Duke Ellington / Sophisticated Lady ad.

Duke Ellington / Sophisticated Lady ad.
klasické jazzové nahrávky

Psát o jednom z nejvýznamnějších jazzových pianistů, který nicméně neoznačoval svou hudbu jako „jazz“, nýbrž jako „americkou hudbu“, by znamenalo sestavit rozsáhlý materiál. Dokonce jednotlivé skladby tohoto pianisty a skladatele by vydaly na samostatné příspěvky, pokud bychom třeba sledovali jejich zajímavé coververze. O míře důležitosti cosi naznačuje i přezdívka Duke – Vévoda, kterou mu podle jeho vlastních slov dal  jeho přítel Edgar McEntree. Pravda, byla to obvyklá praxe, různí „králové“ (King Oliver) a řada dalších podobných původně šlechtických a mocenských titulů, vlastním jménem se nicméně autor skladeb jako Sophisticated Lady, In a Sentimental Mood či Mood Indigo jmenoval Edward Kennedy Ellington (1899 –1974).

Proč je muzika Duke Ellingtona tak skvělá? Všem nám, kteří jsme ji kdy slyšeli či pozorněji poslouchali (myslím, že ani nebylo možné se jí absolutně vyhnout, to by člověk nesměl nikdy mít rádio, gramofon ani televizi, dnes počítač či mobil) se nejspíš zdálo až samozřejmé to, co muselo zároveň každého aspoň trochu zaujmout. V této sérii označené jako „klasické jazzové nahrávky“ pracuji také s knihou Johna Fordhama Jazz. Její autor má pro nás tuto odpověď: „… patří k těm nejoriginálnějším tvůrcům. Dokázal totiž vytěžit maximum ze vukové palety jazzového orchestru, z jedinečných melodií, rytmů, stylů i osobností sólistů. Zcela potlačil rozdíly mezi populární a uměleckou hudbou. […] Ve čtyři átých letech, vrcholné éře kapely, přinášel Ellington dosud neslýchaná hudební překvapení – např. Concerto for Cootie, WEarm Valley, harlem Air Shaft a Také the a Train. Rytmické postupy i změny tónin blízké vážn=é hudbě kombinoval s typicky jazzovým hudebním materiálem.“

Bylo by toho více, co by bylo možné citovat, ale nemá pochopitelně smysl „přepisovat Fordhama“. Kromě toho „životopisy“ jsou na internetu dostupné všemožně. Snad bych uvedl jen ještě jeden důležitý aspekt – Ellingtonův workoholismus. Prý psal stále, na zadních sedadlech aut, v letištních halách, zkrátka všude, kde to bylo možné. Jak jinak by také byl schopen vyplodit na tisíc melodií přitom, že také ještě hrál, nahrával, cestoval…?

Mood Indigo, dnes jazzový standard, složil Duke Ellington a jazzový klarinetista kreolského původu (narozený v New Orleans) Barney Bigard (1906 – 1980), který s Ellingtonem patnáct let hrál a přinesl hlavní motiv skladby. Autorem textu je Irving Mills (1894 – 1985), americký publicista, hudebník, promotér a textař původem z ukrajinské Oděsy. Původní název skladby, určené pro rozhlasové vysílání v roce 1930 byl „Dreamy Blues“, původní nahrávka byla pořízena Ellingtonovým Cotton Club Orchestra  pro Brunswick Records (katalog Nr. 01068). Ellington říká, že to byl první kus, který napsal pro přenos mikrofony, a že v příštích dnech přišla hora pošty, a Mills dopsal text.

Zvláštnost skladby spočívá v tom, že sestava dechových nástrojů je „postavená na hlavu“. Normální řazení je nahoře klarinet, uprostřed trubka a dole pozoun, Ellington to obrátil. Vznikl tak jakýsi efekt „čtvrtého nástroje“ (mike tone), který pak použil i u dalších skladeb, jako např. u  Solitude (1932), Dusk (1940) aj. James Lincoln Collier hovoří o tom, že Mood Indigo je skladba pro Ellingtona netypická, on často používal komplikovanou harmonii, v tomto případě tu není žádná polyfonie, harmonie jsou jednoduché a je tu minimální kontrast mezi jednotlivými částmi.

Sophisticated Lady je jazzový standard z roku 1932, autorem melodie je Duke Ellington, textu jeho vydavatel Irving Mills a Mitschel Parish. Podle Ellingtonova životopisce Stuarta Nicholsona, britského hudebního publicisty a skladatele, bylo ale původní uvedení autorů Ellington, Otto Hardwick, řečený Toby, saxofonista a další dlouholetý člen Ellingtonova orchestru, pozounista a rovněž člen orchestru Lawrence Brown a Mills. Podle Brownových údajů jsou první taky skladby jeho a střední část od Hardwicka. Skladba obsahuje několik harmonických obratů, které se odchylují výrazně od konvenčních postupů tradičního jazzu a předjímají tak některé aspekty moderního jazzu. Klasickému americkému jazzmanovi Alecu Wilderovi tyto momenty připadaly jako „čarodějnictví“. Text Mitchella Parishe byl připojen dodatečně. Vypráví smutný příběh o movité ženě, která kouří, pije a nemyslí na další den, a truchlí nad svou láskou a pláče, když v blízkosti nikdo není. Ellingtonovi se text zdál skvělý, i když neodpovídal jeho původní představě. Faktem ovšem je, že odpovídá kompozici i v detailech, neboť v místech, kde jsou slova o pití, kouření a tanci, se zdá, že slyšíte v melodii valčík.

In a Sentimental Mood je skladba, která vznikla v roce 1935 a byla nahrána Ellingtonovým orchestrem. Autorem textu pozdějšího jazzového standardu je uváděn Manny Kurtz a Irving Mills. Podle Ellingtona, který rád o svých skladbách vyprávěl různé anekdoty, vznikla tato v Dakotě v Severní Karolíně, na jedné party. Jeden z Ellingtonových přátel se dostal do sporu se dvěma ženami a aby uklidnil situaci, zahrál Ellington na klavír spontánně tuto melodii. Podle Ellingtonova biografa jamese Lincolna Colliera adaptoval přitom motivy již zmíněného Tobyho Hardwicka. Ellington chápal In a Sentimental Mood jako „skladbu o své vlastní melancholii“. Kurtz, který byl zaměstnán v Millsově kanceláři, otextoval tuto milostnou píseň ale poněkud jinak. Skladba se stala ve třicátých letech velmi populární. Jistě k tomu přispěla i skutečnost, že ji vbrzku nahrály také orchestry Benny Goodmena (1936) a Glenna Millera (1940).

Další skladby, které patří ke zlatému fondu Duke Ellingtona: Také the a Train, Creole Love Call,  Caravan, I Got it Bad and the Ain´t Good, Ko-Ko.

Odkazy
Mood Indigo
muzika
https://www.youtube.com/watch?v=ojamSYmjEs0
info
https://de.wikipedia.org/wiki/Mood_Indigo (zdroj pro tento příspěvek)

Sophisticated Lady
https://www.youtube.com/watch?v=brqxEdwsTQs
info
https://de.wikipedia.org/wiki/Sophisticated_Lady

In a Sentimental Mood
info
https://de.wikipedia.org/wiki/In_a_Sentimental_Mood (zdroj pro tento příspěvek)

muzika
https://www.youtube.com/watch?v=uGS9rV1ZMgE

info
„Duke“
https://www.eclectique916.com/2013/05/01/duke-the-real-story/