glosa o budoucnosti Jičína

Nechci se vyjadřovat ke konkrétním řešením v Jičíně. Tak jako v každém městě se řada věcí podařila, zároveň na některé mohou být rozdílné názory, a to i kritické. V tuto chvíli se domnívám, že důležité je mít jakousi úhrnnou, celistvou představu o městě jako celku. O jeho směřování, které zároveň vychází z jeho historických dispozic, které můžeme chápat jako poselství našich předků, jako jednu ze zpráv, která nás může vést správným směrem při dalším rozvoji města. Rád bych upozornil, že na tomto názoru není nic staromilského, že to není pohled, který se obrací pouze do minulosti. Domnívám se, že každé město má nějaké konkrétní dispozice, které historie úspěšně či méně úspěšně naplňuje. V našem případě to jsou například realizace Valdštejnovy, který věděl, že město je třeba rozšiřovat nikoli směrem na západ, ale na jih a na východ. Je dobré tato poselství, které jsou - vedle dalších, zcela současných podmínek - předpokladem dalšího rozvoje, vždy nějak slovně formulovat. Pak je možné rozvíjet diskusi. Podle mého názoru například zajímavé, že Jičín je vytvářen jakýmisi soustřednými kruhy či okruhy, které je dobré respektovat. Stačí se podívat na mapu města, třeba na Googlu. Nejvnitřnější kruh hradeb obklopuje dopravní okruh, domnívám se dobře vymyšlený včetně kruhových objezdů. Na tyto "kruhy" navazují další, zároveň pak jakási hvězdicovitá síť cest do okolní krajiny (nejpatrnější je Valdštejnské lipové stromořadí). Dalším "kruhem", byť nepřesným, spíš jakýmsi věncem je samotná Jičínská kotlina. Atd. atd. Proč se domnívám, že dnes jsou tyto věci, které někdo může považovat za samozřejmost či banalitu, důležité. V okamžiku, kdy máme jakýsi centrální plán proměny města, je každá změna důležitější než jen ona sama, stává se totiž součástí celku, který buď "zdokonaluje" nebo narušuje či ničí. Vždy jsem proto zdůrazňoval nutnost vidění celku před detaily. Ony se ty detaily pak samy ukáží: Vezměme například prostor Komenského náměstí a okolí. Na něm je vlastně v celé jeho historii dobře vidět správná řešení i chyby, kterých se zde naši dávní i méně dávní předkové dopustili - počínaje stavbou tzv. Koruny, která kdysi překročila linii ulice a zasáhla do výsledné podoby celého prostoru. Považuju toto místo, stejně jako třeba Koštofránek či u sv. Václava, za magické. Změny, které tady učiníme, čiňme s rozvahou, a s představou, že tady nejsou jen pro příštích pár let.

Jan K. Čeliš

Odpověď red. Zuzaně Koulové do Jičínského deníku
9.11.2009