Halle, Marktkirche

Halle, Marktkirche
místo z cest

Když jsem se v jednom z textů z těchto dní, věnovanému malému městečku Bad Dürrenberg zmiňoval o jeho slávě, pocházející ze soli, padlo i vysvětlení názvu města, které je jedním ze tří center nejvyššího stupně spolkové země Sasko-Anhaltsko (centrum nejvyššího stupně, Oberzentrum, je zeměpisný, nikoli správní pojem), souměstím s Lipskem (mají např. i společné letiště), rozprostírajícím se přes hranice jedné spolkové země (Lipsko leží v Sasku) a součástí tzv. metropolitního regionu Střední Německo, k němuž patří ještě Magdeburg na severu, Erfurt na jihozápadě a Drážďany na jihovýchodě na jeho okrajích a dále Kamenice a Zwickau v Sasku, Halle a Dessau-Roßlau v Sasku-Anhaltsku a Jena, Gera a Výmar v Duryňsku. Tento metropolitní region vznikl v roce 2009 z metropolitního regionu Saský trojúhelník (Sachsendreieck), jehož základem bylo spojení měst Drážďany, Lipsko/Halle, Kamenice a Zwickau.
Když si to tak promítám, uvědomuju si, jak v přirozených historických souvislostech mám tato města propojena více, než v někdejším správním uspořádání NDR, ale i současném zemském. Stačí si uvědomit, jak byla budována jednotlivá arcibiskupství a biskupství v této oblasti coby duchovní a mocenská silová pole, stejně tak jako jednotlivé historické zemské celky, vévodství a další.

To jsem vlastně ale ani nechtěl moc rozebírat, spíš jsem chtěl město zasadit do kontextů, které jsou v určité míře i pro mě novinkou. Jinak mám město spojeno především s unikátní stavbou dvojkostela na hlavním náměstí (Marktplatz) a se jménem barokního hudebního génia Georgem Friedrichem Händlem, který v tomto kostele hrával na varhany, s hradem (opevněným zámkem) Moritzburg či Univerzitou Martina Luthera. A pak taky souvislosti s naším obrozením, tedy konkrétně básníkem Slávy dcery Janem Kollárem.

Na ono náměstí/Tržiště jsem se dostal několikrát, jednou v doprovodu historika, který mi prstem uvnitř oné pozoruhodné sakrální stavby, jejíž jméno se do češtiny obtížně překládá – Marktkirche, tedy Kostel Tržiště?, kostel na Tržišti? nebo dokonce Tržní kostel?, to už je úplný nesmysl, řešení je vzít celé jméno Martkirche Unser Lieben Frauen a přeložit to volně jako kostel Panny Marie (sami Němci také říkají Marienkirche) – ukázal, na které že to varhany barokní skladatel hrál. Totiž nikoli na ty velké, nádherné barokní, nýbrž na protější, skoro nenápadné. Zvláštnost stavby „kostelního dvojčete“ spočívala v tom, že vlastně vedle sebe stály dvě samostatné stavby, které byly v určitém okamžiku spojeny v jednu. Proto proti sobě dvě dvojice věží rozdílných tvarů a jeden společný lodní prostor chrámu.

Kostel je nejmladší ze středověkých kostelů ve městě nad Sálou a patří k nejvýznamnějším stavbám pozdní gotiky ve středním Německu. Spolu s věží starší samostatné Červené věže (Roter Turm) tvoří symbol města, označovaného pak jako „město pěti věží“. V roce 2004 slavil kostel 450 let svého trvání. Vznikl v létech 1529-1554 ze dvou původních několik staletí starých kostelů sv. Gertrudy a Panny Marie. První z nich, západně položený kostel sv. Gertrudy pocházel z 11. století a náležel výrobcům soli (Halloren) v místech kolem dnešního Solného trhu. Východní kostel Panny Marie je mladší, pochází z 12. století a byl farním kostelem obchodníků a řemeslníků hornického města, tedy ulic nacházejících se nad dnešním hlavním náměstím. Pán ve městě Halle, kardinál Albrecht z Braniboře, magdeburský arcibiskup a kurfiřt (volený kníže) mohučský, potřeboval ve své rezidenci zřídit reprezentativní kostel ve středu města, který by odpovídal jeho představám. Kardinál a katoličtí věřící v radě chtěli potlačit narůstající reformační vlivy, zřízením nové stavby s využitím stávajícího patrocinia Panny Marie mohly být konány daleko nádhernější bohoslužby. O letničním pondělí 17. května 1529 se tedy sešli arcibiskupští radové, magistrát a faráři města na hlavním tržišti a rozhodli se, že oba kostely – až na oba páry kostelních věží – nechají strhnout. Na místě pak měl vzniknout jediný kostel se čtyřmi věžemi.

V letech 1529-1530 byly obě stavby strženy a zůstaly dvě Modré věže sv. Getrudy z roku 1400 s jehlovou střechou, které byly nasazeny v letech 1507 a 1513, a na východní straně dvě báně s místností pro věžníka kostela Panny Marie s pozdně románskými spodními částmi a renesančními nástavbami z let 1551-1554 spojenými mostem pro věžníka. Ten varoval město zvoněním ve věžích před požáry a nebezpečím. Místnost, kterou obýval, je možné při určitých příležitostech navštívit. Na mostě se dnes, zvláště v době vánoc, konají koncerty pro občany města a turisty.

Nový kostel vystavěný mezi oběma páry věží je poslední velká halová stavba hornosaské pozdní gotiky a patří k vynikajícím stavbám oné epochy ve středním Německu. Autorem návrhu je Caspar Crafft. Po jeho smrti převzal vedení stavby Nickel Hoffmann a vybudoval empory, zvýšené galerie či tribuny, otevírající svůj prostor do nitra stavby. Z pozdějších stavebních úprav zmíním alespoň nové ztvárnění prostoru oltáře, na němž se podílel významný pruský klasicistický architekt Karl  Friedrich Schinkel (drážďanská opera, kostel sv. Mikuláše v Postupimi atd.). Krátce před koncem války, v březnu rok 1945, bylo centrum Halle silně poškozeno bombovým útokem. Práce na rekonstrukci, tak aby kostel mohl být znovu otevřen, trvaly přes dva roky (1946-1948), generální sanace proběhla po roce 1967 poté, co výbuch dálkového topení v kostele těžce poškodil vnitřní prostor a vybavení kostela. V létech 1968-1983 zde byla provedena jedna z velkých rekonstrukcí v tehdejší NDR, probíhala pod přísným dohledem památkové ochrany.

Zajímavé – kromě celé řady vnitřního architektonického vybavení kostela – jsou dvoje varhany, kterými kostel disponuje. Na západní straně se nacházejí od roku 1984 velké varhany firmy Schuke z Postupimi, které byly umístěny za historickým prospektem (přední viditelná část varhan, ukazuje pouhý zlomek píšťal, umístěných obvykle v několika řadách ve vlastní varhanní skříni) Christopha Cuntzia (1676-1722, varhany ve Wernigerode, Halberstadtu aj.). Ty byly v roce 2007 restaurovány a nově intonovány Wilhelmem Sauerem, disponují 4170 píšťalami a 56 rejstříky, rozdělenými do tří manuálu a pedálu. Jsou to tedy samozřejmě zcela jiné varhany, než na které hrál Wilhelm Friedemann Bach, syn Johanna Sebastiana, zvaný „halský Bach“, v létech 1746-1764. Jeho otec hrál jako první na varhany vysvěcené v roce 1716.

Vedle, respektive naproti tomuto hlavnímu stroji jsou zde ještě druhé, malé oltářní varhany, malý pozitiv varhanáře Georga Reichela. Postavil je v letech 1663-1664 za dvěstě tolarů. Jsou naladěny na tzv. „Cornettton“, kdysi obvyklou výšku ladění, zhruba o malou sekundu vyšší než běžné komorní a, které je 440 Hz; zde je a' = 476,3 Hz při 15 °C, tj. zhruba naše b´. Při restaurování v roce 1971 bylo rozhodnuto, že budou varhany naladěny nikoli temperovaně, jak je dnes obvyklé, nýbrž „středotónově“, jak to bylo obvyklé v době, kdy byly varhany postaveny. Tak zní daleko plastičtěji a barevněji. Přes pouhých šest rejstříků a skromné velikosti má tak tento historický stroj úžasný zvuk.

Bylo by ještě mnohé, o čem by bylo dobré se zmínit, přinejmenším o historické Červené věži, starší než současný kostel, o Georgu Friedrichu Händelovi, vedle Bacha nejvýznamnějšímu německému baroknímu skladateli, zdejšímu rodákovi, o Rolandovi, a pak určitě o soli, která dala městu jméno. To si ale necháme někdy na příště.

Text je překladem několika webových stránek na německé Wikipedii.
https://de.wikipedia.org/wiki/Halle_%28Saale%29
https://de.wikipedia.org/wiki/Marktkirche_Unser_Lieben_Frauen

Další stránky v němčině
https://www.marktkirche-halle.de/
https://www.aki-halle.de/thema/markt/hb12/tuerme.htm
https://de.wikipedia.org/wiki/Ballungsraum_Leipzig-Halle

České stránky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Halle
https://www.germany.travel/cz/mesta-kultura/mesta/halle.html
https://tramvaje.ic.cz/halle.htm
https://wiki.brtnik.info/index.php/M%C3%AD%C5%A1e%C5%88,_Lipsko,_Halle,_Erfurt
https://leccos.com/index.php/clanky/halle-an-der-saale