Ferda Mravenec etc.

Některé motivy a způsoby zpracování, případně souvislost s určitými žánry, jsou dobově příznačné. Je to jako třeba u českých oper, které jsou pohádkové. Jedna z nich, dost známá, hraná a rovněž tak trochu pohádková, je Janáčkova Liška Bystrouška. Generačně jsou ta zvířecí témata dost typická. Jiří Mahen má také knížku pro děti Co mi liška vyprávěla a vedle toho přehršel "zvířecích témat", počínaje Rybářskou knížkou a librety Husa na provázku, byť ta první je spíše o rybaření a druhá je poetistická metafora a později inspirace na slavné brněnské divadlo, ale to nevadí, ona atmosféra tu byla. Půjdeme-li dále, máme právě přes Lišku Bystroušku "můstek" k našemu tématu, autorem námětu je rovněž moravský spisovatel Rudolf Těsnohlídek, a ten je také autorem jiné knížky s názvem Cvrček na cestách. A to už jsme u "hmyzu", totiž dalšími příspěvky k tématu byli Broučci, jejímiž autorem byl kněz Jan Karafiát a Josef Hais Týnecký napsal knihu Bratři mravenci. Takže Ferda Mravenec tématicky vedlmi dobře do této dobré společnosti zapadá.
Pro pořádek: Jiří Mahen (vl. jm. Antonín Vančura, příbuzný Vladislava Vančury) se narodil v roce 1882, Rudolf Těsnohlídek o několik měsíců dříve, ale v témže roce, tedy 1882, a dokonce i ve stejném městě Čáslavi, oba ale jsou ale spojováni s kulturním Brnem, stejně jako Janáček. Rok narození Josefa Haise Týneckého je pak 1885, a zvířátek u rodilého Klatováka je také slušná hromádka (Kmotr ježek, Osel filosof, Vrabec tulák aj.). Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence byl také Moravák jako první dva jmenovaní, narodil se v Králově Poli, tenkrát ještě "u" Brna (dnes je to brněnská čtvrť), v roce 1899. Jan Karafiát byl z nich nejstarší, narodil se v roce 1846 v Jimramově.
Je nicméně zajímavé, že bezprostřední Sekorova inspirace nebyla z českého prostředí, nýbrž jím byl proslulý Mickey Mouse. Mravenec se vydal na svou spletitou cestu v roce 1927 v Pestrém týdnu, meziválečném ilustrovaném časopise, a v průběhu let prošel nejen celou řadou knih, které nebyly určeny tak jako původně postava, pro dospělé, nýbrž pro děti, ale posléze řadou nejrůznějších adaptací jiných autorů. Hermína Týrlová natočila už v roce 1942 první loutkový film s Ferdou Mravencem, v roce 1976 vznikl balet, v roce 1977 se hrála v Brně stejnojmenná opera (libreto Rudolf Žák, hudba Evžen Zámečník, napsána 1971) a v roce 1988 ve Smetanově divadle Brouk Pytlík (autorem je rovněž Evžen Zámečník, napsal ji v letech 1981-2). Ondřej Sekora pak sám provedl svého malého hrdinu, ale i jeho souputníky, kreslenými seriály v časopisech, řadou knih, po válce se pak objevil v Mateřídoušce či  Pionýru.
Dnes - když se na to podívám trochu z odstupu - Ferdu Mravence či Spejbla a Hurvínka spolehlivě válcuje všudypřítomný (a přiznám se, že mně už na nervy jdoucí) Krteček, který je neskutečným byznysem. Pravda, možná lepší než některé přeslazené "růžové" americké produkty. Vzhledem k tomu, že se nikdo neobtěžuje uvést příslušná data, se mi nepodařilo  vypátrat, kdo je autorem všech těch dětských filmů s Ferdou Mravencem, které si můžeme pustit na YouTube, což by mě zajímalo právě z hlediska kontextu tvorby Ondřeje Sekory.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferda_Mravenec
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej_Sekora
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferda_Mravenec_%28loutkov%C3%BD_film%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brouk_Pytl%C3%ADk_%28opera%29
https://www.youtube.com/watch?v=37l3O1sVc0g

a pak jsou nové seriály
https://www.csfd.cz/film/231611-ferda-mravenec/ 60. léta
https://www.csfd.cz/film/226075-ferda-mravenec/
https://www.csfd.cz/film/229313-ferda-mravenec/

https://kultura.idnes.cz/ferda-mravenec-slavi-osmedesate-narozeniny-fe3-/literatura.aspx?c=A121230_204448_literatura_jaz