Film Národní třída podle knihy Jaroslava Rudiše

03.10.2019 00:30

Vlaky, němčina, otalgie, špetka punku. To je spisovatel Jaroslav Rudiš. Zítra má premiéru film Národní třída natočený podle jeho knihy.
Tak začíná rozhovor Jakuba Pokorného k filmu v MF dnes ve středu 25. 9. 2019 s názvem Svého hrdinu jsem poslal na pivo do Severky s autorem knihy. Spisovatele jsem se zvýšenou pozorností sledoval v okamžiku, kdy se na Lipském knižním veletrhu prezentoval svým prvním románem, který napsal v němčině, Winterbergs letzte Reise, a nedlouho na to jsem se s ním setkal v jičínské Knihovně Václava Čtvrtka, kde také četl z knihy, vydané v tomtéž roce, totiž Český ráj, a poté jsme seděli v pivnici hotelu Praha, kam jsem přivedl houslistu Jaroslava Šonského, který měl shodou okolností týž den v Porotním sále jičínského zámku koncert. Ovšemže těch „spojujících“ momentů pro mě je více, týž kraj, kde se Rudiš narodil, stejná aprobace při studiu, vztah k němčině, jméno Bílý Potok, přestože se jedná o dvě různé obce – nebudu se opakovat, už jsem to při různých příležitostech popsal.

Klub osamělých rváčů. Hlavní hrdina, přezdívaný Vandam, vypráví příběh svých životních soubojů s městem, nedávnou minulostí a rodinnými démony. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš zasáhne čtenáře přímo na solar. Inspirováno skutečnými událostmi.
To je úvodní text anotace ke knize, která vyšla v Labyrintu v roce 2013. Charakteristiku „bouchače“ Vandama a skutečnost, že se spisovatel vydal „na vratkou půdu tuzemské současnosti“, a „roztopený kotel“, to, co je původem vykořeněnosti hrdiny, jenž ve svém monologu přináší určitý plochý, nicméně autentický pohled na svět, a tedy přibližuje to, o co v knize jde, ozřejmuje dostatečně recenze Jaroslava Soukupa na iLiteratuře, pojďme se tedy podívat na obsah onoho rozhovoru v MF dnes:

V úvodu se připomínají komiks Alois Nebel a kniha Grandhotel i zmíněný německý debut, uvádí dobrý německý přízvuk autorovy němčiny a hlavního protagonistu filmu Hynka Čermáka, jenž načetl Národní třídu také jako audioknihu. Podobnou poetiku nedávného seriálu Most a jméno hospody Severky považuje za souhru náhod, zatímco „svého hrdinu Vandama“ opravdu potkal, v hospodě (ostatně je tomu tak i v knize Český ráj, jehož hrdiny Rudiš potkal v jičínské sauně). Autor líčí genezi námětu a uzavírá: „Jsou asi příběhy, co visej ve vzduchu, a postavy, co visej ve vzduchu.“ Příběh se promítá do divadla, poté do filmu, to, že je tu časová shoda s 30. výročím 17. listopadu, je trochu náhoda. Poté opakuje Rudiš kontext svého vztahu k němčině (studium historie, dvojjazyčnost v české historii atd.), vzájemné vlivy obou jazyků (například čeština na Kafkovu němčinu), moment střední Evropy, a cíle navázat na některé naše literární obrazy tím svým. A znovu rozebírá ty jazykové a kulturní vztahy, objeví se i polévka soljanka, kterou vařili v NDR, v Sasku. A vaří ji dodnes nejen tam i po znovusjednocení, ale prý i v Brně v bistru Franz na základě Rudišovy knížky.

Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/knihy/narodni-trida-165828?c=all
https://www.iliteratura.cz/Clanek/31851/rudis-jaroslav-narodni-trida
https://www.iliteratura.cz/Clanek/42097/altrichter-stepan-narodni-trida

Zpět