E. L. Doctorow / Ragtime

Pokouším-li se si dát dohromady svou historii vnímání útlého, ale svým způsobem převratného románu amerického spisovatele E. L. Doctorowa Ragtime, pak mi jako první kapitolka v mysli vytane onen příběh černého hudebníka Coalhouse Walkera, který si koupí nový vůz Ford, slavný model T, a přijde o něj, protože se vzepře tehdejším společenským zvyklostem a není ochoten, když situace překročí hranice hloupého žertu, pragmaticky přistoupit na dohodu. Myslím, že je to záležitost zfilmovaného románu, ale to už si nejsem tak jistý. Také nevím, kde jsem se dozvěděl, že jméno hudebníka je vlastně transkripce jména Michaela Kohlhaase, hrdiny klasické novely německého spisovatele Heinricha von Kleista (historická paralela pro fajnšmekry je ta, že osudu Kleistova hrdiny se odvíjí, když mu panská zvůle způsobí ztrátu koní). Podruhé to byla kniha Miloše Formana Co já vím, který v ní vzpomíná v souvislosti právě s tímto filmem na to, že si chtěl k filmování pronajmout Morganovu knihovnu ve Washingtonu, když ale řekl, že tam bude požár, byl odmítnut a musel scénu natočit jinde. Třetí kapitolkou pak byla kniha o americké literatuře sestavená v podstatě z předmluv s názvem Od Poea k postmodernismu, v níž se jedna z kapitol/esejů věnovala právě Doctorowově Ragtimu. Vyšla v době, kdy se konečně mohlo svobodně hovořit o veškeré literatuře, trochu paradoxně ale i ty americké romány vycházely, dokonce ve skvělých překladech, právě v době totality. V oné studii, jestli si dobře vzpomínám a nebylo to jinde, byl zdůrazněn model rodiny (Otec, Matka, Chlapec, Dědeček a Matčin mladší syn, psáno s velkými písmeny), který měl zobecnit typickou průměrnou americkou rodinu a vedle toho historické osobnosti jako eskamotér Harry Houdini, Sigmund Freud a C. G. Jung, architekt Standford White, spisovatel Theodore Dreiser či revolucionář Emilio Zapata, podnikatelé Henry Ford či J. P. Morgan a řada dalších (vzpomínám si teď, jak ve filmu Forrest Gump vystupuje ve filmové montáži fiktivní hrdina na záběrech s prezidentem Spojených států) či různých událostí (např. torpédování britské lodi Lusitanie německou ponorkou v roce 1915).

Když jsem se nyní vrátil ke knížce, udělal jsem jednu věc. Při četbě jsem si odgoogloval některé osobnosti a zjistil jsem, že Doctorowovo líčení vychází v určitých ohledech takřka fotograficky z reality. Tak například souvislosti vraždy zmíněného architekta Standforda Whitea, například skutečně existující portrét Evelyn Nesbitové, manželky Harryho K. Thawa, architektova vraha (zde), který si Mladší bratr pověsil na zeď. Stejně tak Emma Goldmanová, která se s Evelyn setká na schůzi a vezme ji pak k sobě (s pozoruhodným expresívním vyzněním epizody), je skutečná postava anarchistického hnutí (tam patří i Emilio Zapata). Nepochybuju o tom, že přes všechny detaily je Doctorowův román zvláštní kombinace fabulace/fikce a historické reality, přičemž fabulace historické realitě dává ještě větší zdání skutečnosti. Neumím potvrdit či vyvrátit, zda S. Freud po spatření Niagarských vodopádů skutečně prohlásil, že Amerika je omyl a odcestoval zpět do Evropy, ani to, zda byl Ford přesvědčen o převtělování duší, to však, že se J. P. Morgan sešel s Fordem a založili klub Pyramida, jehož výlučnými členy byli jen oni dva, jsem na webu dohledal (zde). Stejně tak by bylo pravděpodobně možné sledovat podrobnosti o eskamotéru Harry Houdinim (vl. jm. Erik Weisz), jemuž je věnována v knize značná pozornost (setkání s arcivévodou Ferdinandem končí první díl knihy).

Stejně tak důležité jsou ovšem příběhy fiktivních románových postav, tedy vlastně tři vlákna, příběh zmíněné rodiny (Otec, Matka atd.), rodiny přistěhovalecké (Tatek, jeho dcera) a rovněž už zmíněného černocha Coalhouse Walkera. Nepůjdu do podrobností, „obsah“ si lze přečíst na leckterém zdroji na internetu, nicméně řeknu, že hudba, kterou Walker hraje, totiž ragtime Javorový list (Maple Leaf Rag) Scotta Joplina (když přijde do domu rodiny, která v podkroví poskytla přístřeší černošce, s níž má Walker dítě), je tím kulturním fenoménem, který dal název celé knize, který ale zároveň symbolizuje takřka hektický styl nového století s jeho přistěhovalectvím, rozvojem automobilismu a železniční dopravy, architekturou, ale také sociálními problémy, a jeho prostřednictvím také styl literární s jeho úsečností krátkých vět.

Jsou tu ovšem prvky všech vrstev příběhů, které se propojují. Když příběh černého pianisty, který si koupil nejpříznačnější vůz té doby, Ford model T, přesáhne hranice (hloupého vtipu) a Walker o své auto přijde (modelová situace společenské atmosféry té doby v kontrastu v té době mimořádného, tedy sebevědomého chování černocha, autor doslovu Miloslav Jindra upozorňuje, že nezapadá do ragtimové éry, spíš připomíná „ostrý dech nedávných rasových bouří let šedesátých a sedmdesátých“), eskaluje zprvu banální děj, který ale už není možné po všech jeho pokusech o „normální“ narovnání (dokonce i právníci odmítli Walkera zastupovat) udržet na uzdě, do katastrof – první je smrt černošky Sarah, s kterou měl dítě a kterou smrtelně zranila ochranka politika, u kterého se chtěla dovolat spravedlnosti, další je vypálená hasičská stanice (pomůže jeden z členů rodiny, který umí dělat trhaviny a černochovi fandí – nejde-li to podle zákona, pak to půjde mimo zákon) a k poslední se schyluje.

Třetí část knihy začíná poté, co Walker vyhlásil ultimatum, že bude zabíjet hasiče a pálit požární zbrojnice, dokud mu nebude vydán Will Conclin, náčelník hasičského sboru, a nebude mu vrácen jeho vůz v původním stavu, čtvrtá pak okamžikem, kdy se Walker vzdává a vychází z Morganovy knihovny opatřené výbušným arsenálem, když byl splněn jeden ze dvou jeho požadavků (oprava a vrácení auta) a slíbeno, že s náčelníkem bude veden řádný proces. To, že byl sprostě (a vlastně nezákonně) odstřelen, patří, řekl bych, k americkému folklóru a je jedním z příkladů kritického postoje autora vůči americké společnosti. V každém případě je Walkerův osud vlastně dominantním příběhem celé druhé části knihy, zatímco v jejím závěru se zároveň rozbíhají i sbíhají ostatní vlákna celkového příběhu. V době konce ragtimové éry (dozvídáme se to v souvislosti s Tatkem, který utekl v době stávek z průmyslového města a udělal kariéru u filmu, fenoménu doby) se dozvídáme, že Mladší bratr, který se vyznal ve výbušninách, nabízí služby mexickým revolucionářům, zatímco Otec najde v šuplíku řadu jeho válečných vynálezů a ty nabízí americké vládě (některé byly prý uvedeny do provozu až o další válce). Otec pak zahyne, když se potopí loď Lusitania, Tatek, jehož žena rovněž zemřela, požádá matku o ruku. Vraha architekta Stanforda Whitea Harry K. Thawa, který utekl z vězení (prsty v tom měl Houdini), propustili z blázince, Emmu Goldmanovou vyhostili a na „vášnivou krásku“ Evelyn Nesbitovou (údajně první sex-idol Ameriky) se zapomnělo.

Miloš Forman natočil podle románu skvělý film (1981), ale to je zase další kapitola.

Odkazy
Od Poea k postmodernismu, Proměny americké prózy. 61 esejů, které vyšly jako předmluvy a doslovy k českým překladům americké prózy v letech 1958 –  1991. Vybrali, uspořádali, poznámkou „Místo úvodu“, ediční poznámkou a jmenným rejstříkem opatřili Martin Hilský a Jan Zelenka. Odeon, Praha 1993
https://www.databazeknih.cz/knihy/od-poea-k-postmodernismu-114840
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ford_model_T
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Eternal-question.gif
https://foundationsofamerica.com/index.php?option=com_content&view=article&id=165:145-morgan-meets-ford&catid=34:ragtime-articles-of-interest&Itemid=62
https://en.wikipedia.org/wiki/Maple_Leaf_Rag

https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/el-doctorow-ragtime
Film Miloše Formana
https://www.csfd.cz/film/2984-ragtime/
https://www.youtube.com/watch?v=_U82hhWfDFY