjqA2tHI0w (2.)
https://www.youtube.com/watch?v=YQJrYS3z8h4&playnext=1&list=PLAC9C0610DBAC5645&feature=results_video (3.)
https://www.youtube.com/watch?v=YQJrYS3z8h4&playnext=1&list=PLAC9C0610DBAC5645&feature=results_video (4.)