Film Národní třída podle knihy Jaroslava Rudiše

Vlaky, němčina, ostalgie, špetka punku. To je spisovatel Jaroslav Rudiš. Zítra má premiéru film Národní třída natočený podle jeho knihy.
Tak začíná rozhovor Jakuba Pokorného k filmu v MF dnes ve středu 25. 9. 2019 s názvem Svého hrdinu jsem poslal na pivo do Severky s autorem knihy. Spisovatele jsem se zvýšenou pozorností sledoval v okamžiku, kdy se na Lipském knižním veletrhu prezentoval svým prvním románem, který napsal v němčině, Winterbergs letzte Reise, a nedlouho na to jsem se s ním setkal v jičínské Knihovně Václava Čtvrtka, kde také četl z knihy, vydané v tomtéž roce, totiž Český ráj, a poté jsme seděli v pivnici hotelu Praha, kam jsem přivedl houslistu Jaroslava Šonského, který měl shodou okolností týž den v Porotním sále jičínského zámku koncert. Ovšemže těch „spojujících“ momentů pro mě je více, týž kraj, kde se Rudiš narodil, stejná aprobace při studiu, vztah k němčině, jméno Bílý Potok, přestože se jedná o dvě různé obce – nebudu se opakovat, už jsem to při různých příležitostech popsal.

Klub osamělých rváčů. Hlavní hrdina, přezdívaný Vandam, vypráví příběh svých životních soubojů s městem, nedávnou minulostí a rodinnými démony. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš zasáhne čtenáře přímo na solar. Inspirováno skutečnými událostmi.
To je úvodní text anotace ke knize, která vyšla v Labyrintu v roce 2013. Charakteristiku „bouchače“ Vandama a skutečnost, že se spisovatel vydal „na vratkou půdu tuzemské současnosti“, a „roztopený kotel“, to, co je původem vykořeněnosti hrdiny, jenž ve svém monologu přináší určitý plochý, nicméně autentický pohled na svět, a tedy přibližuje to, o co v knize jde, ozřejmuje dostatečně recenze Jaroslava Soukupa na iLiteratuře, pojďme se tedy podívat na obsah onoho rozhovoru v MF dnes:

V úvodu se připomínají komiks Alois Nebel a kniha Grandhotel i zmíněný německý debut, uvádí dobrý německý přízvuk autorovy němčiny a hlavního protagonistu filmu Hynka Čermáka, jenž načetl Národní třídu také jako audioknihu. Podobnou poetiku nedávného seriálu Most a jméno hospody Severky považuje za souhru náhod, zatímco „svého hrdinu Vandama“ opravdu potkal, v hospodě (ostatně je tomu tak i v knize Český ráj, jehož hrdiny Rudiš potkal v jičínské sauně). Autor líčí genezi námětu a uzavírá: „Jsou asi příběhy, co visej ve vzduchu, a postavy, co visej ve vzduchu.“ Příběh se promítá do divadla, poté do filmu, to, že je tu časová shoda s 30. výročím 17. listopadu, je trochu náhoda. Poté opakuje Rudiš kontext svého vztahu k němčině (studium historie, dvojjazyčnost v české historii atd.), vzájemné vlivy obou jazyků (například čeština na Kafkovu němčinu), moment střední Evropy, a cíle navázat na některé naše literární obrazy tím svým. A znovu rozebírá ty jazykové a kulturní vztahy, objeví se i polévka soljanka, kterou vařili v NDR, v Sasku. A vaří ji dodnes nejen tam i po znovusjednocení, ale prý i v Brně v bistru Franz na základě Rudišovy knížky.

Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/knihy/narodni-trida-165828?c=all
https://www.iliteratura.cz/Clanek/31851/rudis-jaroslav-narodni-trida
https://www.iliteratura.cz/Clanek/42097/altrichter-stepan-narodni-trida